Čína je hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v Evropě i jako největší producent léků. Prohlásil to ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na konferenci ve sněmovně o vztazích s Čínou v uplynulém desetiletí. Čínské aktivity představují pro Česko riziko, proto je třeba jim efektivně čelit a nepodceňovat varování zpravodajských služeb, řekl.
Koudelka uvedl, že Čína představuje hrozbu pro evropskou bezpečnost i stabilitu nejen masivním šířením dezinformací, ale i jako největší producent léků. „Ani si neumíme představit, co by se dělo, kdyby Čína v důsledku nějaké mezinárodní krize či konfliktu zastavila výrobu léků pro Evropu,“ uvedl Koudelka.
Jedním z hlavních důvodů nynější komplikované dostupnosti léků je podle něj přesun výroby léků nebo jejich komponentů do Číny. Kvůli nárůstu onemocnění covidu-19 v Číně narostla tamní spotřeba a snížila se výroba, dodal.
„Bezpečnostní rizika pro Českou republiku pocházející z Číny jsou záludnější než rizika přicházející třeba z Ruské federace,“ míní Koudelka. Dodal, že dřívější varování zpravodajských služeb před Ruskem bylo často bagatelizováno, proto by bylo špatné opakovat stejné chyby. „Prosím, poslouchejte nás nyní, když říkáme, že čínské aktivity představují riziko pro ČR a my musíme být připraveni a odhodláni jim efektivně čelit,“ zdůraznil ředitel BIS.
Reputace České republiky a její postavení v mezinárodním společenství nestojí podle něj na tom, jak úspěšné jsou české firmy v Číně, ale na tom, jaké hodnoty Česká republika zastává a představuje. Čína je podle něho důležitý hráč a je nutné s ní komunikovat. „Nesmíme (ale) ohrozit naši bezpečnost a rezignovat na morální hodnoty, které nás činí silnými,“ podotkl ředitel BIS.
Čína se zdokonalila ve špionáži
Koudelka varoval také před čínskou špionáží, zpravodajské schopnosti Číny se během let podle něho zdokonalily. „Dnes čelíme protivníkovi disponujícímu obrovskou lidskou silou, špičkovými technologiemi a neomezenými finančními prostředky,“ podotkl. Pročínské subjekty podle Koudelky úspěšně ovlivnily veřejné mínění do té míry, že v českém prostředí přetrvává iluze toho, že Čína patří mezi hlavní české ekonomické partnery.
Nárůst rizik spojených s Čínou začal podle Koudelky takzvaným restartem česko-čínských vztahů na podzim 2013, tedy po nástupu Miloše Zemana do funkce prezidenta. Zásadní a klíčový zlom ve vztazích pak podle šéfa BIS představovala návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wanu v roce 2020. Nyní Čína pochopila, že se situace v Česku změnila, dodal.
Zeman nebyl jediný, kdo šel Číně naproti, říká sinoložka
Podle sinoložky Olgy Lomové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy byl Zeman jenom jedním z těch, kdo pomohl k růstu čínského vlivu u nás. Prezident měl osobního poradce z Číny Jie Tien-Minga, který zároveň řídil firmu CEFC, která hrála velmi výraznou roli v ekonomických vztazích mezi oběma zeměmi.
Lomová ale připomněla, že se české vlády pokoušely navázat vztahy s Čínou už dříve. „Máme tu vstup do platformy tenkrát šestnácti postkomunistických zemí, které Čína zorganizovala do vlastní instituce, máme tu Nečasův dalajlamismus, dočasnou vládu premiéra Rusnoka, který chtěl restartovat česko-čínské vztahy, a pak samozřejmě Sobotkovu vládu, která ten restart realizovala.“
Zpravodajské služby dlouhodobě upozorňují na aktivity Číny jdoucí proti zájmům České republiky. BIS ve výroční zprávě za rok 2021 napsala, že Čína představuje rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu. V souvislosti se snahou získat v ČR pokročilé technologie varovala před akvizicemi Číny v českých společnostech a před snahou o přenášení výroby do Číny. Čínské velvyslanectví v Praze označilo informace z výroční zprávy BIS za bezdůvodnou kritiku.
