Bezpečnostní informační služba strana 4 z 5

Šéf oddělení bezpečnosti informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Macek má jít na pět let do vězení. V úterý tak rozhodl pražský městský soud, podle kterého se dopustil pomoci k pletichám při zadání veřejné zakázky a přípravy zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s tendrem na systém pro výplatu sociálních dávek. Verdikt není pravomocný. Macek v pondělí soudu řekl, že se necítí vinen.

Zprávu o zapojení ruských agentů do výbuchů vrbětických muničních skladů nařídil podle Radiožurnálu a serveru iRozhlas skartovat sám vedoucí hradní kanceláře Mynář. Nařízení ke skartaci vydal podle nich narychlo v tentýž den, kdy byla zahájena. Vyplývá to z protokolu o výsledku kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Hrad to odmítá. O zprávu se zajímala policie, která chtěla prověřit podle otisků prstů a stop DNA, jestli ji neměl v rukou někdo nepovolaný.

Česko hledá další majetek Rusů napojených na Putinův režim. Zaměřuje se také na transakce na bankovních účtech. Potvrzuje se, že Rusové do země v posledních letech posílali větší sumy peněz přes firmy v daňových rájích. Podle informací ČT se v pátek situací na utajené schůzce zabývali zástupci policie, Finančního analytického útvaru a Bezpečnostní informační služby.

Do Kanceláře prezidenta republiky (KPR) zamířili v pondělí pracovníci Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Zjišťují, kdo a jak přišel do kontaktu s tajnou zprávou o explozích ve Vrběticích a za jakých podmínek byla skartována. Podobnou kontrolu na Hradě v týdnu odstartovalo i ministerstvo vnitra.

Bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý bojoval s organizovaným zločinem, pracoval na případech Františka Mrázka i Radovana Krejčíře. Seriál České televize Devadesátky sledoval jenom zprostředkovaně. Na dobu u policie vzpomíná jako na čas, kdy podsvětí spolupracovalo s politiky, státními zástupci, ale i některými policisty. O svůj život se nikdy nebál, o rodinu ano. Karel Tichý byl hostem pořadu Interview ČT24.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) podle zjištění České televize zkontroluje, jak Kancelář prezidenta republiky zachází s utajovanými dokumenty. Prověření začne 21. února. Na Hradě již začala desetidenní kontrola ministerstva vnitra, která se také týká zacházení s listinami. Zástupci resortu se zajímají o to, jak kancelář přistupuje ke skartaci listin. Skartováno bylo na Hradě například rozhodnutí o udělení státního vyznamenání předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, které si prezident později rozmyslel. Stejně byla zničena i zpráva kontrarozvědky o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích. Hrad uvedl, že nepochybil.

Vláda jmenovala s účinností od 15. února Michala Koudelku ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Kontrarozvědku vedl od poloviny loňského srpna v roli pověřeného ředitele poté, co mu vypršel pětiletý mandát v čele tajné služby. Návrh premiéra Petra Fialy (ODS) ustanovit Koudelku opětovně řádným ředitelem před týdnem projednal sněmovní výbor pro bezpečnost, což je zákonný předpoklad jmenování.

První pravidelnou schůzku, na nichž se domluvili, mají za sebou prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Předseda vlády uvedl, že hovořili o čerstvě podepsané dohodě s Polskem o dole Turów, o rozpočtu, covidové epidemii i o situaci na Ukrajině. Fiala původně hovořil o tom, že by chtěl s hlavou státu hovořit i o skartaci dokumentu od Bezpečnostní informační služby, který se týkal vyšetřování explozí ve Vrběticích, na to ale podle něj nedošlo.

Sněmovní bezpečnostní výbor schválil návrh jmenovat Michala Koudelku opětovně ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že ho vláda do funkce jmenuje na nejbližším zasedání. Koudelka je za své působení ve funkci dlouhodobě kritizován prezidentem Milošem Zemanem, nově si Hrad stěžuje na fungování BIS v souvislosti s doručením tajné zprávy o zapojení ruských špionů do výbuchu ve Vrběticích.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Přesně před šestnácti lety byl zastřelen jeden z nejvlivnějších lidí českého podsvětí František Mrázek. Policistům se vraha najít nepodařilo. Podle bývalého detektiva Karla Tichého, který Mrázka dlouhodobě vyšetřoval, byl motivem boj o potravinářský podnik Setuza. Mrázkův vliv sahal i do státní správy, kontakty měl i s řadou politiků.

