Státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl na rekordních 2,997 bilionu

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.

Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun.

Za růstem míry zadlužení je podle resortu financí zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.

Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Tempo zadlužování

„Za předchozí vlády jsme nasedli na tygra, který se někam řítí a bohužel ani dnes ho ještě nedokážeme zkrotit,“ řekl v páteční Devadesátce člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL). Tempo zadlužování je podle něj špatné a je potřeba to okamžitě řešit. To, že je nyní extrémní, je podle něj dáno tím, že v rámci ekonomiky mají všechny procesy určité zpoždění. „Současná čísla jsme nezpůsobili minulý měsíc. Obvykle to zpoždění je rok, rok a půl někdy i dva,“ dodal.

„Už jsem si zvykl, že cokoliv se podaří v této době, tak je to úspěch této vlády a cokoliv má negativní znamínko, tak je to dědictví té předchozí. Touto optikou tato vláda vše komentuje,“ reagoval člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (ANO). Podle něj je na rychlé tempo zadlužování potřeba hledět v kontextu – zmínil například ceny elektřiny a plynu, inflaci či klesající tržby obchodníků. „Zcela jednoznačně za tento mix může současná vláda,“ řekl.

Nahrávám video
90’ ČT24 - Rychlé zadlužování státu
Zdroj: ČT24

Nová opatření

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil už před volbami o tom, že má v kapse sérii opatření, která zkrotí veřejné finance. Podle Kohajdy v jejich zavádění hrála hlavní roli ruská invaze na Ukrajinu, která způsobila zdražení energií, což se propsalo do celé ekonomiky. „Ta připravená opatření se prostě nedala aplikovat v této situaci a bylo potřeba narychlo hledat jiná opatření, která tyto urgentní problémy řešila – to znamená jak poskytnout pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, ale i firmám,“ zdůvodnil. Nyní je podle něj už jiná situace a tak kabinet hledá trochu jiný mix. „Teď ty nástroje ladíme, ale jsou to pořád ty původní,“ dodal.

Nacher reagoval, že mu Stanjura potvrdil, že vláda má recepty v šuplíku. „Pozměňovací návrh ODS, který měl šetřit devadesát miliard ze státního rozpočtu, stačilo z toho šuplíku vzít a dát ho na stůl. A já jsem se ho ptal, proč to neudělali, a Zbyněk Stanjura mi odpověděl na mikrofon ve sněmovně, že koaliční partneři to nechtějí,“ řekl s tím, že problém podle něj tkví v tom, že nápady jsou, ale koalice se na nich není schopná shodnout.

Kabinet aktuálně chystá konsolidační balíček, který by měl vést ke snížení deficitu veřejných financí. Podle Kohajdy je už za polovinou příprav. „Určitě platí to, že na začátku května pan ministr financí představí koaliční shodu,“ potvrdil. Podle něj je stále ve hře jak daňová progrese u daně z příjmu, tak případné změny DPH. Domnívá se, že se vláda nakonec vydá cestou kombinací obou. Podle Kohajdy se nelze ze strukturálního dluhu prospořit, a část je proto nutné získat z daňových příjmů. Za zásadní chybu označil zrušení superhrubé mzdy. Nacher zdůraznil, že je proti zvyšování přímých daní. U DPH se některým změnám nebrání. „Ale musí mít logiku,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
11:14Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
14:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali start ruských a běloruských sportovců na paralympiádě

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami
Načítání...