Vědci představili nejúplnější a nejrozmanitější soubor lidských genomů

Vědci ve středu představili první lidský „pangenom“, tedy dosud nejúplnější soubor lidských genomů, sekvenovaných od 47 lidí různého etnického původu, který lépe odráží světovou populaci. Doufají, že pomůže vysvětlit příčinu řady nemocí a výrazně rozšíří možnosti personalizované medicíny, uvedla agentura AFP.

Vědci v roce 2003 odhalili něco, co bylo označeno za kompletní sekvenci lidského genomu, ačkoli asi osm procent z něj nebylo zcela rozluštěno. Tento referenční genom byl mozaikou získanou od přibližně 20 lidí, včetně 70 procent od jednoho jedince se smíšeným evropským a africkým původem. První kompletní lidský genom, založený na jediném evropském jedinci, byl zveřejněn v loňském roce poté, co vědci doplnili mezery.

Tyto objevy změnily medicínský výzkum, ale jejich využití pro lidi s různým etnickým původem bylo omezené.

První „pangenom“ řeší tyto nedostatky, představuje totiž soubor genomů 47 lidí různého původu a jejich srovnání, které ukazuje, jaké části se shodují a liší. Z těchto 47 jedinců, kteří jsou anonymní, pochází více než polovina z Afriky, třetina z Ameriky, šest jedinců z Asie a je mezi nimi jeden aškenázský Žid z Evropy. Oceánie není zastoupena. Do poloviny roku 2024 hodlají vědci zvýšit počet osob, které jsou v datech zastoupeny, na 350.

Nový přehled může pomoci objasnit podíl genetických variací na zdraví a nemoci, zlepšit genetické testování a nasměrovat objevování léků. Mohl by být zvláště cenný pro pochopení neurovývojových poruch, jako je schizofrenie, autismus, makrocefalie a mikrocefalie, a také metabolismu léčiv.

Plán člověka

Genom je genetický plán každého organismu – v tomto případě člověka – a obsahuje všechny prvky DNA a informace potřebné pro vývoj a růst. Genom dvou jedinců je z více než 99 procent shodný, ale zbývající rozdíly mohou způsobit, že u jednoho jedince se určité nemoci vyvinou snáze než u druhého. Mohou také pomoci objasnit zdravotní stav člověka, diagnostikovat nemoci, navrhnout léčbu a předpovědět její výsledky.

Referenční „pangenom“, který je celou sbírkou různých genomů, by díky jejich porovnání mohl pomoci rozdíly v genetických vzorcích osvětlit.

Práci vedlo mezinárodní konsorcium vědců sdružených v projektu Human Pangenome Reference Consortium (HPRC) a financoval ji americký vládní Národní ústav pro výzkum lidského genomu (NHGRI). Náklady na podporu konsorcia budou činit asi 40 milionů dolarů (860 milionů korun) během pěti let, uvedl NHGRI, což je díky technologickému pokroku méně než mnohamiliardové výdaje na projekt genomu z roku 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...