Sněmovna strana 3 z 5

Stát letos zaplatí uskupením za hlasy voličů ve sněmovních volbách zhruba 545 milionů korun, vyplývá z propočtu agentury ČTK. Rozdělí si je sedm formací, které získaly nad 1,5 procenta hlasů. Částka bude vyšší než před čtyřmi lety, kdy činila asi 515 milionů korun. Příspěvek na činnost bude pobírat vedle šestice sněmovních hnutí, stran a koalic také hnutí Stačilo! Úspěšná hnutí ANO, koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), STAN, Piráti, SPD a Motoristé sobě dostanou také dotace za mandáty, na jeden je roční příspěvek 900 tisíc korun.

Ústavní soud (ÚS) „srozumitelně a jasně utnul celé klubko diskuzí“ z posledních měsíců, míní ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Reaguje na rozhodnutí ÚS, který odmítnul stížnosti na skryté koalice. Politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd UK se ale domnívá, že debata bude po volbách znovu pokračovat, a to o takzvané uzavírací klauzuli. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla s podporou EU a NATO získat zpátky veškeré území dobyté Ruskem. „Je to silné sdělení,“ reagoval na to český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Ukrajina má dle něj právo obnovit svou územní celistvost. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) vnímá Trumpova slova jako velký obrat, neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží. Debatu v Událostech, komentářích vedla Jana Peroutková.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Částka, kterou bude ministerstvo zemědělství vymáhat po firmách z holdingu Agrofert, bude přesahovat sedm miliard korun, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jedná se o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů majitele firmy, šéfa hnutí ANO a tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Agrofert tvrdí, že k navrácení není důvod, věc vnímá jako kampaň před říjnovými volbami do sněmovny.

Nižší příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením patrně vzrostou. Potvrdila to sněmovna v doprovodné novele k hlášení zaměstnavatele. Poslanci také na návrh Senátu rozhodli, že pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů už nebude podmínkou, že nesmí mít vazbu na vykonanou práci.

Sněmovna kvůli obsáhlým vystoupením zástupců koalice i opozice schválila program schůze, která bude v nynějším volebním období zřejmě poslední, téměř po devíti hodinách od začátku zasedání. Nevyhověla žádnému z návrhů na doplnění programu schůze, který zahrnuje především schvalování dvou novel upravených Senátem. Poslanci o nich rozhodnou na základě dohody poslaneckých frakcí až ve středu, kdy bude schůze pokračovat od 09:00.

„Chceme, aby ministryně (Eva) Decroix (ODS) vysvětlila kauzu včetně časové osy, aby bylo jasné, odkud se to vzalo, jak se to mohlo stát, že tady vznikla škoda,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou v souvislosti s návrhem na zařazení bitcoinové kauzy na poslední řádnou schůzi Poslanecké sněmovny před volbami. V rozhovoru také zmínil, že Piráti chtějí do budoucna prosadit omezení řečnické doby poslanců. „Chceme, aby se ve sněmovně skutečně pracovalo, a ne aby se tam četly bakalářské práce,“ dodal. Piráti podle něj po volbách chtějí modernizovat zemi či zvýšit dostupnost bydlení a zlevnit život pro devadesát procent lidí a také vymést korupci.

Návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun je jen „výkopem“, zhodnotil možnou podobu rozpočtu na příští rok předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Člen stejného výboru Pavel Růžička (ANO) se chce podívat, jak jsou peníze alokované. Datový ekonom Petr Bartoň soudí, že plánovaný schodek je „rezignace na řešení výdajů“. O návrhu státního rozpočtu hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Předvolební průzkumy přitahují pravidelně pozornost novinářů, voličů a politických stran. S blížícími se volbami pak zájem o ně ještě roste. Průzkum probíhá sofistikovanými technikami, přiblížil v 90' ČT24 analytik společnosti Data Collect Miroslav Fous. Je navíc přísně monitorován, aby nedocházelo k nechtěnému nebo nežádoucímu zkreslení odpovědí. Vzorek, na němž se průzkum provádí, musí podle analytika Pavla Ranochy ze společnosti Kantar CZ velmi dobře kopírovat vzorek české dospělé populace. Sestavený dotazník nesmí být návodný, aby měl respondent možnost vyjádřit svůj „opravdový názor“ bez zkreslení ze strany dotazujícího.

