V hospici v Rajhradě u Brna zemřela ve věku 94 let Ludmila Javorová, jedna z nejvýraznějších postav neoficiálních církevních struktur za komunistické totality. V roce 1970 ji biskup Felix Maria Davídek tajně vysvětil na kněze. Katolická církev později její svěcení označila za neplatné, Javorová se ale svého přesvědčení o kněžském povolání nezřekla. Na její úmrtí upozornil server Christnet.
Javorová patřila k významným osobnostem takzvané podzemní (skryté) církve, která působila nezávisle na strukturách kontrolovaných komunistickou stranou. Byla blízkou spolupracovnicí biskupa této církve Felixe Maria Davídka, který ji v prosinci 1970 vysvětil nejprve na jáhna a následně na kněze.
„Felix se mě zeptal: ‚Byla bys ochotná to přijmout hned, když je to pro ten kriminál?‘ Já jsem mu řekla: ‚Nech mi do rána čas. Já ti to řeknu.‘ A další den jsem mu řekla, že jsem rozhodnutá, že to udělám, i kdybych v kriminále měla zemřít,“ popsala před lety pro Paměť národa.
V roce 1996 jí katolická církev sdělila stanovisko, podle něhož je její svěcení neplatné a kněžskou službu nesmí vykonávat. Javorová se však svého přesvědčení o vlastním kněžství nezřekla a až do konce života je chápala jako své povolání.
„Ludmila Javorová byla významnou osobností brněnské diecéze. Velmi jsem si jí vážil pro její vzdělanost, hluboký zájem o život církve i pro její dlouhodobou a obětavou práci ve farnosti. Před pár týdny jsem ji navštívil v nemocnici a setkání s ní pro mě bylo velmi osobní a obohacující. Budu na ni vzpomínat jako na mimořádnou ženu, která svůj život zasvětila službě druhým a církvi,“ napsal brněnský biskup Pavel Konzbul na facebooku biskupství.
Potřeba zajistit duchovní péči vězněným ženám
Javorová se narodila 31. ledna 1932 v Brně. K nejbližším spolupracovníkům Davídka patřila od roku 1964. Podílela se na budování společenství Koinótés, jedné ze struktur skryté katolické církve, která se snažila zajistit církevní život v podmínkách komunistické perzekuce. Davídek ji pověřil také úkoly odpovídajícími roli generální vikářky.
Podle serveru Christnet Davídek své rozhodnutí vysvětit Javorovou spojoval mimo jiné s potřebou zajistit duchovní a svátostnou péči ženám, například řeholnicím vězněným komunistickým režimem, k nimž mužští kněží neměli přístup.
Její svěcení však vyvolalo zásadní spor už uvnitř Davídkova okruhu. Římskokatolická církev svěcení žen na kněze nepřipouští a podle jejího kanonického práva může svátost svěcení platně přijmout pouze pokřtěný muž.
Po sametové revoluci Javorová působila jako učitelka náboženství. Nikdy nepřestala věřit, že i jako žena by dokázala církev v kněžské roli obohatit. „Žena, pokud se dokáže otevřít, tak skrze ni dochází do lidstva mnoho, což by si měli všichni muži uvědomit,“ vysvětlila Paměti národa.
O svém kněžství a postavení žen v církvi Javorová veřejně mluvila i v posledních letech života, uvedl server. Český rozhlas Vltava jí v roce 2023 věnoval radiodokument Jana Hanáka Ona je kněz, v němž hovořila o své víře, povolání i postavení žen v katolické církvi.
Její zkušenost zachytil také knižní rozhovor Ty jsi kněz navěky. Javorová v něm své kněžství popisovala jako poslání a povolání, jehož se podle svého přesvědčení nemohla zříci ani poté, co jí bylo zakázáno kněžskou službu vykonávat.
