Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně spolu s komerčním partnerem vyvinuli náhradu antibiotik pro odstavená selata, která je založená na derivátech mastných kyselin a dalších přírodních látek. Reagují na omezení Evropské unie, která před několika lety používání antibiotik v tomto případě zakázala. Výsledný produkt by se brzy mohl dostat na trh.
Evropská unie zakázala používání antibiotik v krmivech pro odstavená selata v roce 2006, jejich funkci následně zastoupil zinek v medikačních dávkách. Selata ale tuto dávku nedokázala plně využít a značné množství zinku končilo v životním prostředí. V přírodě pak minerál narušoval půdní mikrobiom a toxicky působil třeba i na vodní organismy. Od loňského roku se proto do krmiv nesmí přidávat ani zinek.
„Byl to pro nás jeden z impulsů, kdy jsme si řekli, že zkusíme něco nového,“ uvedl Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství univerzity. S kolegy se dříve věnoval právě zinkovým nanočásticím, před pěti lety se ale spolu s týmem přesunul k výzkumu takzvaných fytoaditiv. Náhradu antibiotik začal hledat mezi éterickými oleji.
„Měli jsme před sebou nepřeberné množství vzorků a variant. Zajímavé například bylo, že česnek z Číny vůbec nefungoval. I když se o něm říká, že má antimikrobiální účinky, ve výsledku obsahuje velmi málo silic. S českým česnekem se to nedá vůbec srovnat,“ popsal vědec.
Kombinace přírodní léčby a moderní technologie
Nejlepší účinky na zdraví zvířat měla nakonec kombinace několika éterických olejů a dalších látek. Co přesně finální doplněk stravy obsahuje, ale vědci z důvodu výrobního tajemství říct nesmí. Účinné látky se do krmiva budou přidávat ve formě transportních částic. Ty si vědci navrhli sami, aktuálně si je nechávají patentovat.
„Víme, že přírodní látky jsou do určité míry degradovány v rámci zažívacího traktu. Naším cílem proto bylo vyvinout pro ně ochranu,“ vysvětlil Horký. V částici mohou odborníci poslat látky přesně tam, kam potřebují. „V našem případě je to tenké střevo, kde nám největší problém dělají například bakterie enterotoxigení Escherichia coli,“ doplnil expert.
Při výzkumu se odborníci soustředili na chovy prasat. „Z hlediska života prasete je nejrizikovějším obdobím odstav selat. Ten patří k velice stresujícímu období, kdy současně dochází ke stresu enviromentálnímu a sociálnímu. Mluvíme o situaci, kdy jsou selata oddělena od matky a následně přesunuta do nového prostředí,“ popsal Horký.
„Ve stejnou dobu přecházejí z mléka na převážně pevnou rostlinnou stravu, a to vše s nevyvinutým trávicím traktem a střevní bariérou. Selata, pod tímto tlakem, jsou tak více náchylná na onemocnění různého bakteriálního původu. Někteří chovatelé mají v tomto období ztráty až 40 procent,“ dodal. Nově vyvinutý produkt by měl právě v těchto případech zdraví zvířat podpořit.
