Nizozemsko je po Kanadě a Velké Británii dalším státem, který vyšetřuje zprávy médií, že Čína na jeho území provozuje nelegální policejní stanice. Oficiálně má úřad poskytovat svým občanům konzulární služby, podle španělské neziskové společnosti Safeguard Defenders ale slouží k zastrašování Číňanů žijících v zahraničí. A některé z nich nutí k návratu do vlasti. Dvě takové stanice působí podle Deníku N také v Praze.
Západní státy vyšetřují, zda Čína na jejich území provozuje nelegální policejní stanice
Nizozemská vláda vyšetřuje, zda v Nizozemsku působí jménem čínské vlády dvě nelegální „policejní stanice“. S odvoláním na ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle nizozemských médií působí jedno centrum v Amsterdamu a druhé v Rotterdamu; tvrdí, že nabízejí diplomatickou pomoc čínským občanům, ale nejsou registrována u nizozemské vlády.
Agentura AFP o kancelářích hovoří jako o „policejních stanicích“. Úřady jsou využívány k umlčování politických oponentů, uvedla televize RTL a investigativní web Follow the Money s odvoláním na čínského disidenta žijícího v Nizozemsku.
Peking se chlubí, že za poslední rok přesvědčil na 230 tisíc svých státních příslušníků podezřelých z trestné činnosti, aby se ze zahraničí vrátili zpět do Číny. Podle neziskové organizace Safeguard Defenders mu k tomu slouží právě nelegální úřady v cizích zemích.
Po celém světě má být čtyřiapadesát těchto „policejní stanice“, většina z nich se nachází v Evropě. Tři podle všeho fungují také v Kanadě, jedna na předměstí Toronta. Ve stejné lokalitě žije i aktivistka a novinářka Šeng Süeová. Tvrdí, že dosud jí čínské úřady vyhrožovaly přes internet. „Teď je tu čínská policejní stanice. Jen pár kilometrů ode mě. Tak se sama sebe ptám, kam dál mohu utéct?“ řekla Šeng Süeová.
K příznačné události došlo 16. října. V Pekingu začal sjezd komunistů a před čínským konzulátem v Manchesteru se sešli kritici prezidenta Siho. Když generální konzul strhnul jejich plakáty, poklidný happening se během chvíle změnil v násilnou rvačku. Minimálně jednoho demonstranta vtáhli na půdu čínského zastupitelství, kde ho surově mlátili.
Jejich „zákrok“ zachytilo video. Imigrant z Hongkongu skončil s řeznými ranami na obličeji a pohmožděninami na celém těle. Peking přišel se svojí verzí incidentu. „Narušitelé nelegálně vnikli na čínský generální konzulát v Manchesteru a ohrozili bezpečnost čínské diplomatické mise,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin.
A jak je to v Česku?
Deník N před zhruba čtrnácti dny uvedl, že také v Česku působí dvě čínské „policejní stanice“, na které se Číňané mohou obracet v případech, kdy potřebují vyřídit nové dokumenty nebo se mimo jiné stanou obětí trestného činu. Podle listu ale tato centra slouží také ke sledování příslušníků místní diaspory a ke sběru informací.
Aktivity dvou čínských center v Praze sleduje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Je možné také konstatovat, že nejen Čína, ale i některé další státy vyvíjejí aktivity ve snaze získat kontrolu nad vlastní diasporou v České republice. V této chvíli ovšem nemáme informace, že by tato činnost měla dopad na bezpečnost státu,“ sdělil mluvčí Ladislav Šticha Deníku N, podle kterého se věcí zabývá i ministerstvo zahraničí.
Zprávy o tom, že v Česku mohou působit dvě čínské nelegální policejní stanice, má i ministerstvo zahraničí. Spolupracuje s příslušnými orgány a složkami, které se věnují vyšetření záležitosti. Novinářům to při návštěvě Dauhá řekl ministr Jan Lipavský (Piráti).
„Spolupracujeme na tom s příslušnými orgány a složkami, které se nějakým způsobem věnují tomu, aby tu záležitost vyšetřily. Průběžně o tom komunikujeme i s čínskou stranou na pracovní úrovni,“ poznamenal Lipavský. „Na druhou stranu není žádný konkrétní závěr, ke kterému bychom nyní došli a mohli jsme ho sdílet s veřejností,“ dodal.
Je to porušení naší suverenity, soudí analytička
Jde o instituce, které mají zprostředkovat kontakt mezi členy čínské komunity, kteří žijí v zahraničí a zároveň bezpečnostními složkami v Číně, řekla k existenci bezpečnostních center analytička společnosti Sinopsis Simona Fantová. Provozem jsou pověření lidé, kteří jsou v komunitě dobře známí a vážení, ale zároveň mají dobré kontakty na čínskou vládu.
„S jejich pomocí se čínská bezpečnost dokáže spojit s místními Číňany, často jim může pomoci s vyřízením různých konzulárních záležitostí, ale zároveň díky tomu může nad komunitou udržovat dohled.“
Analytička vnímá otevírání těchto policejních stanic jako porušení suverenity daných států, kde působí. V Číně se o nich otevřeně píše a lze získat informace o adresách a kontaktech na čínské policejní stanice v Česku, dodává. Sám Peking je na podobné vměšování přitom velmi háklivý.