Kauza údajného vynesení odposlechů Bezpečnostní informační služby (BIS) dál pokračuje. Státní zástupce podal odvolání proti osvobození někdejšího předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a bývalého zpravodajce Jana Petržílka. ČT to potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Žalobce pro Bártu a Petržílka požadoval podmíněné tresty za ohrožení utajované informace, soud je však v listopadu osvobodil. Případ teď projedná Vrchní soud v Praze.

Slovensko loni na svém území zaznamenalo aktivity ruských zpravodajských služeb a také výraznější působení čínských zpravodajců. Epidemické restrikce po propuknutí koronavirové nákazy vedly k omezení schůzek zahraničních zpravodajců s jejich kontakty. Ve zprávě o své činnosti to uvedla slovenská civilní tajná služba SIS.

Soud osvobodil někdejšího předsedu Věcí veřejných (VV) Víta Bártu i bývalého zpravodajce Jana Petržílka. Neprokázalo se, že vynesli odposlechy Bezpečnostní informační služby (BIS), v nichž se lobbista Roman Janoušek a tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“. Úterní verdikt není pravomocný, státní zástupce žádá pro oba muže podmíněné tresty za ohrožení utajované informace a ponechal si lhůtu pro případné podání odvolání.

Čínské tajné služby se v Česku loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Nejrizikovější jsou jejich aktivity v akademické sféře. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to v úterý uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). V souvislosti s rozšířením Dukovan zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. V řadě případů kontrarozvědka zmiňuje vliv pandemie covidu-19, která propojila odpůrce vládních opatření s dezinformační scénou, ale také znesnadnila činnost tajných služeb či globální logistiku teroristických organizací.

Nově vznikající vládní koalice se shoduje na tom, že nebude dělat razantní změny ve vedení bezpečnostních sborů. Jednou z priorit je jmenování pověřeného šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky řádným ředitelem této tajné služby pro další pětileté funkční období. Kandidát na ministra vnitra Vít Rakušan (STAN) také chce, aby ve funkci dále zůstal policejní prezident Jan Švejdar. V nejbližší době se s ním ale chce bavit o možné reorganizaci některých útvarů.

Pražský hrad prodloužil o rok smlouvu bývalému řediteli analytiky Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřímu Romovi. Respektu a Aktuálně.cz to řekl šéf legislativního odboru prezidentské kanceláře Václav Pelikán. Úřad ale dosud nesdělil, jakou přesně má Rom náplň práce. V minulosti zpracoval například analýzu, v níž tvrdil, že ředitel BIS Michal Koudelka neplní své povinnosti. Rom přitom sám před několika lety patřil mezi kandidáty na šéfa služby, tehdejší vláda Bohuslava Sobotky ale dala přednost právě Koudelkovi.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

S ohledem na informace Senátu o zdravotním stavu prezidenta zahájí policie prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Informovala o tom na Twitteru. Začala se tím zabývat i Bezpečnostní informační služba, zjistil to server iRozhlas. Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kam byl prezident před více než týdnem převezen, nyní není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti, hradní kancléř o tom má informace už od minulého týdne. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval kancléře k rezignaci.

Senát v úterý při příležitosti Dne české státnosti rozdal stříbrné medaile významným českým osobnostem. Ocenění si převzali například pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, architektka Eva Jiřičná nebo dramatik, skladatel, textař a režisér Jiří Suchý. Stříbrné medaile, které Senát uděloval už podesáté, jim předal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Bezpečnostní informační služba (BIS) postupovala ohledně úkolů od prezidenta Miloše Zemana v souladu se zákonem. Po jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS to řekl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Komise se z vlastní iniciativy zabývala tvrzením Hradu, podle kterého pověřený ředitel civilní kontrarozvědky Michal Koudelka neodpověděl na prezidentův dotaz, zda služba při použití odposlechů na Zemanovy spolupracovníky zjistila konkrétní bezpečnostní rizika.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.

Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým se na zámku v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Mluvili hlavně o návrhu rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 390 miliard korun. Zemanovi podle Schillerové deficit nevadí, uvítal by však úspory v rozpočtu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru uvedl, že Zeman by bez patřičných úspor a investic zvažoval vetování rozpočtu.