Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.

Princip imunoterapie vychází z přirozené schopnosti imunitního systému rozpoznávat a ničit abnormální či poškozené buňky v těle. Nádorové tkáně však často dokážou této „kontrole“ uniknout. „Tělo má přirozenou schopnost detekovat a eliminovat struktury, které vypadají odlišně,“ vysvětlila Karen Knudsenová z Parkerova institutu pro imunoterapii rakoviny, americké neziskové organizace podporující rozvoj této disciplíny. Zhoubné bujení podle ní tuto obranu někdy obchází a splývá se zdravou tkání, takže zůstává skryté. Imunoterapie se snaží přimět obranný systém organismu, aby nádor rozpoznal a zničil.

Dvě cesty

Mezi nejrozšířenější imunoterapeutické postupy patří dva přístupy. První z nich, terapie CAR T-buněk, spočívá v odebrání vlastních obranných buněk pacienta, jejich úpravě v laboratoři a následném vrácení do organismu. Takto přeprogramované buňky pak dokáží lépe vyhledávat a napadat nádorovou tkáň. Tento postup se zatím používá hlavně u některých forem rakoviny krve.

Druhým přístupem jsou léky nazývané inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce. Ty nezasahují přímo v buňkách, ale ovlivňují regulační mechanismy samotného imunitního systému, které za normálních okolností brání jeho přehnané aktivitě. Některé nádory tento systém dokáží zneužít a vyhnout se tak imunitní odpovědi. Léky tento blok odstraňují a umožňují organismu znovu zasáhnout. Za výzkum této skupiny léčiv vědci v roce 2018 získali Nobelovu cenu.

Léčba s velkým potenciálem. Ale i problémy

Účinnost imunoterapie však navzdory pokroku zůstává omezená. Pomáhá zhruba dvaceti až 40 procentům pacientů, u ostatních se účinek neprojeví vůbec nebo je jen částečný. Vědcům se rovněž nedaří zajistit účinnost terapie CAR T-buněk proti pevným nádorům. U omezování kontrolních bodů imunity varují lékaři před vedlejšími účinky, které mohou poškodit zdravé tkáně, například kůži, střeva, játra nebo srdce. Neexistuje žádná imunoterapie, která by fungovala u všech pacientů, upozornila onkoložka Samra Turajlicová z londýnského Institutu Francise Cricka. Podle ní hraje roli například struktura tumoru či vlastnosti imunitního systému.

Výzkum se proto zaměřuje na hledání způsobů, jak účinnost léčby zvýšit. Studie naznačují, že roli může hrát například složení střevní mikroflóry nebo strava bohatá na vlákninu. Vliv mohou mít i některé běžně užívané léky snižující cholesterol či načasování podání léčby během dne. Podle výzkumníků pomáhá i kombinace imunoterapie s dalšími způsoby léčby rakoviny.

Léčba pro konkrétního člověka

Velkou naději vědci spojují také s personalizovanou medicínou. Různé nádory mají odlišné genetické vlastnosti, a proto na léčbu reagují rozdílně. „Rakovina není jedno onemocnění. Je to asi 200 odlišných nemocí a všechny vznikají z jiných důvodů a musí být léčeny individuálně,“ sdělila Knudsenová. I dva pacienti se stejným typem a stadiem rakoviny mohou mít na buněčné úrovni odlišné formy onemocnění.

Vědci zkoumají také možnost očkování proti rakovině. Podle Knudsenové by tyto vakcíny fungovaly podobně jako klasické očkování, místo imunizace by se ale používaly k léčení nemoci. Rakovinné buňky mají na povrchu specifické proteiny a výzkumníci by mohli být schopni pomocí očkování naučit imunitní systém pacienta, aby je rozpoznal a zacílil na ně. BBC ale doplňuje, že vývoj tohoto typu léčiv čeká ještě dlouhá cesta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 17 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...