Sněmovna strana 4 z 5

Úterní mimořádná schůze sněmovny svolaná opozicí k pokusu o vyslovení nedůvěry vládě je příležitostí pro obě strany, míní předsedkyně dolní komory parlamentu a vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V Interview ČT24, které vedla Tereza Řezníčková, také řekla, že bitcoinová kauza, kvůli které opozice hlasování vyvolala, podle ní nedosahuje takových rozměrů, aby o důvěru musela žádat sama vláda.

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.

Sněmovna měla v pátek schvalovat uzákonění povinného příspěvku zaměstnavatelů do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika, poslanci také měli pokračovat v závěrečném projednávání sporného rozšíření pravomocí obcí například o možnost zřídit společnou obecní policii. Místo těchto bodů ale na schůzi od rána probírali bitcoinovou aféru, kvůli které rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Poslanci se ve čtvrtek sešli na mimořádné schůzi ke kontroverznímu bitcoinovému daru, který přijal resort spravedlnosti a kvůli němuž končí ministr Pavel Blažek (ODS). „Projednáváme v podstatě největší skandál od roku 1989, který sahá do nejvyšších pater politiky. Kladli jsme konkrétní, jasné dotazy. Bohužel Pavel Blažek to pojal spíše jako rozlučkové vystoupení,“ postěžovala si v Interview ČT24 šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s tím, že odpovědí se dle ní opozice nedočkala. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.

Vláda uložila ministerstvu spravedlnosti předložit časový sled událostí vedoucích k miliardovému bitcoinovému daru, řekl po jednání kabinetu a Bezpečnostní rady státu (BRS) ve středu pozdě večer premiér Petr Fiala (ODS). Rada konstatovala, že každá bezpečnostní složka státu a Finanční analytický úřad postupovaly podle své zákonné povinnosti. Víc nelze říct kvůli vyšetřování, dodal premiér. Právo ve věci informovat si vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci. Kvůli případu v pondělí skončí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Rekreační a sportovní střelci si zřejmě nadále budou moci legálně pořizovat tlumiče pro pistole a revolvery pro běžné užití. Sněmovna v úterý odmítla požadavek Senátu, aby bylo pořizování tlumičů pro krátké palné zbraně od příštího roku zakázáno. Zákaz kromě Senátu prosazoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souboru novel navazujících na nový zbraňový zákon, který poslanci schválili. Ještě před samotným jednáním poslanců vystoupil v dolní komoře prezident Petr Pavel s projevem, ve kterém se věnoval například aktuální bitcoinové kauze.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Policista nechal ve středu na toaletě ve sněmovně zbraň, ležela tam několik minut. O bezpečnostním incidentu informoval v pátek server Seznam Zprávy, kterému ho potvrdil sněmovní kancléř Martin Plíšek. Podle serveru k němu došlo ve vedlejší sněmovní budově, kde se konala akce Den Jeruzaléma.

Peněžitá pomoc obětem trestných činů zřejmě vzroste. Předpokládá to poslanecká novela, kterou schválila sněmovna hlasy 149 ze 150 přítomných členů. Předlohu, jež také zavádí individuální vzdělávací plány pro soudce, teď dostane k posouzení Senát. Poslanci ji doplnili o návrh Barbory Urbanové (STAN), jenž zařazuje mezi zvlášť zranitelné také oběti trestných činů sexuální útok a sexuální nátlak. Pirátka Klára Kocmanová prosadila zvýšení objemu peněz pro nevládní organizace, které poskytují obětem pomoc.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.

Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo ANO před koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. SPOLU oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a SPOLU 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. SPD poskočilo od března na třetí příčku, odsunulo tak na čtvrté místo hnutí STAN. Do sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.

Vláda výrazně omezí počet zákonů, které pošle do dolní parlamentní komory. Před středečním výjezdním zasedáním kabinetu v Kutné Hoře to uvedlo hned několik ministrů. Do konce volebního období zbývá zhruba čtyři a půl měsíce. Poslanci navíc chtějí standardní projednávání zákonů ukončit dřív – v červnu. Výjimku budou mít buď urgentní normy reagující na konkrétní situace, nebo naopak technické novely, na kterých se vláda dohodne s opozicí.

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.

Samosprávy neočekávají, že by se před podzimními volbami podařilo prosadit změnu rozpočtového určení daní, která by zvýhodňovala obce, jež vytvářejí příznivé podmínky pro podnikání. Budou jednat s politickými stranami, aby bylo možné takovou změnu přijmout po volbách, řekl předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl (STAN) po jednání se zástupci vlády. Ti uvedli, že nemají k úpravě výhrady, pokud bude neutrální vůči státnímu rozpočtu.

Před uzavřením schůze sněmovny k armádě měli minulý týden podle prezidenta Petra Pavla dostat možnost mluvit i opoziční řečníci s přednostním právem. Uspokojilo by to obě strany a nijak by to nenarušilo myšlenku jednat o utajených informacích za zavřenými dveřmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz. Mimořádná schůze, jejíž uzavřené části se na protest odmítli zúčastnit poslanci ANO a SPD, odrážela dle Pavla nízkou úroveň politické kultury na straně vlády i opozice.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po ohlášeném obnovení své většiny ve sněmovně ve středu prosadila do funkce předsedy parlamentu svého kandidáta – exministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho (Hlas). Opozice průběh tajné volby zpochybnila a příslušnou zápisnici nepodepsala. Vládní politici výtky v této záležitosti odmítli.