Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
Vláda podle vyjádření ministra Tejce zaujala k návrhu upravujícímu pravidla střetu zájmů neutrální stanovisko a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. K této problematice se vláda vyjádřila až na základě dotazů novinářů.
„Já střet zájmů komentovat nebudu, protože žádný nemám,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda jeho koalice poslanecký návrh podpoří.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v polovině června v České televizi uvedla, že předloha nevznikla kvůli Babišovi. Tvrdí, že má pouze dostat český zákon do souladu s právními úpravami v jiných zemích EU. Babiš čelí podezření ze střetu zájmů, který ale odmítá. Důvodem je holding Agrofert, který Babiš převedl do svěřenského fondu RSVP Trust.
K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nyní nemají přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Předloha, kterou podepsal Radek Vondráček, David Pražák (oba ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (za Motoristy), nově pojednává o skutečných majitelích. Kvůli výkladovým nejasnostem výslovně stanoví, že v případě dotací jde o podpory, na něž není právní nárok. Omezení v poskytování veřejných zakázek novela přesouvá ze zákona o střetu zájmů do zákona o zadávání veřejných zakázek.
„Nám to připadá jako narovnání právního stavu, já jsem proti dotacím, ale když už jsou, tak mají být spravedlivé,“ uvedl Turek.
Omezení v přidělování zakázek, poskytování nenárokových dotací a investičních pobídek by podle novely nově dopadlo také na společnosti, jejichž skutečnými majiteli jsou krajští nebo obecní zastupitelé. Rovněž v takovém případě by se omezení týkalo jen konkrétního kraje či obce.
Vláda v návrhu stanoviska uvedla, že v dalším procesu bude vhodné návrh zákona podrobit nezbytné diskusi a upravit ho, aby přispěl k moderní úpravě regulace střetu zájmů. Ta by měla kromě jiného posílit právní jistotu ve veřejných podporách i zadávání veřejných zakázek a také zajistit plný soulad se závazky vyplývajícími z členství Česka v Evropské unii.
Kabinet také upozorňuje na duplicity. Navrhuje rovněž větší politickou debatu o tom, kdo by mohl dotace pobírat a o lhůtách pro vracení peněz. Předkladatelé chtějí zkrátit termíny pro vymáhání neoprávněně vyplacených prostředků z deseti let na čtyři roky.
Původní novela vstoupila v účinnost v roce 2017, týká se rovněž omezení vlastnictví médií. Babiš reagoval na zákon vložením svých společností do svěřenských fondů. V současnosti se skupina Agrofert nachází ve svěřenském fondu RSVP Trust. Babiš míní, že tím vyřešil střet zájmů nadstandardně, část odborníků a politiků o tom ale pochybuje.
Kritika opozice
Kabinet podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky komentoval tento návrh „velmi nejistě“. ODS dle Kupky upozorňovala na to, že „poslušní poslanci Andreje Babiše, vládní koalice, se snaží změnit podmínky, aby dokonale vyhovovaly jejich šéfovi“.
Ve výsledku by podle něj šel poslanecký návrh proti logice zákona o střetu zájmů. „Je dobře, že k němu vláda předložila neutrální stanovisko, které si překládám tak, že ten zákon, ten návrh hodila do koše,“ dodal předseda ODS.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu Pirátů Ivana Bartoše jde o „návrh krádeže za bílého dne“ a „způsob její legitimizace a legalizace“.
Opozice kritizuje také to, že jde o poslanecký návrh. Ten má rychlejší schvalovací proces. „Aby obešli to připomínkové řízení, aby obešli právníky, kteří sedí v legislativní radě vlády,“ podotkl místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Petr Hladík.
„Je to daleko kratší, je to třeba o rok kratší a rok už je dlouhá doba. A zákon o střetu zájmů by měl platit co nejdřív,“ argumentoval předseda poslaneckého klubu vládní SPD Radim Fiala.
Regulace cen pohonných hmot
Vláda také v pondělí rozhodla, že regulace cen pohonných hmot bude pokračovat do 19. července. Pokud se do té doby situace na trhu s palivy stabilizuje, vrátí se jejich prodej od 20. července k běžné praxi.
„Pokud v následujících dnech nedojde k výrazným cenovým výkyvům či zhoršení situace na Blízkém východě, je ukončení regulace logickým krokem. Je to také rozpočtově odpovědné řešení, protože rozpočtový dopad nižší spotřební daně je miliarda korun měsíčně,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Ministryně na tiskové konferenci po jednání vlády připomněla, že opatření k regulaci cen pohonných hmot postupně opouštějí i další evropské země. „Pokud nebude docházet k výrazným cenovým výkyvům nebo výraznému zhoršení situace na Blízkém východě, tak budeme moci 19. července náš mix opatření vypnout, aniž by to mělo zásadní vliv na spotřebitele, ekonomiku či inflaci,“ řekla.
Schillerová zároveň upozornila, že ministerstvo financí bude ceny pohonných hmot i po skončení cenové regulace monitorovat. Pokud to bude třeba, je vláda připravena opatření obnovit, řekla ministryně.
