Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) rezignoval poté, co vyšlo najevo, že muž odsouzený za provozování nelegálního internetového tržiště daroval resortu bitcoiny za miliardu korun. Okolo celé záležitosti zůstává řada nezodpovězených otázek. Ministerstvo se mohlo podílet na praní špinavých peněz. Co vlastně o celé kauze víme? A kdo jsou klíčové postavy v tomto příběhu? Pátrali po tom Reportéři ČT.
Více než pět tisíc bitcoinů, přibližně dvanáct a půl miliardy korun, získal Tomáš Jiřikovský z provozování takzvaného Sheep Marketplace neboli Ovčího tržiště. Když byl ve vězení, nevěděl, co se s jeho penězi děje. Bylo možné, že by o ně mohl přijít tím, že je policie smaže.
„On je první český pirát, který byl odsouzený za to, že provozoval darknet. Zatím se to nikdy v Česku nepodařilo, že by soud uznal vinným někoho z těchto trestných činů. On provozoval v roce 2013 takzvané Ovčí tržiště, kde se prodávaly drogy, heroin a tak dále,“ říká Zdislava Pokorná, novinářka Deníku N, který na případ upozornil.
„On zpronevěřil prostředky lidí, kteří tam obchodovali,“ dodává reportér webu Seznam Zprávy Lukáš Valášek. „Dokonce to jednu dobu vypadalo, že tu techniku mu policie smaže poté, co to soudy nařídily. Ale nakonec došlo k tomu, že se k té technice dostal zpátky.“
„V jeden moment tento marketplace zavřel a všechny peníze si nechal. Policie tehdy vyčíslila škodu šestnáct milionů korun,“ pokračuje Pokorná.
Jiřikovský skončil ve vězení v roce 2017 za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Státu propadla část jeho majetku – nemovitosti nebo peníze na účtech.
Policie bitcoiny hledala
Policie mu zabavila i techniku, na které měl neznámé množství bitcoinů. Ty ale policie nenašla, a proto mu zajistila jenom půl bitcoinu.
„Úvahy o tom, že by kolegové v rámci prověřování něco opominuli nebo podcenili, nejsou vůbec na místě,“ podotkl mluvčí policejního prezidia Ondrej Moravčík. „My jsme opravdu oslovili přední odborníky na oblast kybernetiky, skutečně jsme se důkladně věnovali a pomocí analýz jsme rozebírali všechny důkazy a zajištěné věci. Nicméně i přesto se nepodařilo ta zařízení dešifrovat. Proto byla následně předána soudu.“
„Technologicky to bylo podle toho, co víme, ošetřené tak, že policie, pakliže detailně nevěděla, kde to hledat, a neměla dešifrovací klíče, tak vůbec neměla šanci ty bitcoiny najít,“ uvádí Valášek.
„Šance odhalit bitcoiny a jejich původ, byla právě ve chvíli, kdy pan ministr, jeho náměstek Radomír Daňhel sezvali schůzku, kterou pravděpodobně domluvil jejich známý, advokát z Brna, který toho člověka zastupoval. Tam mohla policie přímo na místě zajistit, dostopovat ty peníze. My jsme dnes v situaci, kdy to se děje až zpětně,“ doplnil reportér.
Bitcoiny z provizí i ze zpronevěry
Bitcoiny, které policie hledala, získal Jiřikovský nejen z provizí transakcí na nelegálním tržišti, ale i z toho, že okradl uživatele platformy.
„Tržiště působí v roli zprostředkovatele, to znamená, že propojuje stranu nakupujícího a prodávajícího. Dokud nedojde k vypořádání obchodu, to znamená, například předání drog nakupujícímu, tak zadržuje dané kryptoměny. Až po splnění obchodu (je) uvolňuje na stranu prodávajícího,“ popsal předseda České kryptoměnové asociace František Vinopal.
Teď už osmatřicetiletý Jiřikovský si odpykal čtyři roky ve vězení z celkových devíti let. Poté, co se dostal na svobodu, chtěl získat zpět i svou techniku, kterou zabavila policie.
Boj o elektroniku
Vrchní soud v Olomouci mu odmítal elektroniku vrátit, dokonce v roce 2022 nařídil, aby policie data ze zařízení smazala. Začal tak právní boj o elektroniku.
Nakonec v roce 2023 Nejvyšší soud rozhodl, že mu technika i s nesmazanými daty může být vydána. A právě s její pomocí se Jiřikovský k bitcoinům dostal a skrze svého advokáta Kárima Titze část obnosu získalo i ministerstvo spravedlnosti – 468 bitcoinů.
„Cena bitcoinu se od roku 2013 pohybovala v řádu stovek až tisíc dolarů (za jeden bitcoin), potom v letech 2017 až 2021, kdy stoupla, se pohybovala okolo sedmdesáti tisíc dolarů. Potom byly nějaké poklesy, pak naopak zase růsty. A dnes, v roce 2025, jsme už překonali hranici jednoho sta tisíce dolarů,“ shrnul Vinopal.
