„Říkali, že si vymýšlíme.“ Novým Zélandem hýbe rozsáhlý skandál se zneužíváním

3 minuty
Události: Obří skandál na Novém Zélandu
Zdroj: ČT24

Nejrozsáhlejší vyšetřování v novozélandské historii odhalilo jednu z nejčernějších kapitol dějin země. Ukázalo, že na 200 tisíc lidí bylo v posledních sedmdesáti letech zneužito v péči státu nebo církve – často v dětském věku. Tamní premiér Christopher Luxon už oznámil, že hodlá státní péči důkladně reformovat. Očekávají se i žádosti o kompenzace v řádu miliard dolarů.

Teprve po boku manžela našla Frances Tagaloaová dost sil na to, aby vyšetřovací komisi odvyprávěla svůj příběh. Sexuální násilí, jehož obětí byla mezi pátým a sedmým rokem života, její paměť po dlouhá léta úplně vytěsňovala. „Nepamatovala jsem si to zneužívání, dokud jsem nezačala v dospělosti zažívat náhlé záblesky. A bylo to velmi traumatické,“ popsala žena.

Predátorem byl v jejím případě katolický řeholník, který vyučoval v zařízení přiléhajícím k její základní škole. „Byl to oblíbený a dobře známý učitel, ale také pedofil. A bohužel tam byly další dívky, které rovněž zneužíval, když je měl v péči,“ uvedla Tagaloaová.

Komise za šest let vyzpovídala na dva a půl tisíce obětí. Zneužívání zažívaly mnohdy od prvního dne v ústavu. A v mnoha podobách – znásilňování, elektrošoky, sterilizace. Šlo o děti, dospívající nebo zranitelné dospělé ve státní péči. A často to byli potomci původních maorských obyvatel Nového Zélandu. „Desetiletí nám říkali, že si vymýšlíme, a vůbec si nás nevšímali. Takže ano, je to historická chvíle,“ neskrývá zadostiučinění další z obětí, Toni Jarvis.

Skoro každý třetí

Historickou chvílí je míněno zveřejnění vyšetřovací zprávy na půdě parlamentu. Ze tří tisíc stran vyplývá, že obětí je na dvě stě tisíc, což představuje téměř každého třetího člověka, který státní nebo církevní péčí prošel.

„Stát se o vás měl postarat, ochraňovat vás, a místo toho vás podrobil nepředstavitelnému tělesnému, citovému, duševnímu i sexuálnímu zneužívání,“ kaje se nyní novozélandský premiér Luxon.

Zpráva obsahuje i 138 doporučení, jak zjednat alespoň částečnou nápravu. Počínaje veřejnou omluvou. Té by se měly oběti dočkat 12. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 57 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...