Lékaři chtějí na všech urgentních příjmech zavést testování s rychlejší diagnostikou covidu-19, chřipky nebo RS virů. Díky tomu by mohli dříve podat antivirotika lidem s oslabenou imunitou nebo vyšším věkem. Léky totiž výrazně snižují riziko těžkého průběhu nemoci. Mikrobiologové nejpozději od roku 2025 chtějí, aby testy byly hrazeny pojišťovnami.
Výsledek antigenního testu je stejně spolehlivý, jako u metody PCR. Když přijde nakažený s příznaky covidu-19 do nemocnice v pražském Motole, na urgentním příjmu mu udělají test. Zdravotníci vzniklý vzorek přitom nemusí nosit do laboratoře, místo toho ho během několika minut vyhodnotí o pár kroků dál.
Stejnou technologii lze využít i při testování chřipky nebo RS viru, mikrobiologové by ji chtěli zavést na každém urgentním příjmu. „My si přejeme, aby bylo vyšetření prováděno u těch nejtěžších případů. U pacientů, kteří mají těžké případy nebo spadají do skupiny rizikových,“ pronesl předseda Společnosti pro lékařskou mikrobiologii Pavel Dřevínek.
Použití technologie by podle mikrobiologů mohly hradit pojišťovny. „Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je určitě připravena o této možnosti jednat. Tou nejbližší příležitostí bude schůze Komise pro seznam výkonů, která bude na ministerstvu zdravotnictví zasedat v prosinci,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Čím dříve znají lékaři výsledek, tím dříve mohou pacientovi podat antivirotika. Efektivní léčbu pomocí těchto léků potvrzuje tuzemská studie na skoro osmdesáti tisících pacientech, kteří byli loni nakaženi koronavirovou variantou omikron. „Pokud se léky nasadí do pěti dnů od prvních příznaků, snižují riziko úmrtí o 76 procent. Klesá také riziko, že skončíte na ventilátoru, a to o 66 procent,“ řekl předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.
Lékaři čekají nárůst pacientů v prosinci a listopadu
Respirační nemoci mají s teplým podzimem pozdější nástup. Lékaři čekají nárůst pacientů ve svých ordinacích během listopadu nebo prosince. V současné době lidi nejvíce trápí běžná nachlazení. Při jeho léčbě se často využívají léky, které působí zároveň na bolest a horečku.
Lékárny v Česku vydají každý měsíc přes 230 tisíc těchto tlumících přípravků. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv se dlouhodobě nejčastěji používají přípravky Zaldiar, Palgotal nebo Doreta. Z volně dostupných léků se na bolest a teplotu nejčastěji kupuje Paralen.
Zatímco praktická lékařka Hana Čechová v centru Prahy ordinuje už zhruba šedesát let, po třech letech koronavirové pandemie a respiračních nákaz nyní zažívá klidnější podzim. „Zaplaťpánbůh, že není velká invaze nějaké choroby. Chřipku teprve čekáme,“ uvedla Čechová.
Lékařka v posledních dnech radí svým pacientům s virózami a nachlazením, setkává se ale i s případy covidu-19. Antibiotika předepisuje jen ve výjimečných případech. Léky na běžná nachlazení většinou nejsou na předpis. „Už jen jeden druh antibiotik chybí, jinak se to vyřešilo. Nerada posílám lidi pro něco, co nemají,“ podotkla Čechová.
Některé léky chybí
V blízké lékárně tamní zaměstnanci pravidelně informují zdravotníky v okolí ohledně toho, jaké léky zrovna nemají na skladě. Menší nedostatek nyní pociťují pouze u některých antibiotik. „Co se týče antibiotik, tak taková, která se týkají bakteriálních problémů, chřipky a podobně, jsou momentálně nedostupná,“ popsal místní lékárník Dávid Murčo.
Lékárna má zásoby do konce roku, další přitom doobjednává. Obchodu s léky rovněž chybí některé antibiotické sirupy pro děti. Jejich nedostatek pociťuje i jedna z hlučínských lékáren na Opavsku. „Chybí nám stále některá antibiotika, předpisové léky na kašel a nosní spreje,“ doplnila tamní vedoucí lékárnice Simona Petrušková.
Situace se podle ní začíná podobat té loňské. Popisuje ji jako vyčerpávající. „U pacientů bych to nazvala lékovou turistikou. Pacientům pomůžeme tím, že jim řekneme, kde ty léky mohou být. Pokud jsou, musí jet,“ dodala Petrušková.
Podle předsedy představenstva Grémia majitelů lékáren Marka Hampela jsou městské obchody s léky předzásobeny, jelikož mají za sebou distributora. „Vesnické nebo maloměstské obchody se k těm přípravkům dostávají daleko obtížněji,“ uvedl.
Ministerstvo zdravotnictví si slibuje zlepšení situace od novely zákona o léčivech, kterou by poslanci měli projednat v polovině listopadu. Podle některých lékárníků to ale stačit nebude.
