Sněmovna strana 4 z 5

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Zástupci všech sněmovních stran jednali ve středu o koaliční předloze na zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se týkala parametrů volby, jak je obsahuje novela, a chystaných pozměňovacích návrhů. Jednání budou pokračovat, řekli předsedové frakcí vládní TOP 09 Jan Jakob a opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Spornou novelou se nyní zabývají sněmovní výbory.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

Dřív do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, kde je fyzická zátěž, silné vibrace, chlad či teplo, uvedl na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že na připravené novele reformy penzí spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Novela penzí počítá také například s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a s dalšími opatřeními.

Poslanci zvolili do Rady Českého rozhlasu ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka. Sněmovna také podpořila v úvodním kole zřejmě nejrozsáhlejší novelu o cenách od roku 2009, která mimo jiné upravuje působnost úřadů kontrolujících dodržování cenových předpisů a mění pravidla pro ukládání a vymáhání pokut. Ke schvalování ve sněmovně míří po pátečním jednání rovněž vládní novela vodního zákona, která má snížit rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Sněmovna zrychleně už v prvním čtení podpořila možnost vystavovat plnou moc i v elektronické podobě. Nyní předlohu dostanou k posouzení senátoři.

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.

Opozici se nepodařilo prosadit mimořádnou schůzi sněmovny k migračnímu paktu EU. Koaliční většina neumožnila schválení programu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) není podoba migračního paktu ideální, ale jde o posun správným směrem. Představitelé opozice vládu obviňovali například ze „zrazení zájmů českých občanů“.

Víc než čtvrt roku bez ústních interpelací ve sněmovně. Pravidelné dotazy na členy vlády, které jsou obvykle součástí řádné schůze, se naposledy uskutečnily koncem října. Opozice z toho viní koalici, ta zase opozici. Nejbližší řádná schůze, na které by interpelace mohly být, se chystá na konec února.

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil zamýšlené zvýšení příspěvků na péči. Podle resortu se na návrhu po sérii jednání shodli politici koalice. Navýšení se bude lišit podle stupně závislosti. Nejvíc podle ministra dostanou přidáno ti, kteří jsou ve čtvrtém stupni a v domácí péči, celkem půjde o 7800 korun navíc. Nejnižší stupeň by se navyšovat neměl. Výdaje by ročně měly vzrůst zhruba o sedm miliard korun. Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) návrh kritizuje, chce jednat o úpravě.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci v úterý odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. K samotnému projednávání návrhu se dolní komora dostala až po více než třech hodinách od začátku řádné schůze. Opozice neúspěšně prosazovala dvě desítky změn jejího programu. Poslanci rovněž schválili novely týkající se pracovní doby dobrovolných hasičů či pokut za přetížené kamiony.

Korespondenční volbou pro Čechy v zahraničí se začaly zabývat sněmovní výbory a už jsou na stole její první úpravy. Koalice chce záměr prosadit, aby krajanům ulehčila hlasování. Opozice je proti a mluví o porušení ústavních principů.

Sněmovna schválila nový zákon o zbraních a střelivu, který ukládá prodejcům zbraní hlásit podezřelé obchody, umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní. Poslanci v pátek navzdory nesouhlasu resortu vnitra do vládního návrhu vložili dosavadní ustanovení, které zachovává právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za zákonných podmínek. Normu nyní dostane k projednání Senát. Dolní komora rovněž schválila, že použití vojenské munice zřejmě bude mít vlastní zákonná pravidla. Podpořila také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz nebo pravidla pro správce nesplácených úvěrů.

Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Poslanci po méně než hodině ukončili debatu o příspěvcích na péči, opoziční klub hnutí ANO neprosadil tento jediný bod mimořádné schůze, kterou sám inicioval. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž i tak hodlá nejpozději v polovině roku zvyšovat, což šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval i na plénu.

Pokud by se sněmovní volby konaly v uplynulém prosinci, jasně by v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by podle volebního modelu agentury Median skončila ODS, kterou by volilo 13 procent lidí. Následují Piráti s podporou 10,5 procenta a hnutí SPD s devíti procenty. Pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překonaly ještě STAN a TOP 09. KDU-ČSL by podle aktuálního modelu dostala 2,5 procenta hlasů.

Poslanci v úterý odpoledne projednávali okolnosti prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jednání zahájili minutou ticha za oběti útoku. Dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v případu existují bílá místa a relevantní otázky, s odpověďmi je třeba ale počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Sněmovna v úterý také zrychleně schválila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek či přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody.

Vláda by v únoru mohla projednat návrh důchodové reformy. Pro Českou televizi to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Součástí připravované legislativy je i prolomení dosavadní odchodové hranice do penze – nejpozději v pětašedesáti letech. Své připomínky však vyslovily opozice, odbory nebo i resort zdravotnictví.

„Nedovolili bychom vyhlásit legislativní nouzi ve chvíli, kdy by byl možný jakýkoli jiný postup,“ prohlásila ke krokům při změnách valorizace penzí předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda má právo šetřit i vládnout, musí ale dodržovat pravidla,“ oponoval místopředseda ANO a šéf sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček. V Událostech, komentářích politici o problematice diskutovali spolu s ústavním právníkem Markem Antošem.

Jak zastánci, tak odpůrci korespondenční volby se vedle objektivních zájmů rozhodují i podle svých představ o tom, zda by jim její zavedení prospělo, uvedl v pořadu 90´ ČT24 politolog Petr Just. Upozornil však, že nelze podle minulých voleb predikovat výsledky, protože půjde o úplně jiné i různě hodnotově rozprostřené množství voličů. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zopakoval argumenty, že jde o zjednodušení ústavního práva volit a rizika jsou podle něj marginální. Místopředseda ANO Radek Vondráček oponoval, že rizika za marginální nepovažuje. Podle něj voliči nikdy nebudou v korespondenční volbě mít svobodu a tajnost, která je za plentou.