Lék proti rakovině plic má skvělé výsledky, oznámili američtí lékaři. Zachránil 51 procent pacientů

Američtí lékaři představili na velké konferenci v Chicagu výsledky nového léku proti rakovině plic. Účinná látka osimertinib snížila riziko úmrtí pacientů, kterým lékaři chirurgicky nádor odstranili, o 51 procent.

Podle údajů z klinických studií, které byly zveřejněny v Chicagu na největší výroční konferenci odborníků na rakovinu, se ukázalo, že denní užívání pilulky snižuje riziko úmrtí na určitý typ rakoviny plic na polovinu. Lék se prodává pod názvem Tagrisso a klinická studie, kterou vědci provedli, ukazuje, že její účinek proti bujení je dramatický.

Rakovina plic stále zabíjí

Rakovina plic patří mezi ta nejhorší nádorová onemocnění. Ročně jí po celém světě podlehne asi 1,8 milionu lidí, jde o vůbec nejvíc smrtící formu onkologického onemocnění. V České republice je dlouhodobě příčinou úmrtí asi pěti tisíc lidí ročně.

Nová léčba neumí ničit ani zdaleka všechny formy rakoviny plic. Soustředí se ale na tu nejčastější, kterou je takzvaný nemalobuněčný karcinom, jenž vykazuje určitý typ mutace. Tyto mutace postihují deset až 25 procent pacientů s rakovinou plic ve Spojených státech a Evropě a 30 až 40 procent v Asii.

V klinické studii, která lék zkoumala, bylo asi 680 osob, u nichž se povedlo nemoc diagnostikovat v časném stadiu. Vědci výzkum provedli ve více než dvaceti zemích. Nejdřív lékaři při operaci nádor odstranili, pak polovina pacientů dostala nový lék a druhá placebo.

Výsledky byly podle autorů ohromné. Užívání léku podávaného v tabletách vedlo u léčených pacientů ke snížení rizika úmrtí o 51 procent ve srovnání s těmi, kteří dostávali placebo. A podobně dobré byly i výsledky při dlouhodobém sledování operovaných: po pěti letech žilo 88 procent pacientů, kteří užívali léčbu, ve srovnání se 78 procenty pacientů, kteří užívali placebo.

Komentáře expertů jsou nadšené

Tyto výsledky jsou „působivé“, uvedl Roy Herbst z Yaleovy univerzity, který je v Chicagu prezentoval. Lék pomáhá „zabránit šíření rakoviny do mozku, jater a kostí“, dodal na tiskové konferenci. Právě to bývá nejčastějším problémem. Rakovinová tkáň se z plic snadno šíří dál do těla a až doposud tomu bylo obtížné zabránit.

„Je to značně dramatické a pozoruhodné zlepšení,“ řekl Dave Fredrickson, výkonný viceprezident pro onkologii společnosti AstraZeneca v rozhovoru pro tiskovou agenturu Reuters. Právě jeho společnost je autorem léčivé látky.

„Je pro mě těžké vyjádřit, jak důležitý tento objev je,“ doplnil nadšené reakce Nathan Pennell z Cleveland Clinic Foundation. „Vstupujeme do éry personalizované léčby pro pacienty v raném stadiu onemocnění,“ dodal Pennell, který se na studii nepodílel.  

Osimertinib je už povolený v desítkách zemí pro různé indikace a podle tiskové zprávy společnosti AstraZeneca byl již podán přibližně 700 tisícům lidí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled