Státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl na rekordních 2,997 bilionu

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.

Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun.

Za růstem míry zadlužení je podle resortu financí zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.

Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Tempo zadlužování

„Za předchozí vlády jsme nasedli na tygra, který se někam řítí a bohužel ani dnes ho ještě nedokážeme zkrotit,“ řekl v páteční Devadesátce člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL). Tempo zadlužování je podle něj špatné a je potřeba to okamžitě řešit. To, že je nyní extrémní, je podle něj dáno tím, že v rámci ekonomiky mají všechny procesy určité zpoždění. „Současná čísla jsme nezpůsobili minulý měsíc. Obvykle to zpoždění je rok, rok a půl někdy i dva,“ dodal.

„Už jsem si zvykl, že cokoliv se podaří v této době, tak je to úspěch této vlády a cokoliv má negativní znamínko, tak je to dědictví té předchozí. Touto optikou tato vláda vše komentuje,“ reagoval člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (ANO). Podle něj je na rychlé tempo zadlužování potřeba hledět v kontextu – zmínil například ceny elektřiny a plynu, inflaci či klesající tržby obchodníků. „Zcela jednoznačně za tento mix může současná vláda,“ řekl.

74 minut
90’ ČT24 - Rychlé zadlužování státu
Zdroj: ČT24

Nová opatření

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil už před volbami o tom, že má v kapse sérii opatření, která zkrotí veřejné finance. Podle Kohajdy v jejich zavádění hrála hlavní roli ruská invaze na Ukrajinu, která způsobila zdražení energií, což se propsalo do celé ekonomiky. „Ta připravená opatření se prostě nedala aplikovat v této situaci a bylo potřeba narychlo hledat jiná opatření, která tyto urgentní problémy řešila – to znamená jak poskytnout pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, ale i firmám,“ zdůvodnil. Nyní je podle něj už jiná situace a tak kabinet hledá trochu jiný mix. „Teď ty nástroje ladíme, ale jsou to pořád ty původní,“ dodal.

Nacher reagoval, že mu Stanjura potvrdil, že vláda má recepty v šuplíku. „Pozměňovací návrh ODS, který měl šetřit devadesát miliard ze státního rozpočtu, stačilo z toho šuplíku vzít a dát ho na stůl. A já jsem se ho ptal, proč to neudělali, a Zbyněk Stanjura mi odpověděl na mikrofon ve sněmovně, že koaliční partneři to nechtějí,“ řekl s tím, že problém podle něj tkví v tom, že nápady jsou, ale koalice se na nich není schopná shodnout.

Kabinet aktuálně chystá konsolidační balíček, který by měl vést ke snížení deficitu veřejných financí. Podle Kohajdy je už za polovinou příprav. „Určitě platí to, že na začátku května pan ministr financí představí koaliční shodu,“ potvrdil. Podle něj je stále ve hře jak daňová progrese u daně z příjmu, tak případné změny DPH. Domnívá se, že se vláda nakonec vydá cestou kombinací obou. Podle Kohajdy se nelze ze strukturálního dluhu prospořit, a část je proto nutné získat z daňových příjmů. Za zásadní chybu označil zrušení superhrubé mzdy. Nacher zdůraznil, že je proti zvyšování přímých daní. U DPH se některým změnám nebrání. „Ale musí mít logiku,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 6 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 7 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...