Stavbu u klidové zóny Pec pod Sněžkou odmítala, během pár měsíců otočila

Nahrávám video

Na Jeleních loukách v Krkonoších chce stavět soukromý investor luxusní penzion. Vedení města Pec pod Sněžkou na jaře tvrdilo, že chystaný projekt není v souladu s územním plánem. Reportéři ČT zjišťovali, proč o půl roku později vedení města změnilo názor a s výstavbou souhlasí. Natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Jelení louky uprostřed Krkonošského národního parku jsou unikátním územím s přísně chráněnou přírodou. Léta tam stojí jen jediná bouda, kde hospodaří rodina Vratislava Říhy. Podivuje se, že se tady teď bude stavět. „Je to na hranici té nejvzácnější ochranné zóny, kam pod pokutou sto tisíc korun nesmí ani noha,“ podotýká.

Krajinný ekolog a člen regulační komise Pece pod Sněžkou a Rady KRNAPu Pavel Klimeš považuje za paradox, že na chystaném domě má být velká party terasa. „Neznám v Krkonoších horskou boudu v takovéto lokalitě, aby měla party terasu na úrovni třetího podlaží,“ poznamenal.

Projekt už získal územní rozhodnutí. Na Jeleních loukách má vyrůst čtyřpodlažní stavba. Devět a půl tisíce metrů krychlových, deset ubytovacích jednotek, čtyřicet lůžek a dvě desítky rezidentů. A to vše na hranici klidového území.

Říha přitom poznamenává, že když si chtěl postavit větší kůlnu, tak nemohl, protože „tady bylo zvlášť vzácné křemičité podloží“. Musel tak postavit menší kůlnu, která je bez stavebního povolení.

Prosadit projekt v severním cípu Jeleních luk chce od roku 2021 firma Bergalm podnikatele Jakuba Loveckého. Když Reportéři ČT v Krkonoších natáčeli, sám se jim ozval, setkání v hotelu zaznamenali. Rozhovor totiž odmítal s tím, že chce zůstat v pozadí. „V Klánovicích v Praze vám také nikdo nekoupí pozemek, protože si tam chce postavit kadibudku, když tam jde postavit rodinný dům,“ poznamenal.

Ještě letos na jaře to vypadalo, že projekt ztroskotá, územní řízení začalo v únoru. V polovině března město Pec pod Sněžkou vydalo stanovisko, že bouda na Jeleních loukách stát nemá. Říká, že stavba poškozuje krajinný ráz, není v souladu s platným územním plánem města. „Pro danou lokalitu je objem i kapacita navrhované stavby naprosto neadekvátní a zcela mimo měřítko a charakter původní zástavby,” uvádí se v dokumentu.

Územní plán se nezměnil

„Nezměnili jsme územní plán, nicméně souhlasíme s názorem trutnovského úřadu, který vydal stanovisko, že to je v souladu s územním plánem,“ vysvětluje změnu místostarosta Pece pod Sněžkou František Vaněk (nestr.). To, že v březnu město stavbu nepovolilo a argumentovalo právě územním plánem, byla podle místostarosty lidská chyba „Prostě vidíme, že ten rozpor s územním plánem tam není. A je to potvrzené i tím trutnovským úřadem,“ dodal Vaněk.

Jestli chystaná stavba na Jeleních loukách odpovídá územnímu plánu Pece pod Sněžkou, posuzoval úřad v Trutnově. „Kdyby ta stavba nebyla v souladu, tak my to povolení nevydáme,“ ujistil vedoucí odboru výstavby trutnovského úřadu Petr Kotlovský.

Že se v zelené zóně stavět nesmí, protože to jde proti územnímu plánu, psala Pec v dokumentu z března letošního roku. Do spisu, podle kterého úředníci v Trutnově rozhodovali, se to ale nedostalo. „Pec pod Sněžkou mohla vydat stanovisko do řízení, a to neučinila. Má vždycky hájit zájmy svých občanů. Proč obec neuplatnila svoje požadavky do řízení?“ podotýká Kotlovský. Město Pec pod Sněžkou nejen, že námitky neuplatnilo, ale otočilo a na stavbu na Jeleních loukách úplně změnilo názor. „Přehodnotili jsme to rozhodnutí. Nebyl důvod nesouhlasit s tou výstavbou,“ řekla starostka Ilona Karlíková (nestr.).

Regulační komise

Projekt přitom odmítla i městská regulační komise složená z krajinářů, architektů i ekologů, která novou výstavbu v Peci posuzuje a město na její názor v předchozích případech vždycky dalo. „Pokud město nechalo projít projekt bez kladného stanoviska regulační komise, tak porušilo vlastní principy. A pokud nyní došlo k tomu, že tento princip byl porušen, tak to možná je takový precedens, který může znamenat to, že do budoucna investoři budou regulační komisi obcházet,“ poznamenala zastupitelka Pece pod Sněžkou Zina Plchová (nestr.).

Rozpor s územním plánem přitom nepopisovala jenom radnice Pece. Už před dvěma lety na něj upozornilo i vedení Správy Krkonošského národního parku. „Původní dokument je z roku 2022. Já mám v ruce dokument, který jsme si vyžádali od městského úřadu v Trutnově, který nám řekl, že to v souladu s územním plánem je. A jediná instituce, která je schopná de facto jasně říci, jak to je, je právě městský úřad v Trutnově,“ sdělil mluvčí KRNAPu Radek Drahný.

