Asie strana 5 z 5

Český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun hodnotí rok vlády Talibanu po stažení západních jednotek jako neutěšený. Radikální hnutí, které v zemi uchvátilo moc, podle něj nesplnilo podmínky, které mu dalo mezinárodní společenství. Jako největší problém označuje porušování práv žen.

Návštěva pěti amerických kongresmanů na Tchaj-wanu znovu vyvolala silný odpor Číny, která si ostrov nárokuje. Když na něj před nedávnem přicestovala předsedkyně americké sněmovny Nancy Pelosiová, Peking dokonce reagoval vojenským cvičením s ostrou střelbou a sankcemi. Sinolog a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála ale odhaduje, že horký konflikt v Asii nehrozí. Čínu a Tchaj-wan totiž pojí silné ekonomické vazby.

Letadlo s předsedkyní americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou odlétlo z letiště v Tchaj-peji, uvedlo podle agentury Reuters kolem středečního poledne našeho času tchajwanské ministerstvo zahraničí. Pelosiová opouští Tchaj-wan po méně než 24 hodinách a pokračuje ve své cestě po Asii. Nyní míří do Jižní Koreje. Předtím předsedkyně vystoupila v tchajwanském parlamentu, kde jeho místopředsedovi Cchaj Čch'-čchangovi řekla, že chce s Tchaj-wanem rozšířit spolupráci na úrovni parlamentu. Čína, jež považuje ostrov za svou součást, mezitím na Tchaj-wan uvalila s platností od středy ekonomické sankce a předvolala si amerického velvyslance v Pekingu.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zveřejnila program své cesty do Asie, návštěvu Tchaj-wanu v něm ale nezmiňuje. Spekulace, že se Pelosiová zastaví na Tchaj-wanu, vyvolaly opakovaná varování ze strany Číny, která ostrov považuje za součást svého území.

Ruská ekonomika letos zřejmě klesne méně výrazně, než se s ohledem na západní sankce čekalo. Uvedl to Mezinárodní měnový fond (MMF), který zlepšil letošní odhad vývoje ruského HDP. Ruské hospodářství ale i tak čeká výrazná recese a MMF zhoršil jeho výhled na příští rok. Navzdory mnohým vyjádřením Moskvy, která často vycházejí z neúplných či zavádějících údajů, se ruská ekonomika pod tíhou sankcí postupně hroutí, uvádějí výzkumníci z americké Yaleovy univerzity.

Severní část největšího filipínského ostrova Luzon zasáhlo zemětřesení, které si vyžádalo nejméně čtyři mrtvé a 60 zraněných. Podle Filipínského ústavu pro vulkanologii a seismologii mělo sílu 7,3 stupně. Agentura AP píše, že zatím jsou informace o jedné zraněné ženě. Otřesy také poškodily budovy. Varování před přívalovou vlnou tsunami úřady nevydaly.

Vědci, kteří analyzují slavnou těhotnou egyptskou mumii, tvrdí, že našli důkazy o tom, že žena trpěla před smrtí rakovinou. Pokud by se to potvrdilo, jednalo by se o jeden z nejstarších dokladů této nemoci.

Muž, který v pátek zavraždil japonského expremiéra Šinzóa Abeho, policii řekl, že se pokusil sestrojit bombu. Jedenačtyřicetiletý Tecuja Jamagami dále vypověděl, že si vyrobil několik střelných zbraní. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na zdroje obeznámené s vyšetřováním.

Čína se snaží vrátit ruského prezidenta Vladimira Putina na světovou scénu. Zatím alespoň na čtvrtečním virtuálním summitu zemí BRICS, kam patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Akci svolal Peking a pro Putina to bylo první fórum s představiteli cizích států od začátku invaze na území Ukrajiny.

Nejdůležitější námořní bitva minulého století, rozhodující střet druhé světové války, drtivá porážka Japonců. I tak dnes historici hodnotí vítězství amerického námořnictva v bitvě u Midwaye. Před osmdesáti lety, jen bezmála půl roku od útoku na Pearl Harbor, obrátily Spojené státy kurz pacifické války poprvé ve svůj prospěch. Pomohlo jim k tomu překvapení a hlavně prolomení japonských šifer.

Čínsky ministr zahraničí Wang I vyrazil na desetidenní tour po deseti ostrovních zemích v Tichém oceánu, s nimiž chce Peking uzavřít rozsáhlé bezpečnostní a hospodářské smlouvy, a posílit tak svůj ekonomický vliv. Oblast má i zásadní strategický význam. Cestu začal na Šalamounových ostrovech a skončit by měl na Fidži.

