PŘEHLEDNĚ: Voličský průkaz v senátních volbách

Na chalupě, na prodlouženém víkendu nebo na návštěvě u známých – i při volbách do třetiny Senátu je možné volit jinde s voličským průkazem. Má to ale svá pravidla. Oproti některým jiným volbám není možné volit kdekoliv v Česku. Při senátních volbách lze s voličským průkazem přijít jen do místností ve stejném volebním obvodě, kam voliči patří podle svého trvalého pobytu.

Jak volit s voličským průkazem

Voličský průkaz umožní lidem odevzdání hlasovacího lístku i jinde než v jejich volební místnosti. V senátních volbách je to ale možné jen na území stejného volebního obvodu.

Příklad: občan s trvalým pobytem ve druhém obvodu (Sokolov) bude chtít odevzdat hlasovací lístek mimo svůj běžný volební okrsek. Musí si proto vyřídit voličský průkaz. Do jiné volební místnosti ale může přijít opět jen v obvodu číslo 2 (Sokolov). V jiném senátním obvodu volit nemůže.

Hranice volebních obvodů určuje zákon a jsou uvedeny mimo jiné na webu ministerstva vnitra.

  • První kolo senátních voleb 20. a 21. září 2024
  • Druhé kolo senátních voleb 27. a 28. září 2024

Žádat lze písemně, elektronicky i osobně

Každý, kdo v době voleb nebude doma, a plánuje si vyřídit voličský průkaz, si o něj musí nejprve zažádat. Může to udělat osobně přímo na obecním úřadě nebo písemně, případně elektronicky. „Písemná žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem voliče nebo zaslána v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky,“ doplnila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Žádost zaslaná pouze e-mailem nestačí.

Pro snazší elektronické podání je opět pro voliče přístupný také Portál občana. Pro využití serveru je ale nutné mít zřízenou datovou schránku. Podle mluvčí Malé musí v takovém případě volič správně označit adresáta datové zprávy. Nesmí jím být totiž ministerstvo. „Žádost musí být vždy adresována obecnímu úřadu dle místa trvalého pobytu voliče,“ upozornila mluvčí.

První a druhé kolo voleb

Pokud chce volič hlasovat mimo okrsek svého trvalého pobytu v obou kolech, musí mít voličský průkaz pro první i druhé kolo voleb. Volič vždy příslušný průkaz odevzdá volební komisi, aby se zamezilo riziku dvojího hlasování. I z toho důvodu není možné vydat znovu průkaz voliči, který ho ztratil nebo mu ho někdo odcizil. Zažádat o průkazy pro obě kola může volič jedinou žádostí.

Termíny pro podání žádosti

Žádat o voličský průkaz je možné ode dne vyhlášení voleb prezidentem republiky, tedy od konce května. Nejzazší termíny se liší podle toho, o jaké kolo voleb se jedná.

Pokud budou chtít lidé podat písemnou žádost pro první kolo, musí ji odeslat tak, aby obecnímu úřadu přišla nejpozději 13. září v 16:00. Osobně lze požádat až do 18. září do 16:00.

Pro druhé kolo jsou data samostatná. „V případě konání druhého kola voleb do Senátu mohou voliči z daných senátních volebních obvodů žádat pro druhé kolo podáním doručeným obecnímu úřadu do 20. 9. 2024 do 16:00 hodin a osobně nejpozději 25. září do 16:00 hodin,“ sdělila Malá.

Kdy a jak volič obdrží svůj průkaz?

Žádosti o voličské průkazy vyřizují obecní úřady. Voliči se vždy musí obrátit na ten, kde mají trvalý pobyt. „V případě voleb do Senátu obecní úřad předá voliči voličský průkaz nejdříve 5. září 2024,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra.

Předání je možné třemi způsoby. V žádosti občan zaškrtne ten, který mu nejvíc vyhovuje. Průkaz si může vyzvednout na úřadě osobně. Převzít ho ale může i jiná osoba. To je možné na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem. Úřad může také voličský průkaz žadateli zaslat na libovolnou adresu do vlastních rukou. „V případě nezastižení voliče bude dopis uložen na poště,” uvedl pro ČT mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Volit ze zahraničí nepůjde

Pokud je český občan v zahraničí a nechal se zapsat do zvláštního seznamu voličů na zastupitelském úřadě, může ho požádat o vydání voličského průkazu. S ním může hlasovat v kterémkoli z 27 senátních obvodů, kde zrovna probíhají volby. Jak ale doplňuje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá, přímo volit už musí na území Česka. „Češi žijící v zahraničí, kteří se chtějí voleb účastnit, se musí ve dnech voleb dostavit na území České republiky.“ Přímo na ambasádách hlasovat v senátních volbách nemůžou.

Kandidáti do Senátu 2024
Zdroj: ČSÚ, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 1 hhodinou

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
14:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 3 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 4 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 4 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
17:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT: Anonymy, které upozorňovaly na Motol, skončily v šuplíku úředníků

Jsou to tři měsíce, co se objevila jedna z největších korupčních kauz současnosti – případ nemocnice v Motole. Nedávno přitom vyšlo najevo, že na ministerstvo zdravotnictví přišly v minulosti dva anonymy, které na dění v nemocnici upozorňovaly. Reportéři ČT zjišťovali, proč skončily v šuplíku úředníků. Motol navíc zdaleka není jedinou nemocnicí, kde se řeší podezření ze závažné korupce.
před 6 hhodinami
Načítání...