„Pan Jiřikovský je taková podivuhodná postava,“ konstatuje Valášek. „Nyní se ukázalo, že dost pravděpodobně stál za dalším tržištěm, které fungovalo později, Nukleus Market Place. Obě dvě tržiště obchodovala se zbraněmi, s drogami. Byla to velmi nelegální záležitost,“ podotkl reportér.
„A teď se tedy ukazuje, že Jiřikovský je zároveň pravděpodobně dost bohatý člověk, který má v bitcoinech majetek v řádech miliard korun. Nicméně je to také člověk, který má možná i desítky tisíc velmi naštvaných bývalých klientů, kterým ty peníze zpronevěřil a kteří vědí, jak vypadá a kde bydlí,“ dodal Valášek.
Kdo byl u otevření bitcoinové peněženky?
Jak se peníze dostaly od provozovatele nelegálního tržiště až na ministerstvo a co vedlo Blažka k podání demise?
Klíčovými postavami jsou totiž už zmíněný právník Titz, který byl obhájcem i v kauze Stoka, náměstek ministerstva spravedlnosti Daňhel a notář Lubomír Mika. Tato trojice osobně asistovala při otevření bitcoinové peněženky Jiřikovského.
„Digitální peněženka má buď povahu mobilní aplikace, kterou můžete mít v telefonu, nebo webové aplikace, případně papírové peněženky. No a v neposlední řadě pak hardwarové zařízení, podobné jako USB klíčenka,“ přibližuje Vinopal.
„Potřebujete si vygenerovat klíče, vygenerovat zálohu pro případ, že takové klíče ztratíte, a potom můžete takovou peněženku otevřít,“ popsal expert, co je třeba k otevření bitcoinové peněženky.
Klíčový náměstek Daňhel
„Pan náměstek Daňhel je člověk, který prochází životem Pavla Blažka už hodně dlouho. Znají se prostřednictvím nejenom politických vazeb, ale i právních vazeb i prostřednictvím podnikatelských nebo, řekněme, komerčních vazeb,“ říká o Daňhelovi politolog Lukáš Jelínek.
„Ono to hodně souvisí s tím, že Pavel Blažek se rád obklopuje lidmi, kterým věří a u kterých ví, že jsou s ním na jedné lodi. Podle toho si vybírá náměstky, podle toho si vždy vybíral i spolupracovníky v brněnské ODS,“ dodává Jelínek.
„My jsme mimo jiné v minulosti popsali, že Radomír Daňhel dělal účetního firmám, které masivně krátily daně. U soudu ale pak vyvázl jako svědek, nebyl za to nikdy postižen,“ připomněl reportér Seznam Zpráv Valášek. „A pan Blažek navzdory tomu, že už existovala nějaká podezření ohledně pana Daňhela, tak si ho povolal na ministerstvo spravedlnosti, udělal z něj náměstka.“ V úterý úřad informoval, že spolu s Blažkem skončí i Daňhel.
„Myslím si, že Radomír Daňhel je extrémně klíčovou postavou,“ zdůrazňuje Pokorná z Deníku N. „Troufám si říct, že ještě mnohem důležitější, než byl právě Pavel Blažek, protože byl u otevření bitcoinové peněženky, řešil veškeré transakce.“
Nabídka daru ministerstvu
Podstatné bylo, když se Jiřikovský prostřednictvím svého advokáta Titze obrátil na ministerstvo spravedlnosti s nabídkou daru části bitcoinů.
Podle notářského zápisu mělo ministerstvo získat třicet procent z částky, která by se našla ve virtuální peněžence Jiřikovského. Mělo se tak jednat o miliardu korun. Jenže, jak zjistil Radiožurnál, v peněžence mělo být až dvanáct a půl miliardy – ministerstvo tak mohlo získat přes tři miliardy.
„Ministerstvo spravedlnosti skrz bitcoinovou peněženku státu začalo opravdu ve velkém prodávat bitcoin ve veřejných dražbách, v celkové částce jedna miliarda korun. Tak si toho moc nešlo nevšimnout,“ konstatuje Pokorná z Deníku N.
„Běžný postup to rozhodně není. Je to případ svého druhu, který je šokující samozřejmě svojí velikostí. Ale i kdybychom se nebavili o velikosti, tak se stalo úplně poprvé, že by stát přijal formou daru nějakou kryptoměnu. O něčem takovém jsme zatím neslyšeli,“ komentuje případ předseda kryptoměnové asociace Vinopal.
