Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.
Podle Koláře Česko velvyslance v Moskvě nepotřebuje. Ale nemyslí si, že by jeho názor ovlivnil postoj prezidenta Petra Pavla, který se nejprve k vyslání ambasadora do Moskvy také stavěl zdrženlivě. Kolář donedávna působil přímo jako Pavlův poradce a pokračuje v jeho expertním zahraničněpolitickém poradním týmu.
Svůj postoj ohledně velvyslance Kolář zdůvodňuje především tím, že teď není dobrá chvíle. „Ne teď, to ale neznamená nikdy,“ zdůrazňuje Kolář. „Pokud máme mít zachovanou úroveň diplomatických vztahů, i když jsou vztahy napjaté, tak je třeba komunikovat,“ dodal bývalý diplomat. Komunikace je podle něj důležitá, zároveň ale není účelné mít zástupce země u člověka, kterého západní státy označují za „válečného zločince“.
Proto Kolář nepovažuje za vhodné, aby prezident v současné situaci psal dopis ruskému vládci Vladimiru Putinovi, ve kterém ho laskavě požádá, aby přijal jeho zástupce. Velvyslanec je totiž zástupcem hlavy státu v dané zemi.
Kolář si také klade otázku, co by vyslání velvyslance Česku přineslo. Argumentace, že tento krok vládní garnituře poskytne více informací, je podle něj mylná. Informace totiž diplomacie v současné situaci není schopná zajistit, aktuálně je zajišťují především zpravodajské služby, poznamenává.
Působení chargé d'affaires, který v současnosti Česko v Rusku zastupuje, vnímá jako dostatečné. Vyzdvihl také, že je důležité zachovat konzulární službu, která je k dispozici českým občanům.
Ohledně vyslání velvyslance podle Koláře záleží na budoucím vývoji v Rusku, který je ale dost nejasný – země, která před dvěma lety otevřeně zaútočila na Ukrajině, zřejmě na léto plánuje velkou protiofenzivu, a pak bude záležet, jak se bude válka vyvíjet. Když dojde k lámání chleba a obě země budou připraveny zasednout k jednacímu stolu – v takové situaci by podle Koláře bylo dobré velvyslance v zemi mít.
I když se vláda pro vyslání velvyslance rozhodne, prezident ho nemusí jmenovat. Zároveň by ale hlava státu měla jednat z pověření kabinetu a vzhledem k tomu, že podle Kolářových slov prezident k výkladu ústavy, která mu stanovuje práva a povinnosti, přistupuje disciplinovaně a nechce ji ohýbat, tak si myslí, že by se na postupu s vládou dohodl.
Ideální by bylo nesankcionovat web, pokud ale účelově manipuluje s fakty, je třeba konat, míní Kolář
Rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty hodnotí Kolář jako „dobrý úlovek“. Vyzdvihl práci Bezpečnostní informační služby (BIS). „Je to dobře, když se identifikují a odhalují takovéto aktivity a snahy, protože tímto se Rusko snaží válku ovlivnit a vyhrát,“ řekl.
Ideální by podle něj bylo nesankcionovat web. Konkrétně jde o server Voice of Europe, který řídí ruský propagandista Arťom Marčevskij. Právě jej vláda ve středu zařadila na sankční seznam. „Jde o to, že na svobodě informací, svobodě slova, je demokracie postavena, na druhou stranu právo na názor není důležitější než fakta,“ poznamenal Kolář.
„Pokud někoho odhalíte, že fakta účelově upravuje a manipuluje s nimi s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, a oni upravovali narativ, aby Rusko bylo vnímáno pozitivně a Ukrajina negativně, tak tam je zřetelný záměr, který směřuje proti demokracii jako takové a proti smyslu svobody slova, protože ji ohrožuje. A tam je třeba konat,“ vysvětlil, proč s krokem sankcionovat proruský web souhlasí. O cenzuru, tedy omezení svobody slova, se podle něj nejedná.
Tvrdí, že server sice neměl extrémně silný dosah, ale s těmito buňkami, které mají za cíl znejistit společnost a přinášet „alternativní pravdu“, je třeba podle něj zacházet jako s „nebezpečnou zbraní, která vás ohrožuje“. „Je třeba si připustit, že to, co se odehrává na východ od nás, bezprostředně ohrožuje naši svobodu a demokracii,“ uzavírá Kolář.
