Vědci představili nejúplnější a nejrozmanitější soubor lidských genomů

Vědci ve středu představili první lidský „pangenom“, tedy dosud nejúplnější soubor lidských genomů, sekvenovaných od 47 lidí různého etnického původu, který lépe odráží světovou populaci. Doufají, že pomůže vysvětlit příčinu řady nemocí a výrazně rozšíří možnosti personalizované medicíny, uvedla agentura AFP.

Vědci v roce 2003 odhalili něco, co bylo označeno za kompletní sekvenci lidského genomu, ačkoli asi osm procent z něj nebylo zcela rozluštěno. Tento referenční genom byl mozaikou získanou od přibližně 20 lidí, včetně 70 procent od jednoho jedince se smíšeným evropským a africkým původem. První kompletní lidský genom, založený na jediném evropském jedinci, byl zveřejněn v loňském roce poté, co vědci doplnili mezery.

Tyto objevy změnily medicínský výzkum, ale jejich využití pro lidi s různým etnickým původem bylo omezené.

První „pangenom“ řeší tyto nedostatky, představuje totiž soubor genomů 47 lidí různého původu a jejich srovnání, které ukazuje, jaké části se shodují a liší. Z těchto 47 jedinců, kteří jsou anonymní, pochází více než polovina z Afriky, třetina z Ameriky, šest jedinců z Asie a je mezi nimi jeden aškenázský Žid z Evropy. Oceánie není zastoupena. Do poloviny roku 2024 hodlají vědci zvýšit počet osob, které jsou v datech zastoupeny, na 350.

Nový přehled může pomoci objasnit podíl genetických variací na zdraví a nemoci, zlepšit genetické testování a nasměrovat objevování léků. Mohl by být zvláště cenný pro pochopení neurovývojových poruch, jako je schizofrenie, autismus, makrocefalie a mikrocefalie, a také metabolismu léčiv.

Plán člověka

Genom je genetický plán každého organismu – v tomto případě člověka – a obsahuje všechny prvky DNA a informace potřebné pro vývoj a růst. Genom dvou jedinců je z více než 99 procent shodný, ale zbývající rozdíly mohou způsobit, že u jednoho jedince se určité nemoci vyvinou snáze než u druhého. Mohou také pomoci objasnit zdravotní stav člověka, diagnostikovat nemoci, navrhnout léčbu a předpovědět její výsledky.

Referenční „pangenom“, který je celou sbírkou různých genomů, by díky jejich porovnání mohl pomoci rozdíly v genetických vzorcích osvětlit.

Práci vedlo mezinárodní konsorcium vědců sdružených v projektu Human Pangenome Reference Consortium (HPRC) a financoval ji americký vládní Národní ústav pro výzkum lidského genomu (NHGRI). Náklady na podporu konsorcia budou činit asi 40 milionů dolarů (860 milionů korun) během pěti let, uvedl NHGRI, což je díky technologickému pokroku méně než mnohamiliardové výdaje na projekt genomu z roku 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
před 5 hhodinami

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 8 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 11 hhodinami

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 12 hhodinami

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 14 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 17 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 19 hhodinami
Načítání...