Předvolební plakáty zobrazující muže tmavé pleti se zakrváceným nožem podle Tomia Okamury (SPD) představovaly legitimní upozornění na nebezpečí migrace a nadsázku. Podle policie ale mohlo jít o trestný čin. Proto požádala poslance, aby Okamuru vydali k trestnímu stíhání. Pro Reportéry ČT se vyjádřili i členové minorit, kterých se loňská předvolební kampaň SPD dotkla. Natáčely Barbora Loudová a Jevhenija Vachničenko.
„To je neslušné. Smutný obraz. Jak někdo může dát takový obraz do svojí kampaně, to já nechápu. Nechápu. Navíc kdyby držel skalpel, tak to pochopím, ale ten drží nůž na chleba,“ okomentoval jeden z plakátů urolog Abbas Jahaf.
Pochází původně z Jemenu a od roku 1994 studoval v Brně na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. „V roce 1998 jsem promoval jako samoplátce. Pak jsem jel pracovat jako specialista, urolog,“ dodal Jahaf.
Další plakát zobrazoval dva romské chlapce, jak místo školy kouří. „Najednou přijde někdo s plakátem, který vidí celá Česká republika a vlastně explicitně ukazuje Romy v negativním slova smyslu,“ upozornil odborník na vzdělávání Štefan Balog z organizace Romea.
„Například u studentů v rámci našeho stipendijního programu to způsobilo, že někteří z nich se ozývali a říkali, proč bychom se měli dál snažit, když uděláme jeden krok dopředu a někdo nás srazí dozadu o deset kroků. Zklamalo je to, demotivovalo je to,“ přiblížil Balog. „Říkali si, proč bychom měli dál studovat, když ta společnost nás stejně nepřijme,“ dodal.
Aktivity policie
Podle Okamury šlo prý na plakátech o alegorie, podle policie a státního zastupitelství spíš o možné porušení zákona. Případem se totiž začali zabývat pražští kriminalisté z odboru extremismu a terorismu.
„Chtějí mě stíhat za plakát, kde jsme si z jejich pokrytectví a lží udělali srandu, byť je hodně trpká a smutná,“ prohlásil Okamura. Pro Reportéry ČT aktivity policie označil za „kampaň čtyřkoalice“.
„Zabýváme se celou kampaní, musíme brát v potaz, jaký je její vizuál, tak slogany, které obsahuje, ale samozřejmě se musíme zabývat veškerým kontextem, a to i tím, jak byla tato kampaň prezentována v televizi, v médiích, na internetu, na sociálních sítích,“ sdělil mluvčí pražské policie Jan Daněk.
„Státní zastupitelství ve spolupráci s policejním orgánem se zabývá konkrétním jednáním, které podle jejich pohledu překračuje hranice trestního zákoníku,“ uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Souhlas sněmovny
Minulý týden policie požádala sněmovnu o vydání Okamury ke stíhání. Chce ho obvinit ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Jako první žádost policie posoudí ve sněmovně mandátní a imunitní výbor v úterý 14. ledna. Potom budou o vydání nebo nevydání šéfa SPD hlasovat všichni poslanci a poslankyně. Mohli by podle odhadů rozhodnout zhruba v březnu nebo později během jara.
K vydání stačí prostá většina hlasů přítomných poslanců. Pokud by sněmovna Okamuru nakonec nevydala, policie může s trestním stíháním počkat, až mu skončí mandát a s ním i jeho imunita.
Vliv politických kampaní
„Já si myslím, že je to zlom. Opravdu s tím rasismem ve veřejném prostoru se tady začalo pracovat úplně nově,“ míní odborník na hate speech Tomáš Koblížek z Akademie věd ČR.
Odborníci navíc upozorňují na další podstatný aspekt podobných kampaní. Pokud za sebou má nějaká názorová skupina lidí politika, který jí potvrdí, co si myslí nebo z čeho mají strach, je pak mnohem snazší konat. Ať už v komentářích na sociálních sítích, nebo i veřejnými urážkami, či dokonce fyzickými útoky.
Vliv konkrétního politika a jeho strany na konání jednotlivce se pak podle pravomocného soudního rozsudku projevil v roce 2017. Tehdy senior a příznivec SPD Jaromír Balda pokácel několik stromů na koleje u Mladé Boleslavi. Vlaky do kmenů narazily a jen náhodou nevykolejily.
Balda byl jako první Čech odsouzen za teroristický útok, ve vězení strávil skoro tři roky. Ke všemu se doznal. Mimo jiné uvedl, že ho pronásledovaly „hrůzné sny o migrantech“. Svým činem prý chtěl vyvolat strach z islámu a migrační vlny.
„Nenávistné výroky vás vlastně portrétují jako ‚nečlověka‘ nebo jako podřadného člověka. A o to jednodušší potom je vlastně někomu způsobit nějakou bolest nebo na něho fyzicky zaútočit,“ míní odborník na hate speech Koblížek.