Poslanci se připravují na poprázdninovou schůzi dolní komory. Organizační výbor naplánuje jednání končící Poslanecké sněmovny na druhý zářijový týden. Poslanci mají projednat hlavně zákony vrácené Senátem – například novelu o civilním letectví nebo doprovodnou úpravu k jednotnému měsíčnímu hlášení.

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo další podrobnosti k takzvané bitcoinové kauze. Jde například o rozšířenou časovou osu. Opoziční Piráti však kolem kauzy kritizují nedostatek informací, třeba nedostupnost „autentických dokumentů“, vytknul v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinovskou předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Prezident Petr Pavel očekává, že by do voleb mělo od vlády zaznít jasnější vysvětlení bitcoinové kauzy. „Je velmi komplikovaná,“ přiznal v reakci kandidát za ODS a politolog z Institutu pro veřejnou správu Praha Petr Sokol. Ministerstvo spravedlnosti dle něj dělá maximum. Naopak místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová vytkla, že by kauzu ODS neměli vyšetřovat lidé z té samé strany. O okolnostech kauzy diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Vládu čeká od září jednání o státním rozpočtu na příští rok. V původním návrhu nejsou vyčleněny žádné prostředky na národní dotace. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) doufá, že peníze „rozhodně nulové nebudou“. V posledních měsících čelí jeho resort kritice, ANO zmiňuje, že by mohl po volbách zaniknout, a v programu to slíbila i koalice SPOLU. „Mám čisté svědomí toho, co jsem odvedl,“ zhodnotil své působení Kulhánek v Událostech komentářích, které moderovala Jana Peroutková.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Přesně za dva měsíce rozhodnou voliči v Česku o složení Poslanecké sněmovny. Strany, hnutí a koalice už nemohou měnit pořadí na kandidátkách, skončila také možnost dopisovat na ně jména. O okolnostech nadcházejících podzimních voleb hovořili v 90' ČT24 moderovaných Nikolou Reindlovou komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina, komentátor Seznam Zpráv Václav Dolejší a redaktor Hospodářských novin Ondřej Leinert. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou připojili své postřehy komentátor Bohumil Pečinka ze serveru Echo24 a podcastu Kecy a politika spolu se šéfkomentátorem Deníku.cz Martinem Komárkem.

Končící poslanci strávili v jednacím sále přes 2200 hodin. To je výrazně víc než v předchozích volebních obdobích. Do konce svých mandátů se sejdou ještě minimálně jednou. V září mají projednat předlohy, které do Poslanecké sněmovny vrátil Senát.

Většina současných poslanců by byla pro zavedení takzvaného klouzavého mandátu – aby ministr po dobu své funkce přenechal poslanecký mandát náhradníkovi. Zastánci úpravy tím chtějí zamezit kumulování funkcí. Příslušný návrh byl v připomínkovém řízení, nakonec se ale nedostal ani na jednání vlády.

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

V Senátu sílí hlasy, které vyzývají k úpravě novely trestního zákoníku. Tedy reformy, která má posílit alternativní tresty a ulevit přeplněným věznicím. Horní komora bude o návrhu hlasovat už na své příští schůzi. Podobu, jaká přišla ze sněmovny, je však podle zjištění ČT připraveno podpořit jen čtrnáct senátorů. Kritika míří na změny týkající se častějšího ukládání peněžitých trestů nebo na sporný trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Novela se týká také částečné legalizace držení konopí.

Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis také zpomalil valorizace. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soud se vyjádřil také k údajnému omezení diskuze ve sněmovně při projednávání předlohy. Podle instituce vládní většina porušila jednací řád odůvodněně, měla by tak však činit jen v krajních situacích, kdy čelí obstrukcím menšiny. Soud zároveň vyzval k jeho reformě.