Lék proti rakovině plic má skvělé výsledky, oznámili američtí lékaři. Zachránil 51 procent pacientů

Američtí lékaři představili na velké konferenci v Chicagu výsledky nového léku proti rakovině plic. Účinná látka osimertinib snížila riziko úmrtí pacientů, kterým lékaři chirurgicky nádor odstranili, o 51 procent.

Podle údajů z klinických studií, které byly zveřejněny v Chicagu na největší výroční konferenci odborníků na rakovinu, se ukázalo, že denní užívání pilulky snižuje riziko úmrtí na určitý typ rakoviny plic na polovinu. Lék se prodává pod názvem Tagrisso a klinická studie, kterou vědci provedli, ukazuje, že její účinek proti bujení je dramatický.

Rakovina plic stále zabíjí

Rakovina plic patří mezi ta nejhorší nádorová onemocnění. Ročně jí po celém světě podlehne asi 1,8 milionu lidí, jde o vůbec nejvíc smrtící formu onkologického onemocnění. V České republice je dlouhodobě příčinou úmrtí asi pěti tisíc lidí ročně.

Nová léčba neumí ničit ani zdaleka všechny formy rakoviny plic. Soustředí se ale na tu nejčastější, kterou je takzvaný nemalobuněčný karcinom, jenž vykazuje určitý typ mutace. Tyto mutace postihují deset až 25 procent pacientů s rakovinou plic ve Spojených státech a Evropě a 30 až 40 procent v Asii.

V klinické studii, která lék zkoumala, bylo asi 680 osob, u nichž se povedlo nemoc diagnostikovat v časném stadiu. Vědci výzkum provedli ve více než dvaceti zemích. Nejdřív lékaři při operaci nádor odstranili, pak polovina pacientů dostala nový lék a druhá placebo.

Výsledky byly podle autorů ohromné. Užívání léku podávaného v tabletách vedlo u léčených pacientů ke snížení rizika úmrtí o 51 procent ve srovnání s těmi, kteří dostávali placebo. A podobně dobré byly i výsledky při dlouhodobém sledování operovaných: po pěti letech žilo 88 procent pacientů, kteří užívali léčbu, ve srovnání se 78 procenty pacientů, kteří užívali placebo.

Komentáře expertů jsou nadšené

Tyto výsledky jsou „působivé“, uvedl Roy Herbst z Yaleovy univerzity, který je v Chicagu prezentoval. Lék pomáhá „zabránit šíření rakoviny do mozku, jater a kostí“, dodal na tiskové konferenci. Právě to bývá nejčastějším problémem. Rakovinová tkáň se z plic snadno šíří dál do těla a až doposud tomu bylo obtížné zabránit.

„Je to značně dramatické a pozoruhodné zlepšení,“ řekl Dave Fredrickson, výkonný viceprezident pro onkologii společnosti AstraZeneca v rozhovoru pro tiskovou agenturu Reuters. Právě jeho společnost je autorem léčivé látky.

„Je pro mě těžké vyjádřit, jak důležitý tento objev je,“ doplnil nadšené reakce Nathan Pennell z Cleveland Clinic Foundation. „Vstupujeme do éry personalizované léčby pro pacienty v raném stadiu onemocnění,“ dodal Pennell, který se na studii nepodílel.  

Osimertinib je už povolený v desítkách zemí pro různé indikace a podle tiskové zprávy společnosti AstraZeneca byl již podán přibližně 700 tisícům lidí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 35 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 4 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.