PŘEHLEDNĚ: Voličský průkaz v senátních volbách

Na chalupě, na prodlouženém víkendu nebo na návštěvě u známých – i při volbách do třetiny Senátu je možné volit jinde s voličským průkazem. Má to ale svá pravidla. Oproti některým jiným volbám není možné volit kdekoliv v Česku. Při senátních volbách lze s voličským průkazem přijít jen do místností ve stejném volebním obvodě, kam voliči patří podle svého trvalého pobytu.

Jak volit s voličským průkazem

Voličský průkaz umožní lidem odevzdání hlasovacího lístku i jinde než v jejich volební místnosti. V senátních volbách je to ale možné jen na území stejného volebního obvodu.

Příklad: občan s trvalým pobytem ve druhém obvodu (Sokolov) bude chtít odevzdat hlasovací lístek mimo svůj běžný volební okrsek. Musí si proto vyřídit voličský průkaz. Do jiné volební místnosti ale může přijít opět jen v obvodu číslo 2 (Sokolov). V jiném senátním obvodu volit nemůže.

Hranice volebních obvodů určuje zákon a jsou uvedeny mimo jiné na webu ministerstva vnitra.

  • První kolo senátních voleb 20. a 21. září 2024
  • Druhé kolo senátních voleb 27. a 28. září 2024

Žádat lze písemně, elektronicky i osobně

Každý, kdo v době voleb nebude doma, a plánuje si vyřídit voličský průkaz, si o něj musí nejprve zažádat. Může to udělat osobně přímo na obecním úřadě nebo písemně, případně elektronicky. „Písemná žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem voliče nebo zaslána v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky,“ doplnila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Žádost zaslaná pouze e-mailem nestačí.

Pro snazší elektronické podání je opět pro voliče přístupný také Portál občana. Pro využití serveru je ale nutné mít zřízenou datovou schránku. Podle mluvčí Malé musí v takovém případě volič správně označit adresáta datové zprávy. Nesmí jím být totiž ministerstvo. „Žádost musí být vždy adresována obecnímu úřadu dle místa trvalého pobytu voliče,“ upozornila mluvčí.

První a druhé kolo voleb

Pokud chce volič hlasovat mimo okrsek svého trvalého pobytu v obou kolech, musí mít voličský průkaz pro první i druhé kolo voleb. Volič vždy příslušný průkaz odevzdá volební komisi, aby se zamezilo riziku dvojího hlasování. I z toho důvodu není možné vydat znovu průkaz voliči, který ho ztratil nebo mu ho někdo odcizil. Zažádat o průkazy pro obě kola může volič jedinou žádostí.

Termíny pro podání žádosti

Žádat o voličský průkaz je možné ode dne vyhlášení voleb prezidentem republiky, tedy od konce května. Nejzazší termíny se liší podle toho, o jaké kolo voleb se jedná.

Pokud budou chtít lidé podat písemnou žádost pro první kolo, musí ji odeslat tak, aby obecnímu úřadu přišla nejpozději 13. září v 16:00. Osobně lze požádat až do 18. září do 16:00.

Pro druhé kolo jsou data samostatná. „V případě konání druhého kola voleb do Senátu mohou voliči z daných senátních volebních obvodů žádat pro druhé kolo podáním doručeným obecnímu úřadu do 20. 9. 2024 do 16:00 hodin a osobně nejpozději 25. září do 16:00 hodin,“ sdělila Malá.

Kdy a jak volič obdrží svůj průkaz?

Žádosti o voličské průkazy vyřizují obecní úřady. Voliči se vždy musí obrátit na ten, kde mají trvalý pobyt. „V případě voleb do Senátu obecní úřad předá voliči voličský průkaz nejdříve 5. září 2024,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra.

Předání je možné třemi způsoby. V žádosti občan zaškrtne ten, který mu nejvíc vyhovuje. Průkaz si může vyzvednout na úřadě osobně. Převzít ho ale může i jiná osoba. To je možné na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem. Úřad může také voličský průkaz žadateli zaslat na libovolnou adresu do vlastních rukou. „V případě nezastižení voliče bude dopis uložen na poště,” uvedl pro ČT mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Volit ze zahraničí nepůjde

Pokud je český občan v zahraničí a nechal se zapsat do zvláštního seznamu voličů na zastupitelském úřadě, může ho požádat o vydání voličského průkazu. S ním může hlasovat v kterémkoli z 27 senátních obvodů, kde zrovna probíhají volby. Jak ale doplňuje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá, přímo volit už musí na území Česka. „Češi žijící v zahraničí, kteří se chtějí voleb účastnit, se musí ve dnech voleb dostavit na území České republiky.“ Přímo na ambasádách hlasovat v senátních volbách nemůžou.

Kandidáti do Senátu 2024
Zdroj: ČSÚ, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 7 hhodinami

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 8 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 19 hhodinami
Načítání...