Západní státy vyšetřují, zda Čína na jejich území provozuje nelegální policejní stanice

3 minuty
Horizont ČT24: Skandály čínských špionů
Zdroj: ČT24

Nizozemsko je po Kanadě a Velké Británii dalším státem, který vyšetřuje zprávy médií, že Čína na jeho území provozuje nelegální policejní stanice. Oficiálně má úřad poskytovat svým občanům konzulární služby, podle španělské neziskové společnosti Safeguard Defenders ale slouží k zastrašování Číňanů žijících v zahraničí. A některé z nich nutí k návratu do vlasti. Dvě takové stanice působí podle Deníku N také v Praze.

Nizozemská vláda vyšetřuje, zda v Nizozemsku působí jménem čínské vlády dvě nelegální „policejní stanice“. S odvoláním na ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle nizozemských médií působí jedno centrum v Amsterdamu a druhé v Rotterdamu; tvrdí, že nabízejí diplomatickou pomoc čínským občanům, ale nejsou registrována u nizozemské vlády.

Agentura AFP o kancelářích hovoří jako o „policejních stanicích“. Úřady jsou využívány k umlčování politických oponentů, uvedla televize RTL a investigativní web Follow the Money s odvoláním na čínského disidenta žijícího v Nizozemsku.

Peking se chlubí, že za poslední rok přesvědčil na 230 tisíc svých státních příslušníků podezřelých z trestné činnosti, aby se ze zahraničí vrátili zpět do Číny. Podle neziskové organizace Safeguard Defenders mu k tomu slouží právě nelegální úřady v cizích zemích.

Po celém světě má být čtyřiapadesát těchto „policejní stanice“, většina z nich se nachází v Evropě. Tři podle všeho fungují také v Kanadě, jedna na předměstí Toronta. Ve stejné lokalitě žije i aktivistka a novinářka Šeng Süeová. Tvrdí, že dosud jí čínské úřady vyhrožovaly přes internet. „Teď je tu čínská policejní stanice. Jen pár kilometrů ode mě. Tak se sama sebe ptám, kam dál mohu utéct?“ řekla Šeng Süeová.

K příznačné události došlo 16. října. V Pekingu začal sjezd komunistů a před čínským konzulátem v Manchesteru se sešli kritici prezidenta Siho. Když generální konzul strhnul jejich plakáty, poklidný happening se během chvíle změnil v násilnou rvačku. Minimálně jednoho demonstranta vtáhli na půdu čínského zastupitelství, kde ho surově mlátili.

Jejich „zákrok“ zachytilo video. Imigrant z Hongkongu skončil s řeznými ranami na obličeji a pohmožděninami na celém těle. Peking přišel se svojí verzí incidentu. „Narušitelé nelegálně vnikli na čínský generální konzulát v Manchesteru a ohrozili bezpečnost čínské diplomatické mise,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin.

A jak je to v Česku?

Deník N před zhruba čtrnácti dny uvedl, že také v Česku působí dvě čínské „policejní stanice“, na které se Číňané mohou obracet v případech, kdy potřebují vyřídit nové dokumenty nebo se mimo jiné stanou obětí trestného činu. Podle listu ale tato centra slouží také ke sledování příslušníků místní diaspory a ke sběru informací.

Aktivity dvou čínských center v Praze sleduje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Je možné také konstatovat, že nejen Čína, ale i některé další státy vyvíjejí aktivity ve snaze získat kontrolu nad vlastní diasporou v České republice. V této chvíli ovšem nemáme informace, že by tato činnost měla dopad na bezpečnost státu,“ sdělil mluvčí Ladislav Šticha Deníku N, podle kterého se věcí zabývá i ministerstvo zahraničí.

Zprávy o tom, že v Česku mohou působit dvě čínské nelegální policejní stanice, má i ministerstvo zahraničí. Spolupracuje s příslušnými orgány a složkami, které se věnují vyšetření záležitosti. Novinářům to při návštěvě Dauhá řekl ministr Jan Lipavský (Piráti).

„Spolupracujeme na tom s příslušnými orgány a složkami, které se nějakým způsobem věnují tomu, aby tu záležitost vyšetřily. Průběžně o tom komunikujeme i s čínskou stranou na pracovní úrovni,“ poznamenal Lipavský. „Na druhou stranu není žádný konkrétní závěr, ke kterému bychom nyní došli a mohli jsme ho sdílet s veřejností,“ dodal. 

Je to porušení naší suverenity, soudí analytička

Jde o instituce, které mají zprostředkovat kontakt mezi členy čínské komunity, kteří žijí v zahraničí a zároveň bezpečnostními složkami v Číně, řekla k existenci bezpečnostních center analytička společnosti Sinopsis Simona Fantová. Provozem jsou pověření lidé, kteří jsou v komunitě dobře známí a vážení, ale zároveň mají dobré kontakty na čínskou vládu.

„S jejich pomocí se čínská bezpečnost dokáže spojit s místními Číňany, často jim může pomoci s vyřízením různých konzulárních záležitostí, ale zároveň díky tomu může nad komunitou udržovat dohled.“

Analytička vnímá otevírání těchto policejních stanic jako porušení suverenity daných států, kde působí. V Číně se o nich otevřeně píše a lze získat informace o adresách a kontaktech na čínské policejní stanice v Česku, dodává. Sám Peking je na podobné vměšování přitom velmi háklivý.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...