Do ulic čínského největšího města Šanghaje se ve středu začal vracet život po dvouměsíční přísné uzávěře, kterou místní úřady vyhlásily kvůli epidemii nemoci covid-19. Vlaky a autobusy se zaplnily lidmi, kteří se znovu mohli vydat do práce, a na historickém nábřeží Bund bylo navzdory dusnému počasí opět vidět rekreační běžce, mládež na skateboardech a rodiny fotografující se před supermoderními mrakodrapy na opačné straně řeky, uvedly světové agentury. Opatření v některých částech města ale stále trvají, obyvatelé jsou také uplynulými měsíci hluboce poznamenáni.

Dvěma velkým výzvám podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena čelí současný světový řád. Jedním z nich je ruská invaze na Ukrajinu, druhým je čínská snaha o odklon světa od západních hodnot. Spojené státy a jejich spojenci tak podle něj musí investovat do konkurenceschopnosti. Nelze totiž spoléhat na to, že Čína svou trajektorii změní, uvedl Blinken v projevu.

Severní Korea odpálila východním směrem celkem tři balistické střely. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informovala agentura Reuters. Střely byly vyslány v rozmezí necelé hodiny z letiště Sunan poblíž severokorejské metropole Pchjongjangu, ze kterého se v poslední době uskutečnilo několik podobných zkušebních odpalů. Náměstek jihokorejského poradce pro národní bezpečnost později řekl, že KLDR podnikla experiment s detonačním zařízením v přípravě na svůj sedmý jaderný test. Do nejnovějšího raketového testu byla podle téhož zdroje zřejmě zapojena nová mezikontinentální balistická střela Hwasong-17.

USA, Austrálie, Japonsko a Indie nebudou tolerovat silovou změnu statu quo, tedy stávající mezinárodní situace, v žádném regionu, zvláště ne v Asii a Tichomoří. Po setkání vůdců zemí aliance Quad to řekl premiér hostitelského Japonska Fumio Kišida. Japonsko oznámilo, že vyslalo do vzduchu své stíhací stroje, protože se k jeho vzdušnému prostoru přiblížila ruská a čínská válečná letadla. Podle informací zahraničních médií Moskva a Peking uspořádaly první společné vojenské manévry od ruského útoku na Ukrajinu.

Americký prezident Joe Biden pokračuje v asijské cestě. V pondělí v Tokiu ujistil japonského premiéra Fumia Kišidu, že Spojené státy jsou odhodlány podpořit obranu Japonska. Stejně tak se vyslovil i pro případné využití vojenské síly na obranu Tchaj-wanu, řekl podle agentury Reuters. Vysloužil si za to kritiku Pekingu. Krátce před jednáním s japonským premiérem šéfa Bílého domu přijal japonský císař Naruhito.

Spojené státy a Jižní Korea se shodly na zesílení opatření s cílem účinněji odstrašit Severní Koreu. Dojednaly také rozšíření spolupráce v oblastech kybernetické bezpečnosti, jaderné energetiky, regionální bezpečnosti a dodavatelských řetězců. Vyplývá to ze společného prohlášení po sobotním setkání nového jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a jeho amerického protějšku Joea Bidena v Soulu.

Americký prezident Joe Biden zahájil návštěvu Jižní Koreje. Na americké letecké základně v Osanu na severozápadě země jej přivítali jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin a generál velící americkým jednotkám v Jižní Koreji Paul LaCamera společně s dalšími americkými a jihokorejskými představiteli.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Znečištění životního prostředí přispívá každý rok na světě k úmrtí zhruba devíti milionů lidí. Uvádí to studie, kterou zveřejnil časopis The Lancet Planetary Health. Kontaminace tak podle vědců stojí za každým šestým úmrtím na světě. Mimořádně špatné údaje vykazují hlavně chudší země v Africe či Asii.

Covid-19 píše na různých kontinentech jiný příběh. Poměrně významně proočkovaná Evropa se zbavuje posledních preventivních opatření. Spojené státy překročily mezník milionu obětí. A Čína s infekcí stále bojuje extrémně tvrdými lockdowny. Severní Korea tento týden vůbec poprvé přiznala výskyt onemocnění. Tamní situace hrozí katastrofou.

Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině v posledních dvou týdnech vyhnala ceny obilí rekordně vysoko. Kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů, ale i útokům na sklady je pšenice nejdražší od finanční krize v roce 2008. Pokud se konflikt protáhne, může zdražení obilovin kriticky postihnout hlavně Afriku a Blízký východ, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.