Památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) navštívilo letos do konce srpna 3,3 milionu lidí, z toho 1,9 milionu o prázdninách. Nejvíce z nich se vydalo na jihomoravský zámek Lednice. Podle generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové je sice letos o státní památky větší zájem než loni, ale zároveň přichází méně návštěvníků, než bylo zvykem před pandemií covidu-19 a před válkou Ruska proti Ukrajině. Chybějí hlavně zahraniční turisté – ti asijští i ruští. Ústav se navíc bude muset příští rok vypořádat i s menším příspěvkem na provoz.
Památky táhly o prázdninách méně než před covidem a válkou. Příští rok budou někteří kasteláni šetřit
V roce 2019 před vypuknutím covidové pandemie přišlo na státní hrady a zámky pět milionů lidí. Loni jich bylo pouze 3,8 milionu, letos do konce prázdnin 3,3 milionu. Památkáři očekávají, že do konce roku počet návštěvníků vystoupá nad čtyři miliony.
Ve srovnání s týmž obdobím loňska byla návštěvnost do konce srpna vyšší – nárůst počtu návštěvníků byl osmiprocentní. „Ale musím konstatovat, že je to stále o dvacet procent méně než v roce 2019,“ podotkla generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
Podle ní představují rozdíl hlavně chybějící zahraniční turisté. „To se propisuje zejména na nejnavštěvovanějších památkách – Krumlov, Hluboká a Karlštejn,“ dodala šéfka památkového ústavu. Podíl zahraničních turistů na těchto hradech a zámcích podle ní spadl z pěti procent před covidem na nynější dvě procenta. Ubylo podle ní návštěvníků ze zámoří, z Asie a také z Ruska.
Přesto Goryczková označila hlavní sezonu za velmi úspěšnou. „Postupně nám roste návštěvnost i výnosy. Vstupné jsme letos nezvedali, je to tedy jen o tom, že přišlo daleko více návštěvníků,“ shrnula.
Lednice nejnavštěvovanější
Národní památkový ústav spravuje přes sto hradů a zámků, nikoli však nejnavštěvovanější pražské památky, jako je Pražský hrad (jen jeho zahrady), nebo brněnský Špilberk. Zpravidla tak uvádí jako nejnavštěvovanější svůj objekt zámek Lednice. I letos přitáhl nejvíce turistů, zatím jich přišlo 270 tisíc. Lednice se tolik nepotýká ani s úbytkem zahraničních turistů, protože na zámek přijíždějí hlavně lidé z Rakouska a Slovenska.
Naopak na českokrumlovském zámku, zámku Hluboká a Karlštejně byl kvůli úbytku zahraničních turistů propad návštěvnosti proti době před pandemií a válkou podle NPÚ až čtyřicetiprocentní. Přesto i na tyto tři památky přišlo zatím přes sto tisíc návštěvníků, přes sto tisíc lidí bylo i na valtickém zámku.
I proti předcovidové době vzrostla naopak návštěvnost některých menších, nedávno opravených památek jako Kunětická hora, Kladruby, Telč nebo Hrádek u Nechanic.
Letos vstupné nezdražilo, příští rok vzroste o desetinu
Celkové výnosy NPÚ do konce letošního srpna činily 512,5 milionu korun. Je to nárůst o deset procent proti loňskému roku. Výnosy ze vstupného dosáhly 441,5 milionu korun. Vstupenky na státních památkách letos oproti minulému roku nezdražovaly, naopak dětem mezi šesti a sedmnácti lety se snížila cena na 30 procent ze základního vstupného.
Goryczková ale avizovala, že v příští sezoně se zdražovat bude – od února. V průměru by měla cena vstupného vzrůst o deset procent, což podle šéfky NPÚ představuje zpravidla 20 korun na jednu vstupenku pro dospělého návštěvníka.
Pevný cenový výměr se chystají památkáři zveřejnit před Vánocemi. „Někde to bude 20 procent, někde to bude nula. Čili někde to bude 20 korun, někde 40 korun a někde nedojde k žádnému zvýšení. Analýza se v této chvíli teprve provádí,“ řekla.
Na provoz dostane NPÚ o čtyři procenta méně. Výnos má však zvýšit o deset procent
Ředitelka dala zdražení do souvislosti s tím, že organizace bude mít v příštím roce zkrácený příspěvek na provoz. Hlavně přijde o peníze na mzdy. „V podmínkách NPÚ to znamená, že musíme snižovat stavy zaměstnanců, a to téměř o sto lidí,“ poukázala. S menším počtem zaměstnanců lze podle ní jen těžko zajistit vyšší výnosy, které na příští rok zřizovatel určil vyšší o deset procent, přibližně tedy o 65 milionů korun.
Kastelánům a správcům bude muset ústav nařídit, aby šetřili. „Finanční situace je teď taková, že se skutečně hodně šetří, nejenom na prostředcích na průvodce, ale také na stavebních obnovách. Doufám, že postupně s tím, jak se bude startovat česká ekonomika, se zase najdou peníze i na kulturní akce, a návštěvníci si budou hledat aktivně cestu na české hrady a zámky,“ popsal kastelán Hrádku u Nechanic Martin Rejman.
Jen základní provoz přitom stojí mnohé památky miliony korun. Třeba v Hluboké nad Vltavou potřebují 25 milionů korun ročně. „To máte sedm zahradníků, čtyři údržbáře, čtyři uklízečky, sedm průvodců, dvě pokladní,“ vyjmenoval kastelán zámku Hluboká nad Vltavou Martin Slaba. Náklady se navíc neustále zvyšují.
Nejnavštěvovanější českou památkou je Pražský hrad, který však pod NPÚ nespadá. Do konce srpna se tam přišlo podívat 1,2 milionu lidí, o půl milionu víc než loni. Vstupné se nezvyšovalo už šestnáct let. „Naše ceny se neměnily od roku 2007 a nějakým způsobem teď analyzujeme náklady. Pokud by mělo docházet k úpravám cen, tak to budeme avizovat,“ uvedla kulturní a programová ředitelka Kanceláře prezidenta republiky Veronika Wolf.