Všeobecná zdravotní pojišťovna strana 2 z 3

V Mikulově v pondělí začala fungovat nová klinika, ve které se budou střídat tři praktičtí lékaři. Nahradí bývalého praktika, který loni začátkem listopadu zemřel a zanechal po sobě zhruba čtyři a půl tisíce pacientů. Ti ale nového lékaře hledali většinou marně. Ostatní doktoři v okolí měli plno.

Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) přispěje dětským lékařům a nemocnicím v Česku na rozšíření kapacity pro uprchlíky z Ukrajiny. Informalo o tom ministerstvo zdravotnictví, které slibuje navýšení kapacity až o 12 tisíc dětí z Ukrajiny i Česka.

Příští týden se znovu sejde sněmovna. V prvním čtení by poslanci mohli hlasovat i o předloze, která umožní vyplatit nemocnicím kompenzace za koronavirovou epidemii v loňském roce. Podle ministerstva zdravotnictví je dobré mít pojistku, zástupci opozice a pojišťoven nepovažují covidové náhrady za téma.

Před koncem pracovního týdne dostane Praha – bezmála pět měsíců od voleb – novou městskou radu v čele se staronovým primátorem. Po necelých deseti letech se do čela metropole vrátí Bohuslav Svoboda (ODS). Pro něj, ale i pro další čtyři členy nové rady nebudou funkce ve vedení města jedinými politickými funkcemi, i když dva avizovali, že se těch dalších vzdají. Stále ale budou mít tři lidé z nejužšího vedení města – kromě primátora i jeho budoucí náměstek Jiří Pospíšil (TOP 09) a náměstkyně Alexandra Udženija (ODS) – zároveň napilno i jinde. O dalším politickém angažmá budoucích pražských radních natáčel pro 168 hodin David Sebíň.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek na sjezdu této profesní organizace v Brně zkritizoval ministerstvo zdravotnictví. Resort podle něj neodpověděl na připomínky k návrhu úhradové vyhlášky. Zdravotnickým zařízením by měla v příštím roce garantovat meziroční nárůst úhrad od pojišťoven o osm procent. Komora ale požadovala zvýšení o třináct procent, a to především kvůli pokrytí inflace a výdajů kvůli vyšším cenám energií. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) během sjezdu také zmínil, že covid-19 by mohl být vyškrtnut ze seznamu nemocí, u kterých je povinná izolace. Dodal ale, že doporučení musejí dát odborníci.

Přes půl miliardy korun plánuje největší zdravotní pojišťovna v příštím roce zaplatit za zlepšení dostupnosti péče. Penězi chce motivovat praktické lékaře, pediatry i zubaře k otvírání praxí v oblastech, kde jich je dlouhodobě nedostatek. Denně řeší VZP desítky stížností od lidí, kterým se nepodařilo sehnat doktora.

Odborníci v Česku varují před malou proočkovaností lidí nad pětašedesát let proti chřipce. Nemoci podle jejich dat podlehne asi patnáct stovek Čechů a Češek za rok, v letech horší epidemie až pět tisíc. Loni se však nechalo očkovat pouze zhruba třiadvacet procent seniorů, což je proti západní Evropě třetina. Na tiskové konferenci to uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl, podle kterého může Česko letos čekat silnější epidemii, protože kvůli opatřením proti šíření koronaviru se chřipka v posledních dvou letech vyskytovala velmi zřídka.

Bezmála 600 milionů korun už zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) za péči o ukrajinské uprchlíky v období od března do konce června. Pojistné za ně platí stát až 150 dní po získání víza. Po uplynutí této lhůty musejí běženci nahlásit pojišťovně, jak budou zálohy hradit dál. Neplacením pojistného vzniká dluh, který může skončit i soudní exekucí. K takovým krokům však  VZP zatím nemusela přistoupit.

Dětem i dospělým budou pojišťovny hradit spinrazu, lék na spinální svalovou atrofii (SMA). V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zdravotnictví, které úhradu schválilo. Léčba asi sto čtyřiceti pacientů vyjde na osm set milionů korun. Spinraza je jedním ze tří schválených léků na SMA a užívá se doživotně.

Pro řidiče sanitek z Nového Bydžova, kterým loni odmítla majitelka firmy vyplatit odměny od státu za ztíženou práci při covidové pandemii, nyní končí spor úspěšně. Podnikatelka Dana Vojtěchová u soudu nepravomocně prohrála. Neodvolala se a peníze teď řidičům v plné výši doplatila.

