Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.
Dohoda bez příslibu peněz. Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, schválila vláda
Tisková konference po jednání vlády (zdroj: ČT24)
„Uvědomujeme si, že proces dekarbonizace a navazující ekonomická transformace klade před český těžký průmysl velké výzvy,“ řekl Síkela. Podle něj bude možné díky spolupráci vytvořit nové investiční a rozvojové projekty. „Zaměří se na modernizaci výroby, která sníží energetickou náročnost, pomůže kraji se zaměstnaností, posílí naši konkurenceschopnost a lépe ochrání životní prostředí,“ podotkl Síkela.
„Memorandum není příslibem finanční podpory ze strany státu ani závazkem vypsat speciální dotační programy,“ vysvětlil Síkela. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) doplnil, že projekt může čerpat peníze ze standardních dotačních výzev.
Pro dekarbonizaci svého provozu, tedy snížení emisí oxidu uhličitého z výroby, mají Třinecké železárny zpracovaný transformační program GreenWerk, jehož cílem je do roku 2030 snížit emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Program počítá s využitím takzvané zelené energie v provozu a obsahuje zhruba dvacet projektů za více než čtyřicet miliard korun.
Jde například o vybudování nové nízkoemisní pece na výrobu oceli, novou přípojku velmi vysokého napětí, automatizaci výrobních procesů, modernizaci výroby nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě a využití dešťové vody. Kromě snížení uhlíkové stopy a optimalizace spotřeby energií program počítá také se vznikem minimálně sta nových pracovních míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance.
„Memorandum je vyjádřením společného postupu vlády, samosprávy Moravskoslezského kraje a naší společnosti k naplnění závazku k dosažení klimatické neutrality,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Společnost Třinecké železárny je největším producentem oceli v Česku – loni jí vyrobila 2,4 milionu tun. Jde o sedmdesát procent celkové výroby oceli v tuzemsku, která loni činila 3,4 milionu tun. V roce 2022 Třinecké železárny dosáhly zisku 2,39 miliardy korun a tržeb 57,6 miliardy korun. Včetně odloučených provozů mají železárny téměř sedm tisíc zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo deseti tisíc.
Modernizace gripenů vyjde na 1,028 miliardy
Kabinet během středy rovněž projednal úpravu rozpisu služebních a pracovních míst na úřadech od 1. března nebo výběrové řízení na místo státního tajemníka na ministerstvu zdravotnictví. Vláda také dostala informaci o veřejné zakázce, která se týká modernizace letounů JAS-39 Gripen. Ta podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) vyjde na 1,028 miliardy korun.
Zakázka na modernizaci gripenů je nezbytná pro další provozování nadzvukových letounů v české armádě, sdělil mluvčí ministerstva obrany David Polák. „Týká se například systému identifikace, zabezpečené komunikace, schopnosti tankování za letu ve dne i v noci nebo možnosti využívání zbraňových systémů,“ dodal.
Česko si čtrnáct švédských letounů pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Pronájem končí v roce 2027. Česká vláda se Švédskem zároveň jedná o jeho prodloužení do roku 2035, kdy gripeny nahradí 24 amerických letounů F-35, jejichž nákup za 150 miliard korun vláda schválila loni v září a potvrdila podpisem na konci ledna.
„Zakázka bude realizována formou mezivládní dohody se Švédským královstvím, kdy bude uzavřen dodatek ke smlouvě,“ sdělilo ministerstvo obrany. Stejným způsobem se podle něj postupovalo i při předchozích modernizacích. Dodatek bude podle úřadu uzavřen v prvním pololetí letošního roku.
Pět kandidátů do orgánu kontroly tajných služeb
Vláda schválila také pět kandidátů do orgánu nezávislé kontroly tajných služeb. S pětičlenným nezávislým orgánem počítá legislativa od roku 2018, zatím však nebyl obsazen. Kvůli přísným požadavkům se nedařilo najít dostatek uchazečů. Ti jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu pěti let. Nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát za sebou a funkce je veřejnou funkcí.
Už v době návrhu mají mít kandidáti prověrku na přísně tajné, uvedl Hladík. Vláda podle něj vybrala do funkce bývalou soudkyni Ústavního soudu Vlastu Formánkovou, bývalou místopředsedkyni Ústavního soudu a poté šéfku Úřadu na ochranu osobních údajů Ivanu Janů, Jana Kudrnu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu Dušana Navrátila a někdejšího disidenta Františka Stárka, který působil ve zpravodajských službách v letech 1990 až 2007.
Změny pro dovážená antibiotika
Z výsledků jednání vlády vyplývá, že kabinet souhlasil i s dovozem dalších antibiotik ze zahraničí a jejich úhradou z veřejného zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) při příchodu na jednání řekl, že léků na českém trhu je nyní dostatek, jde proto o předcházení možnému výpadku.
„Připravujeme se na to, monitorujeme situaci v celé Evropě, kde hrozí nějaký výpadek, tak raději ať máme zásobu. V Česku se situace daří velmi dobře stabilizovat, odolnost českého trhu je velká,“ prohlásil Válek.
Léky dovezené ze zahraničí podle dřívějšího Válkova vyjádření nejsou pro systém veřejného zdravotního pojištění výrazně dražší než běžná léčiva dodávaná napřímo do Česka. Podle tiskové zprávy ministerstva stojí 150 až dvě stě korun za balení.
