Konec druhé světové války

Na pietách po celém Česku si v pátek lidé připomnělo 81. výročí konce druhé světové války v Evropě. Hlavní oficiální vzpomínkovou akcí bylo slavnostní shromáždění před Národním památníkem na Vítkově. Zúčastnili se ho politici i představitelé armády. Prezident Petr Pavel označil druhou světovou válku za varovné svědectví pro současnost.

Den vítězství je v Česku státní svátek připomínající konec druhé světové války v Evropě v roce 1945, na letošek připadá jeho 81. výročí. Navazuje na kapitulaci nacistického Německa, která vstoupila v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času. Na území tehdejšího Československa boje končily postupně – zásadní roli sehrálo Pražské povstání. Na osvobozování tehdejšího Československa se kromě Američanů a Sovětů podílela i rumunská armáda.

Ve věku 101 let zemřel válečný veterán druhé světové války a generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust, oznámilo ministerstvo obrany. Bojoval na východní frontě, účastnil se osvobozování Slovenska i Slovenského národního povstání a v armádě sloužil i po válce. V roce 2020 obdržel Řád bílého lva.

Před osmdesáti lety dostalo Japonsko poslední možnost vyhnout se jadernému bombardování. Americký prezident Harry S. Truman ho v Postupimské deklaraci vyzval k bezpodmínečné kapitulaci. Císařství to ale ignorovalo. Už tehdy přitom vznikla finální podoba cílů. Na prvním místě byla Hirošima a na poslední místo a na poslední chvíli bylo doplněno Nagasaki. To je v první verzi rozkazu jaderné bombardování zahájit připsané ještě rukou. A i když bylo cílem s nejnižší prioritou, počasí nakonec vše změnilo.

František Šik zažil jako dítě válku v Chrlicích i kolektivizaci vesnice. Otec byl živnostník, bratr kněz. S cejchem třídního nepřítele proto nemohl ani studovat, ani jezdit do zahraničí. Režim ho ale nezlomil. Nejdůležitější je, podle osmaosmdesátiletého pamětníka, v životě zdraví a dobré je nelhat a nekrást, aby člověk neměl výčitky svědomí.