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Zákon jim zařazení mezi takzvané státní pojištěnce garantuje 150 dnů po udělení dočasné ochrany. Povinnost plateb se týká všech dospělých do pětašedesáti let. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak jde asi o 215 tisíc běženců. Zhruba pětina z nich si našla uplatnění na trhu práce a pojištění za ně hradí zaměstnavatel nebo si ho jako OSVČ platí sami. Případný dluh chce pojišťovna vymáhat stejně jako u českých občanů.

Vládní koalice se stále nemůže dohodnout na výši plateb státu do zdravotnictví v příštích letech. Lidovci nesouhlasí s aktuálním plánem ministrů financí a zdravotnictví na automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce. Námitky zejména k úhradám v příštím roce mají však i opoziční strany.

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) při čerpání fondu prevence v několika případech postupovala podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentně a diskriminačně. Mimo jiné platila i projekty, které z fondu hradit neměla, a dlouhodobě nedostatečně spravovala pohledávky, uvedli kontroloři v tiskové zprávě. Podle VZP kontrola NKÚ neodhalila žádné zásadní nedostatky. Její závěry bere pojišťovna na vědomí a u odhalených nepřesností přijme vnitřní opatření k zefektivnění správních úkonů, informovala Jana Sixtová z tiskového oddělení VZP.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že v Česku vzniknou speciální centra pro zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky. Mají fungovat ve fakultních nemocnicích napříč Českem a první by mohla otevřít už příští týden. Resort tak chce řešit i nápor na péči, kterou běžně poskytují praktičtí lékaři.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Za dva týdny startuje takzvané milostivé léto. Dlužníci se budou moci vyplatit z exekucí u veřejnoprávních institucí úhradou pouhé jistiny, penále má být škrtnuto. Nejistotu ale mají ti, kdo mají dluh u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Někteří z nich se totiž dozvěděli, že u VZP se penále ani při milostivém létu škrtat nebude. To se může týkat více než dvou set tisíc lidí. VZP tvrdí, že hledá cestu, jak dlužníkům ulehčit. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Ve čtvrtek mají Češi poslední možnost změnit zdravotní pojišťovnu k začátku příštího roku. Žádost totiž musí podat tři měsíce předem. Pojišťovny letos přišly s řadou novinek – zaměřují se i na pacienty po covidu a přispívají jim na pobyty v lázních nebo testy protilátek. K důvodům přechodu patří například doporučení lékaře nebo přechod do ordinace, která má smlouvu s jinou pojišťovnou.

Pražský městský soud začal projednávat případ neoprávněných úhrad pro společnost Chambon, ve které je spolu s dalšími čtyřmi lidmi obžalován podnikatel a lobbista Roman Janoušek. K soudu ale nedorazil. Lékařka Soňa Peková stejně jako další obžalovaní vinu odmítá. Pětice podle státního zástupce podvodně vylákala od zdravotních pojišťoven přes 239 milionů korun a dalších 77 milionů se získat snažila. Janouškovi hrozí až osmileté vězení, ostatním až desetiletý trest.

Zástupci zdravotníků a pojišťoven vyjednávají o platbách za péči na příští rok. Cestu k dohodě letos hledají obtížněji než v minulých letech. Zejména kvůli vysokým nákladům spojeným s epidemií covidu-19 není podle pojišťoven příliš prostor na navyšování plateb. S takovou argumentací se ale některé zdravotnické obory nechtějí spokojit.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.

Množství osob s psychickými problémy se podle Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) za období pandemie koronaviru téměř ztrojnásobilo. Psychologové, kteří pracující jako živnostníci, nabízí teď pouze on-line terapie, na spoustu klientů se navíc vůbec nedostane. Vláda chce dát některým terapeutům peníze na to, aby mohli své služby poskytnout zdarma i dalším klientům. Podle terapeutů v Česku by však bylo mnohem efektivnější, kdyby mohli své ordinace opět otevřít.

Zdeněk Kabátek bude pokračovat v čele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Od správní rady získal v tajné volbě 21 z 26 hlasů. Neuspěl tedy dosavadní náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík, byť se hovořilo o tom, že jej podporuje vládní hnutí ANO. Ke Kabátkovi byl naopak premiér Andrej Babiš (ANO) velmi kritický.

Vývoj epidemie covid-19 se v Česku dál nezhoršuje. Reprodukční číslo pokleslo a procento pozitivních dál neroste. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je to začátek snižování. Nikdo se dle něj nemusí bát, že by nebyl ošetřen. O situaci ohledně epidemie diskutovali v Otázkách Václava Moravce bývalí ministři zdravotnictví Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Leoš Heger (TOP 09) a Svatopluk Němeček (ČSSD).