Vědci představili nejúplnější a nejrozmanitější soubor lidských genomů

Vědci ve středu představili první lidský „pangenom“, tedy dosud nejúplnější soubor lidských genomů, sekvenovaných od 47 lidí různého etnického původu, který lépe odráží světovou populaci. Doufají, že pomůže vysvětlit příčinu řady nemocí a výrazně rozšíří možnosti personalizované medicíny, uvedla agentura AFP.

Vědci v roce 2003 odhalili něco, co bylo označeno za kompletní sekvenci lidského genomu, ačkoli asi osm procent z něj nebylo zcela rozluštěno. Tento referenční genom byl mozaikou získanou od přibližně 20 lidí, včetně 70 procent od jednoho jedince se smíšeným evropským a africkým původem. První kompletní lidský genom, založený na jediném evropském jedinci, byl zveřejněn v loňském roce poté, co vědci doplnili mezery.

Tyto objevy změnily medicínský výzkum, ale jejich využití pro lidi s různým etnickým původem bylo omezené.

První „pangenom“ řeší tyto nedostatky, představuje totiž soubor genomů 47 lidí různého původu a jejich srovnání, které ukazuje, jaké části se shodují a liší. Z těchto 47 jedinců, kteří jsou anonymní, pochází více než polovina z Afriky, třetina z Ameriky, šest jedinců z Asie a je mezi nimi jeden aškenázský Žid z Evropy. Oceánie není zastoupena. Do poloviny roku 2024 hodlají vědci zvýšit počet osob, které jsou v datech zastoupeny, na 350.

Nový přehled může pomoci objasnit podíl genetických variací na zdraví a nemoci, zlepšit genetické testování a nasměrovat objevování léků. Mohl by být zvláště cenný pro pochopení neurovývojových poruch, jako je schizofrenie, autismus, makrocefalie a mikrocefalie, a také metabolismu léčiv.

Plán člověka

Genom je genetický plán každého organismu – v tomto případě člověka – a obsahuje všechny prvky DNA a informace potřebné pro vývoj a růst. Genom dvou jedinců je z více než 99 procent shodný, ale zbývající rozdíly mohou způsobit, že u jednoho jedince se určité nemoci vyvinou snáze než u druhého. Mohou také pomoci objasnit zdravotní stav člověka, diagnostikovat nemoci, navrhnout léčbu a předpovědět její výsledky.

Referenční „pangenom“, který je celou sbírkou různých genomů, by díky jejich porovnání mohl pomoci rozdíly v genetických vzorcích osvětlit.

Práci vedlo mezinárodní konsorcium vědců sdružených v projektu Human Pangenome Reference Consortium (HPRC) a financoval ji americký vládní Národní ústav pro výzkum lidského genomu (NHGRI). Náklady na podporu konsorcia budou činit asi 40 milionů dolarů (860 milionů korun) během pěti let, uvedl NHGRI, což je díky technologickému pokroku méně než mnohamiliardové výdaje na projekt genomu z roku 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 15 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
včera v 10:00

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
včera v 08:00

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...