Sněmovna strana 4 z 5

Předseda opoziční SPD Tomio Okamura v úterních Událostech, komentářích kritizoval koalici za to, že neumožnila na aktuální schůzi sněmovny diskusi o svém úsporném balíčku. Kabinet osočil, že tahá lidem z kapes miliardy v době, kdy řada z nich už nemá peníze. Šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová naopak opozici obvinila z toho, že chce Česko jen nadále zadlužovat.

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Zákaz předjíždění pro velká nákladní auta platí v Česku na 145 místech. Třeba na dálnici D8 jde o šestikilometrový úsek. Přestože za porušení hrozí zákaz řízení, šoféři tam pravidlo porušují permanentně. Ukázala to i akce policistů zaměřená právě na tento nešvar. Problém vidí strážci zákona v tom, že přestupek nelze vyřešit na místě příkazem, ale až ve správním řízení. Změnu má přinést novela silničního zákona, která je teď ve sněmovně.

Český závazek NATO dávat dvě procenta HDP na obranu podle bývalého ministra Lubomíra Metnara (za ANO) umožní stabilní a rostoucí rozpočet pro armádu. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) je přesvědčený, že zastaralá armáda se může díky schválenému zákonu posunout vpřed do 21. století. O navýšení rozpočtu pro obranu debatovali politici v Událostech, komentářích.

Opoziční hnutí nebojují s koalicí, ale proti sobě o větší pozornost, uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) k pokusu o její odvolání z čela dolní komory. V Interview ČT24 podotkla, že se koalice snaží s opozicí dohodnout. Plánuje například změnit interpelace tak, aby měla opozice větší prostor a neblokovala jednací dny.

Opoziční návrh na odvolání předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) pokládá její předchůdce ve funkci Radek Vondráček (ANO) za politické gesto. Opozice si je vzhledem k rozložení sil v dolní komoře podle něho vědoma toho, že neuspěje. Pekarová Adamová vidí za postupem opozice její neschopnost zaujmout veřejnost. Oba politici debatovali v Otázkách Václava Moravce. Návrhem na odvolání předsedkyně by se poslanci mohli zabývat na schůzi, která začne 4. dubna.

Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 32 procent. Za ním skončila ODS se 14,5 procenta, ukazuje volební model agentury Median. Na třetí příčce se umístili Piráti s 11,5 procenta hlasů, následně SPD s 9,5 procenta. V dolní komoře by usedli také Starostové, kteří získali sedm procent. Na hranici  vstupu do sněmovny se pohybují TOP 09 a ČSSD, volební model jim přisuzuje shodně pět procent hlasů.

Opoziční hnutí ANO sesbíralo podpisy na svolání další mimořádné schůze, která se má týkat léků. Po šesti mimořádných jednáních za uplynulý týden tak sněmovnu pravděpodobně čeká další. Přitom výsledkem těch uplynulých prozatím není žádné usnesení ani změna zákona. Zástupci koalice tak mluví o dalších obstrukcích, opozice to odmítá.

Skupina poslanců opozičních hnutí ANO a SPD sesbírala přes 80 podpisů k podání návrhu na odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) kvůli postupu jednání o snížené valorizaci penzí. Na tiskové konferenci před úterní schůzí dolní komory to řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Pekarová Adamová reagovala slovy, že opozice hledá viníka nepřijatelného vystupování svých poslanců v čele s Andrejem Babišem (ANO).

Závěrečné, třetí čtení k vládnímu návrhu na nižší červnové zvýšení důchodů začne v sobotu v osm hodin ráno. Takový je výsledek dramatického pátečního dění ve sněmovně. To vrcholilo ve večerních hodinách, kdy koalice odhlasovala omezení času pro vystoupení na nejvýše dvakrát pět minut včetně řečníků s přednostním právem. S tím nesouhlasil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a odmítal opustit řečniště. Několik opozičních poslanců,  z ANO i SPD, ho obklopilo, aby zabránili jeho případnému vyvedení ze sálu. K vyřešení situace došlo až na následné schůzce širšího vedení sněmovny, které zahrnuje koaliční i opoziční zástupce.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se domnívá, že vláda tím, že nyní prosazuje nižší valorizaci penzí ve sněmovně v režimu legislativní nouze, podstupuje obrovské riziko. Je podle něj totiž možné, že do celého procesu v neprospěch kabinetu zasáhne Ústavní soud. Řekl to v úterních Událostech, komentářích. Bývalý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) byl ještě tvrdší – jde podle něj o blamáž vlády a projednávání této věci ve stavu legislativní nouze vůbec není namístě.

