Vláda prodloužila pronájem dvanácti gripenů

Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat celkem dvanáct letounů JAS-39 Gripen. Nabídku na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH projednala vláda. Ministerstvo obrany nakoupí také obrněná vozidla Titus a MARS.

Česko si nyní od Švédska pronajímá celkem čtrnáct letounů za zhruba 1,7 miliardy korun ročně, pronájem končí v roce 2027. Prodloužení pronájmu má zajistit jejich využívání českou armádou do roku 2035, kdy je nahradí 24 amerických letounů F-35.

Podle švédské finální nabídky zaplatí Česko v letech 2027 až 2035 za pronájem letounů, servis a výcvik 16,695 miliardy korun včetně DPH. Armáda má nyní dvanáct jednomístných a dva dvoumístné stroje, podle nové nabídky by využívala deset jednomístných a jako dosud dva dvoumístné.

Díky snížení počtu letounů Česko podle ministerstva významně ušetří. „I s nižším počtem strojů bude ochrana vzdušného prostoru České republiky zajištěna. Zároveň zajistíme bezproblémový výcvik pilotů a jejich přechod na novou platformu F-35,“ sdělil dříve velitel vzdušných sil armády Petr Čepelka. „Na budoucí snížení počtu letadel bylo upozorněno NATO s tím, že daná skutečnost bude v rámci plánování ochrany společného vzdušného prostoru zohledněna,“ dodalo ministerstvo.

Modernizace letounů

Sám pronájem netvoří významnou část nabídky, uvedl úřad. Na výši má podle něj vliv zejména stáří využívaných letadel, která budou ve službě už třetí dekádu, předpokládají se proto i vyšší náklady na údržbu. Připravovaná smlouva podle něj také reaguje na vývoj cen v posledních letech, který značně překonal dlouhodobý průměr.

Používané gripeny bude třeba modernizovat, obrana za modernizaci podle smlouvy zaplatí 4,037 miliardy korun včetně DPH. „Modernizace letadel je nutný krok k zajištění jejich provozu, k jejich modernizaci dochází kontinuálně již od roku 2015,“ podotkl resort.

Úřad už na začátku dubna uvedl, že Švédsko předložilo Česku novou nabídku, podle ministerstva je zhruba o 25 procent výhodnější než nabídka z loňského roku. „Po sérii jednání se zástupcům ministerstva obrany podařilo domluvit oproti původní švédské nabídce z loňského roku významně výhodnější podmínky,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva Lubor Koudelka.

Gripeny posléze v českém letectvu nahradí americké letouny F-35 Lightning II. O jejich nákupu rozhodla současná vláda v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace letecké základny v Čáslavi. Americké letouny tak vyjdou celkem na 150 miliard. Jde o nejdražší armádní nákup. První letouny F-35 pro Česko mají být hotové v roce 2029, všechny stroje by měly dorazit do roku 2035.

Další zakázky

Ministerstvo obrany rovněž informovalo vládu, že nakoupí 24 kolových obrněných vozidel Titus, cena celé zakázky je 4,068 miliardy korun bez DPH. Dodat je má firma Eldis ze skupiny Czechoslovak Group. Podpis smlouvy je podle resortu v plánu na nejbližší týdny. V zakázce je zahrnuto pořízení 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi, dvě vozidla v základní výbavě pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů.

Obrana nakoupí i 24 vozidel MARS se systémem protivzdušné obrany za 4,2 miliardy korun bez DPH (1,863 miliardy švédských korun). Resort předpokládá, že smlouvu se švédskou společností SAAB Dynamics AB podepíše v červenci. Bojové vozidlo MARS s integrovaným protiletadlovým systémem ve spolupráci se švédskou zbrojařskou společností vyrábí česká firma SVOS Přelouč.

Součástí smlouvy bude podle ministerstva kromě vozidel také pořízení dalších osmi kusů samostatných přenosných protiletadlových raketových kompletů RBS 70 NG. V dodávce bude také 80 kusů raket RBS 70, výcvikové prostředky a zařízení, náhradní díly, zařízení pro údržbu a opravy či školení personálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.