„V těch zelených lokalitách už mělo být stavěno velmi málo. Státní správa KRNAP následně vyžadovala, aby se tam nestavělo vůbec. Ten požadavek žádné stavby na těch horních lučních lokalitách vlastně vzešel z KRNAPu,“ řekl architekt a autor územního plánu Roman Koucký.

Třikrát tak velká stavba?

I kdyby plánovaná stavba v souladu s územním plánem byla, je tu ještě jedna pochybnost. Jak velký dům může vůbec teoreticky na Jeleních loukách vyrůst? I to se totiž v rámci posuzování stavby v národním parku řeší. Bouda na Jeleních loukách už byla, postupně ale chátrala a dnes už tam nestojí. „Máme projektovou dokumentaci původního domu, takže jsem spočítal objem s přesností na centimetry. To, co je schváleno územním rozhodnutím, tak má být třikrát větší,“ zmiňuje člen regulační komise Pece pod Sněžkou a Rady KRNAPu Klimeš.

Výrazně větší stavba než ta, která už na Jeleních loukách v minulosti stála, tam stát nemůže. Narušila by totiž krajinný ráz. Bouda se ale v minulosti opakovaně přestavovala a dnešní aktéři se tak neshodnou, s čím chystanou stavbu vůbec srovnávat. „V devětaosmdesátém roce byla kapacita dokonce dvaadevadesát lůžek. Je zřejmé, že dva a půl tisíce kubíků nebo tři tisíce kubíků, co říká pan Klimeš, na dvaadevadesát lůžek absolutně nemá šanci vycházet,“ míní Lovecký.

Jaký byl původní objem, nedokáže spočítat ani starostka s místostarostou. Ale podle nich je půdorys stavby v novém projektu zachovaný. „Laickým pohledem: navržený dům je padesát pět metrů dlouhý, šestnáct metrů široký, čtyři patra, tak je vám jasné, že takový dům tady nikdy nemohl stát,“ poznamenal Klimeš.

Změna developera, zmenšení projektu

Spory o to, co má, nebo nemá na Jeleních loukách stát, se táhnou daleko do minulosti, a to minimálně do roku 2014. Tehdy byl totiž plán, že tady vyroste jeden velký dům. Za projektem stál developer Jiří Davídek. Na vyjádření pro Reportéry ČT ale neměl čas.

Davídek sice získal stavební povolení, tehdejší starosta Pece se ale proti rozhodnutí vlastního úřadu odvolal, uspěl a ke stavbě nakonec nedošlo. Firmu Salert, která pozemek vlastnila, Davídek prodal Loveckému. Lovecký změnil název, ze Salertu je Bergalm. A přepsal i projekt, obrovský ubytovací komplex zmenšil a je krok od zahájení stavby na okraji nejpřísněji chráněné přírody.

Úspěch, nebo selhání státní správy?

Město ani správa parku už nemá námitky. Stavba, která hrozila v roce 2014, by prý byla horší. „Snížení kapacity, snížení objemu, změna architektonického pojetí té stavby. To jsou všechno věci, které vlastně správa parku trochu považuje za svůj úspěch ve vyjednávání se současným investorem,“ řekl mluvčí KRNAPu Radek Drahný.

„My potřebujeme dům, kde bude nějaká služba. Já myslím, že je z naší strany úspěch, že se to povedlo,“ poznamenala starostka.

Kritické hlasy ale zůstávají. „Snažíme se chovat slušně, tak ať se chovají také oni slušně. Tohleto není slušné od národního parku, to je faul,“ rozčiluje se Klimeš.

„Státní správa totálně selhala. Tady, když chcete cokoli dělat, tak s tím je obrovský problém. A najednou jde všechno jako po másle,“ uzavřel boudař Říha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 15 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 17 hhodinami

Příhraniční obce chtějí pitnou vodu od sousedů

Období sucha prohlubují v některých příhraničních regionech nedostatek vody. Zdroje na druhé straně hranice jsou přitom dostatečné, a města proto plánují propojit své vodovodní sítě. Spolupráci připravují polská Kudowa-Zdrój s Náchodem a rakouský Gmünd s Českými Velenicemi.
před 18 hhodinami

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Účastníci pochodu Pride upozorňují na trvající nerovnosti i společenskou atmosféru

Prahou v sobotu prošly desítky tisíc lidí, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje program až do večerních hodin. I kvůli nedávnému útoku na podobnou akci v Berlíně dohlížely na pražský průvod stovky policistů a antikonfliktní tým.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

VideoDomovu Mutice hrozí maximální pokuta. Neregistrovaná péče by mohla být trestná

Provozování nelegálních domovů pro seniory by mohlo být trestným činem. Nyní hrozí nanejvýš pokuta za poskytování služeb bez potřebné registrace. V mnoha případech provozovatelé pokutu řeší insolvencí a založí novou firmu. „Pak podnikají směle dál,“ popisuje náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlová (Naše Česko). Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku nelegálních zařízení desítky. Změnu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí i na základě stále prověřovaného případu z Táborska, na který upozornila ČT. Krajský úřad Domovu Mutice zřejmě udělí maximální pokutu dva miliony korun.
8. 8. 2026

Demolici vyhořelé budovy ve Zlíně urychlilo částečné zřícení

Demolici vyhořelé výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, v sobotu urychlilo zřícení její části. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstřihával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, uvedl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt. Práce speciálního stotunového bagru to zastavilo, po jejich odklizení bude na místě v neděli znovu pokračovat.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Řeky vysychají a podzemní vody ubývá. Hydrolog: Klíčem je zadržování vody

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.