Secesní nádraží Vyšehrad v Praze se dál rozpadá. V památkové oblasti jde o největší ostudu Prahy, která zatím nenašla způsob, jak cennou budovu ležící v ochranném pásmu UNESCO zachránit. Světová organizace pro kulturu navrhuje vyvlastnění soukromého spekulanta. Takové řešení v Česku ale nebylo v případě kulturní památky po roce 1989 nikdy uplatněno a vzhledem k historii vzbuzuje velké emoce. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Poslanci se v úterý sejdou na mimořádné schůzi, kde mají projednat vládní návrh na nižší červnovou valorizaci důchodů ve stavu legislativní nouze. Právě kvůli tomu se chtějí opoziční ANO a SPD obrátit na Ústavní soud. Ve sněmovně rovněž plánují rozsáhlé obstrukce. Jasný pak dosud není ani postoj zvoleného prezidenta Petra Pavla. Ten může návrh vetovat, což pak může přehlasovat většina všech poslanců.

Poprvé od voleb se sešli končící prezident Miloš Zeman a nově zvolený prezident Petr Pavel. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a místopředseda poslanců hnutí ANO Milan Feranec doufají, že převzetí Hradu proběhne standardní cestou. Podle Bartoška je ale bezpečnostní audit, jak o něm mluvil Pavel, na místě. Feranec si myslí, že Pavel má konat, až nastoupí do úřadu. Politici o tom debatovali v Událostech, komentářích.

Vyjednávači česko-americké dohody o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Uvedl to vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který vedl český vyjednávací tým. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Poté dokument k ratifikaci dostanou obě parlamentní komory a k podpisu prezident.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Úsporný energetický režim funguje už pět měsíců i ve vládních i parlamentních objektech, kde se méně topí a svítí. Spotřebu úřady snížily až o desítky procent a nyní se zaměří i na výměnu oken nebo kotlů.

Stovkám rodin ročně zemře dítě v novorozeneckém věku nebo se dozvědí o jeho nevyléčitelné chorobě. Často není jasné, kde v takto těžké situaci hledat pomoc. O dostupnosti takzvané perinatální paliativní péče v týdnu debatovali lékaři se zástupci státu a pojišťoven.

Čtveřice nejvyšších ústavních činitelů by se měla setkávat pravidelně jednou za čtvrt roku, řekl nově zvolený prezident Petr Pavel po středečním setkání s předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Pavel také uvedl, že jeho cílem není dělat samostatnou zahraniční politiku. Nejvyšší ústavní činitelé budou kroky podle něho konzultovat. O schůzku s novou hlavou státu stojí i další ministři.

Na složení svého týmu, programu či na přípravě výjezdů do regionů od pondělí začal pracovat nově zvolený prezident Petr Pavel. Hned na začátku týdne měl schůzku s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) a také telefonicky hovořil s tchajwanskou prezidentkou. Sešel se i s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalem Koudelkou, kterého plánuje co nejdříve jmenovat generálem, což nynější prezident Miloš Zeman opakovaně odmítal. V nejbližší době absolvuje Pavel i jednání s ústavními činiteli a předsedy politických stran.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Sněmovna schválila změny v řízení Národní sportovní agentury, která rozděluje sportovní dotace. Poslanci také podpořili změnu, díky které by stavby malých elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nemusely potřebovat povolení stavebního úřadu. Podle novely nebudou potřebovat ani licenci Energetického regulačního úřadu. Dosud nebylo povolení potřeba jen u elektráren do deseti kilowattů. Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh, který ruší Nejvyšší stavební úřad a čistě státní stavební správu. Zachovává stavební úřady na obcích.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.