Na pietách po celém Česku si v pátek lidé připomnělo 81. výročí konce druhé světové války v Evropě. Hlavní oficiální vzpomínkovou akcí bylo slavnostní shromáždění před Národním památníkem na Vítkově. Zúčastnili se ho politici i představitelé armády. Prezident Petr Pavel označil druhou světovou válku za varovné svědectví pro současnost.
Slavnostní nástup na Vítkově zahájila česká hymna, poté politici před národním památníkem položili věnce připomínající válečné padlé. Součástí akce byla i čestná salva a přelet armádní techniky.
Prezident Petr Pavel v projevu označil druhou světovou válku za nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva a varovné svědectví. „Kam může vést ztráta odpovědnosti, solidarity a úcty k lidskému životu, stejně jako bezohledná snaha o nadvládu,“ upřesnil.
V projevu dále uvedl, že oslavy Dne vítězství nejsou jen připomínkou historie, ale rovněž „varováním i zkouškou“ schopnosti poučit se pro současnost, kdy se „bezpečnost opět stává otázkou moci a vojenské síly bez respektu k člověku, mezinárodnímu právu a společným hodnotám“. Pavel podotkl, že důležitým poučením z dějin je význam spojenectví, solidarity a jednoty. Zmínil také důležitost investic do obrany.
Kromě prezidenta a premiéra se vzpomínkového ceremoniálu účastnili předsedové obou komor parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Tomio Okamura (SPD) či náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Přišli také veteráni, zástupci veteránských spolků či sokolové.
Politici zdůrazňují poučení pro dnešek
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že spolu s pamětníky druhé světové války se vytrácí i pokora k tomu, co válka znamená. „Svět je znovu rozervaný konflikty, přesto jako by v některých sílilo nebezpečné přesvědčení, že se vlastně tolik neděje a že dějiny se nemohou opakovat. O to naléhavější je dnes připomínat, že skutečná síla státníků se nepozná podle toho, jak dlouho dokážou vést válku, ale podle toho, jestli dokážou najít odvahu ji ukončit,“ napsal na síti X.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v rozhovoru pro ČT poznamenal, že je třeba si připomínat i dění před začátkem druhé světové války. „(Tehdy) selhala demokracie a demokraté,“ upřesnil s tím, že omylem se ukázala myšlenka, že je možné ústupky diktátorovi udržet mír. Zdůraznil také odkaz vývoje po skončení konfliktu, který vedl ke spolupráci, mimo jiné vznikem Evropské unie a NATO.
Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) má udržování vzpomínky na Den vítězství význam pro celou společnost. „Pokud se podíváme na dnešní charakter hrozeb a rizik, tak z nich vyplývá, že je úkolem celé naší společnosti zajišťovat obranu a bezpečnost našeho státu, protože na hrůzách druhé světové války jsme viděli, jakou cenu jsme museli položit – a tím myslím všechny země a národy vítězné koalice –, abychom si mohli užívat míru a svobody demokracie, kterou máme,“ zmínil. Pietní akty navíc pomáhají rozvíjet národní hrdost vojáků a posilovat jejich vědomí ve smyslu vojenské přísahy.
Noví generálové
Při příležitosti Dne vítězství povýšil prezident na Pražském hradě osm mužů na brigádní generály, dalším dvěma udělil hodnost generálmajora. Do vojenské hodnosti brigádního generála jmenoval ředitele speciálních sil Tomáše Kramplu nebo také Antonína Gensera, který je od března zástupcem velitele Teritoriálních sil. Prezident tak učinil na návrh vlády.
Do generálské hodnosti povýšil také náměstka ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Jana Pavlíčka. Proti tomu se ohradila Konfederace politických vězňů kvůli Pavlíčkově minulosti spojené se Státní bezpečností (StB). Ekonomický deník upozornil, že Pavlíček sloužil od listopadu 1988 u StB a několik let byl i členem Komunistické strany.
Během shromáždění na Vítkově Pavel propůjčil bojové prapory Velitelství informačních a kybernetických sil Agentuře vojenského zdravotnictví. Velitelství teritoriálních sil pak prezident propůjčil čestný název Jana Žižky z Trocnova.
Připomínky po celém Česku
Slavnostní shromáždění na Vítkově bylo hlavní oficiální vzpomínkovou akcí k 81. výročí konce války. Výročí konce války v Evropě si ale lidé mohli 8. května připomenout po celém Česku.
Jedním z takových míst byla i obec Hrabyně na Opavsku, kde se u národního památníku konala pieta k uctění obětí války. „Hrabyně, ležící přesně mezi Opavou a Ostravou, byla celých sedm dní dobývána. Patřila k nejvíce postiženým obcím, neustal snad jediný celý dům, obyvatelé žili v krytech a boje zde byly těžké. Boje v regionu si vyžádaly přibližně 24 tisíc obětí,“ popsala tehdejší události vedoucí hrabyňského památníku Kamila Poláková. „Připomínat si poslední válku, která na našem území byla, je velmi důležité jako prevence, aby se to už nikdy neopakovalo,“ nepochybuje.
V Brně se pietní akt odehrál u Kounicových kolejí, kde za protektorátu německá okupační správa zřídila věznici, kterou prošly tisíce českých vlastenců a odbojářů. Většina z nich poté skončila v některém z koncentračních táborů, mnozí ale byli přímo zde mučeni a popraveni.
Součástí oslav byly třeba ukázky historické vojenské techniky, jednu takovou připravili v Brušperku na Frýdecko-Místecku. Návštěvníci akce si zde mohli prohlédnout, jak vypadal dobový vojenský tábor, na programu také byla krátká rekonstrukce boje. „Hlavním tahákem jsou obrněná vozidla,“ prozradil za pořadatele Jaromír Plečka z Klubu vojenské historie Fenix.
Olšanské hřbitovy v Praze se staly také zastávkou na „Cestě vítězství“ pořádané skupinou Night Wolves MC Europe, tedy odnoží ruského motorkářského klubu Noční vlci. Jeho příznivci nejprve uctili památku padlých československých vojáků u jejich památníku na hřbitově. Poté se přesunuli k hrobům padlých rudoarmějců. Někteří měli české, ruské či sovětské vlajky. Za hřbitovní zdí stáli jejich odpůrci. Podporovatele Nočních vlků označovali za „kolaboranty“ nebo „Putinovy onuce“. Na akci dohlížela policie.
Den vítězství je v Česku státní svátek připomínající konec druhé světové války v Evropě v roce 1945. Navazuje na kapitulaci nacistického Německa, která vstoupila v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času.