Demolice českého pavilonu Expo 2025 v Ósace
Projekt české účasti na Expo 2025 v Japonsku se podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) prodražil z původně stanoveného rozpočtu 290 milionů korun na více než 600 milionů korun. Zájemce o koupi českého pavilonu neexistuje a jediná hospodárná varianta je jeho demolice, řekl v pondělí ministr po jednání vlády. Na nevypořádané závazky i demolici pavilonu v Ósace by podle něj měly jít peníze vyčleněné na nákup nové budovy pro zastupitelský úřad v Kyjevě. Přesun financí musí podle něj schválit sněmovní rozpočtový výbor.
Pozemek v Ósace se musí podle Macinky uvést do původního stavu do konce července, což ministr považuje za nereálné. „Nám se podařilo vyjednat neoficiální odklad do září, pokud to nestihneme, budeme platit penále,“ řekl. Peníze původně vyčleněné na budovu v Kyjevě podle něj půjdou nejen na nevypořádané závazky, demolici a dluhy spojené s účastí na světové výstavě, pokryjí zároveň ztrátu Českých center, aby nemusela být zrušena, dodal.
Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) schválila v létě 2024 záměr koupit a následně rekonstruovat v Kyjevě novou budovu jako sídlo české ambasády za až téměř půl miliardy korun. Velvyslanec na Ukrajině Radek Pech tehdy řekl, že budova velvyslanectví je dlouhodobě nevyhovující technicky i kapacitně. „Bohužel tedy tímto musím zklamat své kolegy v Kyjevě, kteří nebudou mít možnost pořídit novou budovu, ale budeme to řešit formou nějakého pronájmu tak, aby působení české mise v Kyjevě a na Ukrajině bylo důstojné,“ řekl v pondělí Macinka.
Dálniční známky
Kabinet také schválil návrh na zrušení pravidelné valorizace a zachování ceny roční známky 2570 korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Bednárik uvedl, že cena české dálniční známky je nyní proti rakouské nižší přibližně o 1,5 eura.
Pokud by se od ledna 2027 podle stávajícího valorizačního mechanismu opět zvýšila, byla by podle něj česká známka od příštího roku o 200 korun dražší než rakouská. „Nikdo z vás asi nezpochybňuje kupní sílu v Rakousku nebo úroveň dálnice v Rakousku,“ řekl. Návrh zachovává slevy pro nízkoemisní auta.
Připomněl také, že Parlament projednává senátní návrh na zavedení 24hodinové dálniční známky, která by nahradila současnou jednodenní známku platnou pouze pro kalendářní den.
Novela navrhuje zrušení valorizačního mechanismu, který zavedla vláda Petra Fialy (ODS) a funguje od loňského ledna. Ceny známek upravuje podle růstu spotřebitelských cen k červnu předchozího roku a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Roční známka stála dvanáct let 1500 korun, v březnu 2024 se cena zvýšila na 2300 korun. Loňský rok v lednu na základě mechanismu cena stoupla na 2440 korun a tento rok na 2570 Kč.
Stát převezme do správy karlovarské letiště
Vláda také schválila, že stát převezme do správy karlovarské letiště. Využívat ho bude kromě dosavadní civilní dopravy také pro potřeby armády a nově provozovaného stanoviště letecké záchranné služby. Ministerstvo obrany zajistí potřebnou modernizaci vzletové a přistávací dráhy, aby letiště splňovalo požadavky pro potřeby NATO.
Kabinet rozhodl, že po roce 2028 bude v Česku jedenáct stanovišť letecké záchranné služby, přičemž mezi nimi nově bude i služba pro Karlovarský kraj. Záměr převedení letiště už před dvěma týdny schválili zastupitelé Karlovarského kraje. Převod letiště je podle zástupců kraje v plánu ještě letos.
Zvýšení podílu domácích potravin při zajišťování stravování pro své zaměstnance
Vláda rovněž schválila opatření, podle kterého by do konce roku 2028 měly na zboží domácího původu vynaložit 65 procent peněz určených na nákup potravin, informoval po jednání ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Státní správa a samospráva by měly posílit podíl domácích potravin při zajišťování stravování pro své zaměstnance a na veřejných akcích.
„Naším cílem je tímto usnesením co nejvíce podpořit lokální výrobce potravin a naše zemědělce v institucionálním stravování. Na ministerstvu zemědělství a jeho resortních organizacích jsme tento projekt zahájili v pilotním režimu už v květnu letošního roku. Nyní bychom rádi, aby se rozšířil i do dalších institucí státní správy a samosprávy,“ uvedl ministr.
Omluva ministra zahraničí za výstup na festivalu ve Strážnici
Macinka se po pondělním zasedání vlády omluvil za „nezamýšlenou reklamu folklorního festivalu ve Strážnici“. V pátek tam publikum nejdříve vypískalo ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy), Macinka pak v sobotu hlediště rozhněval, když vystoupil a označil festival za zpolitizovaný.
„Určitě jsem tam nejel provokovat, mrzí mne to,“ řekl Macinka na tiskové konferenci ke svému vystoupení. Podle něj na to doplácí festival, což nebylo v jeho úmyslu.
Od zatahování do politiky a osobních sporů do programu festivalu se v pondělí distancovalo i město Strážnice.
