Bývalý prezident Miloš Zeman žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která může zabránit trestnímu stíhání, pro pracovníky Hradu dvakrát. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zeman přitom v minulosti v médiích popřel, že by Fialu o abolici požádal. Podle dřívějších informací chtěl Zeman zastavit stíhání šéfa prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře a předejít stíhání lidí z Hradu v kauzách skartace zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Fiala podle médií abolice podepsat odmítl.
Zeman žádal o podpis abolice pro pracovníky Hradu dvakrát, sdělil ministr Blažek
Události: Zeman žádal o abolice pro pracovníky Hradu (zdroj: ČT24)
Blažek uvedl, že se Zemanem probíral některé milosti a abolice. Na dotaz serveru, zda se jednalo o abolice v kauzách šéfů Lánské obory a prezidentské kanceláře, ministr řekl, že Zeman přemýšlel i o řešeních tohoto typu. „Ano, vedla se debata o řešení abolicí,“ poznamenal. Abolice může buď zastavit trestní stíhání, nebo nařídit, aby se v určitém případě ani nezahajovalo.
„Pan prezident Zeman byl přesvědčený o tom, že stíhání Miloše Baláka (bývalého šéfa Lesní správy Lány) a Vratislava Mynáře by nikdy nebyla zahájena, kdyby nepracovali u něho,“ řekl Blažek. „Měl pocit, že jen proto se o ně zajímají orgány činné v trestním řízení. Mluvil o tom, že ho to mrzí a že by tu věc nějakým způsobem rád vyřešil,“ doplnil.
Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády či premiérem pověřeného člena kabinetu. Blažek řekl, že byl dohodnut s premiérem, že v případě žádosti o spolupodpis abolice z Hradu o tom bude jednat celá vláda. „Mohu sdělit jen to, že jsme takto – vláda jako celek – rozhodovali dvakrát. Jednou v září loňského roku, podruhé nyní,“ přiblížil.
Zeman popřel, že by abolici požadoval
Bývalý prezident v minulosti v rozhovoru s internetovou televizí XTV popřel, že by abolici pro své spolupracovníky požadoval. „Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání. A abolice je zastavení trestního stíhání. Neexistuje-li trestní stíhání, není co zastavovat,“ řekl Zeman v lednu.
V případě abolice nicméně prezident může nařídit i to, aby se stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo. Podle informací severu Deník N Zeman znovu Fialu žádal o spolupodpis abolice začátkem března krátce před svým odchodem z funkce, a to v dotační kauze šéfa prezidentské kanceláře Mynáře a dalším případě spojeném s Hradem.
Bývalého šéfa lánských lesů Baláka potrestal loni soud za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Loni v březnu Zeman udělil Balákovi milost. Letos v březnu, již po odchodu Zemana z postu hlavy státu, byl Balák pravomocně odsouzen v jiné kauze, kvůli těžbě kamene v Lánské oboře. Mynář je od jara 2021 stíhán kvůli šestimilionové dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou údajně získala Mynářova společnost Clever Management neoprávněně.