Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.
Hlad ve světě se nedaří vymýtit. Ztěžují to konflikty, dopady pandemie i extrémní teploty
Horizont ČT24: Hlad ve světě se nedaří vymýtit (zdroj: ČT24)
Jídlo je vzácností pro asi devět procent světové populace. Ve srovnání s rokem 2019 čelilo loni hladu o 122 milionů lidí víc, přičemž za stejné období přibylo na Zemi odhadem 330 milionů lidí.
Přestože ve většině Asie a v Latinské Americe se stav zlepšil, v Karibiku a Africe hladových přibývá. Právě Afrika je na tom ze všech kontinentů nejhůř. Hlad tam ohrožuje každého pátého člověka, a to zdaleka ne jen v chudých oblastech.
„Potravinová nejistota a hlad nejsou výhradním problémem venkovských oblastí, vyskytují se také v městských oblastech. Je třeba zvýšit úsilí. Jsme daleko od globálního cíle ukončit hlad do roku 2030,“ uvádí Cindy Holemanová, hlavní ekonomka Organizace pro výživu a zemědělství.
Projekce přitom ukazují, že bude za sedm let stále čelit hladu téměř šest set milionů lidí. V posledních letech za to můžou hlavně konflikty, ekonomické dopady pandemie covidu-19 a také extrémní teploty, které ovlivňují úrodu.
Mnozí hladovějící jsou drobní zemědělci. „Produkují jednu třetinu světového jídla. To je sedmdesát procent potravin v Africe a Asii. Mezitím se snaží uživit sami sebe a čelí obrovským výzvám, mezi kterými je změna klimatu,“ dodává Helene Papperová, ředitelka Globální komunikace a advokacie z Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj.
K hladu přispívá ruská agrese
Na vině je i ruská agrese proti Ukrajině. Dohoda o vývozu obilí sice před rokem umožnila v klíčovém vývozu pokračovat, situace ale zůstává obtížná. Do nejchudších zemí světa teď podle OSN směřuje asi čtvrtina potravin ve srovnání s dobou před válkou.
„Jeden velký zemědělský producent vede válku s dalším významným zemědělským producentem. Ovlivňuje to cenu potravin a hnojiv pro miliony lidí na celém světě,“ vysvětluje Caitlin Welshová, ředitelka Globálního programu pro bezpečnost potravin a vody z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Podle Světové zdravotnické organizace zemře každý rok v důsledku nedostatečné výživy až deset milionů lidí. Jsou mezi nimi hlavně děti a ženy. Nejvíc hladových je podle OSN v Demokratické republice Kongo, Etiopii, Afghánistánu, Jemenu nebo v Nigérii, kde v oblastech na severovýchodě země hrozí hladomor.