Přímá letecká linka mezi Českem a Tchaj-wanem zahájila svůj provoz. První letadlo dopravce China Airlines přiletělo z Tchaj-wanu ve středu před sedmou hodinou ráno, opačným směrem se vydalo v poledne. První let směrem do Prahy byl téměř vyprodaný. A stejně to vypadá až do října. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) může linka posouvat demokracii jak v Česku, tak na Tchaj-wanu. O zavedení linky se jednalo patnáct let.
V Praze přistál a znovu z ní odletěl první letoun nové přímé linky mezi Českem a Tchaj-wanem
Vystrčil také řekl, že neočekává reakci Čínské lidové republiky. „Pokud je pravda to, co vždy tvrdí, totiž že byznysu nikdy bránit nebude,“ uvedl.
Prezident dopravce China Airlines George Kao prohlásil, že jsou spokojeni s dosavadním prodejem letenek na novou linku. Také zmínil, že letenky nakupují nejen Tchajwanci, ale také cestující z Jižní Koreje, Japonska a Vietnamu. Uvedl, že tato linka proto zatím vypadá velmi slibně. Dodal, že v příštích letech chtějí navyšovat množství letů do Evropy, což nyní brzdí nedostatek volných letadel.
Nová přímá linka nabízí dva lety týdně, z Prahy ve středu a v neděli, z Tchaj-peje v úterý a sobotu. Cesta trvá přes třináct hodin. Ceny zpáteční letenky začínají podle webu dopravce zhruba na 17 800 korunách. China Airlines bude využívat na lince letadlo Airbus A350-900. Podle webu dopravce nabídne dohromady 306 míst.
Ředitel Letiště Praha Jiří Pos považuje přímé spojení s Tchaj-wanem za mimořádný úspěch, který posílí cestovní ruch. „Před pandemií v roce 2019 navštívilo Českou republiku přes 190 tisíc cestujících z Tchaj-wanu, loni jich bylo pouze 13 791, což znamenalo pokles o téměř 93 procent,“ uvedl Pos.
Podle něj by situaci mohlo zlepšit přímé letecké spojení, které zároveň pro cestující z Prahy rozšíří možnosti létání do dalších míst v Asii.
12 minut
Filip Šebok a Viliam Buchert hovořili o novém spoji na Tchaj-wan
Tchaj-wan je významný ekonomický partner, říká analytik
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok v Událostech, komentářích uvedl, že česko-tchajwanské vztahy mají dlouhou tradici, už z dob prezidenta Václava Havla, který například podporoval znovupřijetí Tchaj-wanu do OSN.
„Co je trochu nový trend, to je posilování politické spolupráce na nejvyšších úrovních. Do jaké míry toto bude výhodné, je otázka. Jsou na to různé pohledy. Dá se ale říct, že Tchaj-wan je už teď pro Česko relativně významný ekonomický partner,“ uvedl s tím, že na zhodnocení ekonomické roviny je však ještě brzy.
Podle šéfredaktora Reflexu Viliama Bucherta je potřeba odlišit politickou a ekonomickou rovinu. „Podpora politická, to je správně. Je to nezávislý, demokratický stát a to, co říká Čína, že jde o provincii, to je nesmysl. Každý, kdo tam byl, to viděl,“ uvedl Buchert a dodal, že ekonomické výhody z tohoto partnerství jsou spíše politický romantismus.
„Tchajwanští obchodníci, stejně jako čínští a jiní asijští, jsou velmi tvrdí a vybírají si místa investic podle toho, jak je to výhodné, ne politicky,“ podotkl. V souvislosti s Čínou a jejími investicemi v Evropě dodal, že už od roku 2016, tedy za prezidentství Miloše Zemana, bylo patrné, že jdou spíše více do Asie či Afriky, Latinské Ameriky, a nikoliv do Evropy. „Ten trend trvá.“
