Státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl na rekordních 2,997 bilionu

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.

Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun.

Za růstem míry zadlužení je podle resortu financí zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.

Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Tempo zadlužování

„Za předchozí vlády jsme nasedli na tygra, který se někam řítí a bohužel ani dnes ho ještě nedokážeme zkrotit,“ řekl v páteční Devadesátce člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL). Tempo zadlužování je podle něj špatné a je potřeba to okamžitě řešit. To, že je nyní extrémní, je podle něj dáno tím, že v rámci ekonomiky mají všechny procesy určité zpoždění. „Současná čísla jsme nezpůsobili minulý měsíc. Obvykle to zpoždění je rok, rok a půl někdy i dva,“ dodal.

„Už jsem si zvykl, že cokoliv se podaří v této době, tak je to úspěch této vlády a cokoliv má negativní znamínko, tak je to dědictví té předchozí. Touto optikou tato vláda vše komentuje,“ reagoval člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (ANO). Podle něj je na rychlé tempo zadlužování potřeba hledět v kontextu – zmínil například ceny elektřiny a plynu, inflaci či klesající tržby obchodníků. „Zcela jednoznačně za tento mix může současná vláda,“ řekl.

74 minut
90’ ČT24 - Rychlé zadlužování státu
Zdroj: ČT24

Nová opatření

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil už před volbami o tom, že má v kapse sérii opatření, která zkrotí veřejné finance. Podle Kohajdy v jejich zavádění hrála hlavní roli ruská invaze na Ukrajinu, která způsobila zdražení energií, což se propsalo do celé ekonomiky. „Ta připravená opatření se prostě nedala aplikovat v této situaci a bylo potřeba narychlo hledat jiná opatření, která tyto urgentní problémy řešila – to znamená jak poskytnout pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, ale i firmám,“ zdůvodnil. Nyní je podle něj už jiná situace a tak kabinet hledá trochu jiný mix. „Teď ty nástroje ladíme, ale jsou to pořád ty původní,“ dodal.

Nacher reagoval, že mu Stanjura potvrdil, že vláda má recepty v šuplíku. „Pozměňovací návrh ODS, který měl šetřit devadesát miliard ze státního rozpočtu, stačilo z toho šuplíku vzít a dát ho na stůl. A já jsem se ho ptal, proč to neudělali, a Zbyněk Stanjura mi odpověděl na mikrofon ve sněmovně, že koaliční partneři to nechtějí,“ řekl s tím, že problém podle něj tkví v tom, že nápady jsou, ale koalice se na nich není schopná shodnout.

Kabinet aktuálně chystá konsolidační balíček, který by měl vést ke snížení deficitu veřejných financí. Podle Kohajdy je už za polovinou příprav. „Určitě platí to, že na začátku května pan ministr financí představí koaliční shodu,“ potvrdil. Podle něj je stále ve hře jak daňová progrese u daně z příjmu, tak případné změny DPH. Domnívá se, že se vláda nakonec vydá cestou kombinací obou. Podle Kohajdy se nelze ze strukturálního dluhu prospořit, a část je proto nutné získat z daňových příjmů. Za zásadní chybu označil zrušení superhrubé mzdy. Nacher zdůraznil, že je proti zvyšování přímých daní. U DPH se některým změnám nebrání. „Ale musí mít logiku,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...