Z ukrajinského Čornomorsku vyplula loď s pšenicí, poprvé od krachu obilných dohod

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. V úterý to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti země znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se útočící Rusko snaží obnovit faktickou blokádu Ukrajiny.

„Loď Resiliant Africa převážející tři tisíce tun pšenice opustila přístav Čornomorsk a míří k Bosporu. Jedná se o první ze dvou plavidel, která minulý týden vplula do města dočasným koridorem pro civilní plavidla zřízeným ukrajinským námořnictvem,“ uvedl v příspěvku na sociální síti Facebook ministr infrastruktury Kubrakov.

Ukrajina minulý měsíc vyhlásila „humanitární koridor“ v Černém moři, aby uvolnila lodě uvázlé ve svých přístavech po začátku ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Chce tak obejít faktickou blokádu ze strany útočníků, které Ukrajina čelí po odstoupení Moskvy od dohody umožňující Kyjevu vyvážet obilí.

Velkoobjemové lodě Resilient Africa a Aroyat, plující pod vlajkou Palau, zakotvily v Čornomorsku během soboty. Měly přitom odplout po naložení téměř dvaceti tisíc tun pšenice pro Afriku a Asii. Loď Aroyat podle Kubrakova stále kotví v Čornomorsku a je nakládána pšenicí pro Egypt.

Rusko útočí na vývozní infrastrukturu

Ruská invaze zastavila vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře. Dohody z loňského června podepsané pod záštitou Turecka a OSN umožňovaly vyvážet obilí a další zemědělské produkty i přes ruskou námořní blokádu.

Když Rusko od obilných dohod odstoupilo, Kyjev zřídil vlastní koridor. Od poloviny srpna skrze něj z ukrajinských přístavů vyplulo pět z celkem desítek lodí, které válka uvěznila v pobřežních městech Čornomorsk, Oděsa a Južne.

Moskva po odstoupení od dohody pravidelně podniká vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu pro vývoz obilí. Varovala také, že všechny lodě mířící do tamních vod bude považovat za plavidla, která by mohla vézt zbraně. V polovině srpna pak ruské námořnictvo vyslalo varovné výstřely k nákladní lodi Sukra Okan. Ta přitom plula do Izmajilu, což je ukrajinský přístav na Dunaji. Na plavidlo se pak nalodili vojáci, kteří podle ruských úřadů kontrolovali, zda loď neveze zbraně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 25 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...