Policie žádala resorty o součinnost
Ministerstvo bitcoiny, které získalo od Jiřikovského, chtělo proměnit na koruny, takže je prodalo přes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„Potom se logicky člověk snažil zjistit, kde vůbec ministerstvo spravedlnosti k těm bitcoinům přišlo. Zároveň v tom sehrálo roli také to, že už před několika týdny se policie obracela na některé resorty, aby jí umožnily a dodaly jí veškeré dokumenty, které předcházely nebo jsou spojené s darovací smlouvou mezi ministerstvem spravedlnosti a právě tím obchodníkem,“ upozornila Pokorná.
Blažek se situaci snažil objasnit ve čtvrtek, když vysvětloval, pro jaké účely peníze získal. Nadále opakoval, že se nejednalo o peníze z trestné činnosti, protože prý původ peněz nebyl soudy prokázaný. „V době uzavírání smlouvy neexistovalo žádné autoritativní rozhodnutí soudu či jakéhokoli jiného orgánu veřejné moci, jež by konstatovalo, že předmět darovací smlouvy pochází z trestné činnosti,“ uvedl tehdy.
„Kompletní spisový materiál včetně všech dokumentů, včetně všech zařízení, to znamená i ten obsah, který na tom zařízení byl, tak byl předán soudu, a to společně s návrhem na podání obžaloby, to znamená před začátkem soudního líčení,“ reaguje policejní mluvčí Moravčík.
„Jinými slovy, ty věci jsme všechny předali soudu, který následně o nich rozhodl. A to nejenom fyzicky o těch věcech, ale především rozhodl o tom obsahu na nich uložených,“ dodal Moravčík.
Koho ministerstvo (ne)informovalo
„Signifikantní u téhle kauzy je vysvětlování Pavla Blažka. Na to si myslím, že je potřeba se zaměřit v kontextu toho, jak to naopak chápe policie. Policie říká – podezříváme vysoce postavené činovníky ministerstva, že se podíleli na praní špinavých peněz,“ interpretuje vyjádření policie Valášek.
Blažek se oháněl i tím, že o transakci informoval další úřady. „Já jsem žádné indicie o tom, že se to má zajistit, neměl a také jsme nevěděli o tom, kolik tam je,“ tvrdil politik. „A současně ten den nebo během pár dnů jsem to oznámil Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Ti to dostali, ti přesně věděli, kdo byl ten dárce, přesně věděli, kolik tam bylo bitcoinů. Dostal to od nás Finančně analyticky útvar,“ dodal Blažek.
V darovací smlouvě ale stojí, že zatímco o záměru uzavření smlouvy bylo informováno ministerstvo financí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, o přijetí daru bude až zpětně informován Finanční analytický úřad a Nejvyšší státní zastupitelství.
Bitcoiny měly ministerstvu téct z podezřelých kont
„Bitcoiny ministerstvu přitekly přímo z kont, která jsou dlouhodobě experty spojována s nelegálním tržištěm Nukleus, na kterém se na internetu prodávaly drogy, zbraně, kradené identity, všemožné další nelegální záležitosti,“ upozorňuje Valášek.
„Resort – pakliže by pan ministr ve chvíli, kdyby zvažoval, že ty bitcoiny přijme, k tomu přizval třeba nějaké policejní analytiky, což on neudělal – mohl jednoduše zjistit, že bitcoiny leží právě na těchto kontech, která jsou spjata s nelegálním tržištěm,“ dodává reportér Seznam Zpráv.
Finanční analytický úřad podle zjištění Reportérů ČT měl dostat ještě jednu indicii. Poté, co ministerstvo začalo rozprodávat darované bitcoiny, Jiřikovský další bitcoiny z peněženky prodával po vlastní ose a část chtěl směnit.
Jeden ze směnárníků – podle informací Reportérů ČT se mělo jednat o Martina Stránského, majitele firmy, která obchoduje s bitcoiny – na to upozornil právě FAÚ.
„Nesmím o tom mluvit, jsem vázán mlčenlivostí,“ odpověděl Stránsky na dotaz Reportérů ČT, jestli to byl opravdu on, kdo nahlásil zvláštní převod Jiřikovského bitcoinů.
Blažek: Získal jsem státu miliardu
„Policie měla ty nosiče nějakých deset let. Nezískala pro stát ani korunu. Takže já můžu říct jen tolik – vedu nad českou policií v této věci miliarda ku nule. Nemám absolutně žádný důvod se za to jakkoli stydět,“ hájil se Blažek.
„Pan ministr určitě jednal v dobré víře a ministerstvo spravedlnosti se snažilo jednat tak, aby peníze, které byly darovány, byly využity dobře, na dobré účely,“ řekl později po Blažkově oznámené demisi premiér Petr Fiala (ODS), který rezignaci označil za odpovědný krok.
„Myslím si, že ta kauza nám ještě přinese celou řadu překvapení. A pokud se budeme dozvídat třeba nějaké politické souvislosti, tak může nakonec být i tou nejvýraznější předvolební kauzou v letošním období,“ uzavřel politolog Jelínek.
