Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.

Princip imunoterapie vychází z přirozené schopnosti imunitního systému rozpoznávat a ničit abnormální či poškozené buňky v těle. Nádorové tkáně však často dokážou této „kontrole“ uniknout. „Tělo má přirozenou schopnost detekovat a eliminovat struktury, které vypadají odlišně,“ vysvětlila Karen Knudsenová z Parkerova institutu pro imunoterapii rakoviny, americké neziskové organizace podporující rozvoj této disciplíny. Zhoubné bujení podle ní tuto obranu někdy obchází a splývá se zdravou tkání, takže zůstává skryté. Imunoterapie se snaží přimět obranný systém organismu, aby nádor rozpoznal a zničil.

Dvě cesty

Mezi nejrozšířenější imunoterapeutické postupy patří dva přístupy. První z nich, terapie CAR T-buněk, spočívá v odebrání vlastních obranných buněk pacienta, jejich úpravě v laboratoři a následném vrácení do organismu. Takto přeprogramované buňky pak dokáží lépe vyhledávat a napadat nádorovou tkáň. Tento postup se zatím používá hlavně u některých forem rakoviny krve.

Druhým přístupem jsou léky nazývané inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce. Ty nezasahují přímo v buňkách, ale ovlivňují regulační mechanismy samotného imunitního systému, které za normálních okolností brání jeho přehnané aktivitě. Některé nádory tento systém dokáží zneužít a vyhnout se tak imunitní odpovědi. Léky tento blok odstraňují a umožňují organismu znovu zasáhnout. Za výzkum této skupiny léčiv vědci v roce 2018 získali Nobelovu cenu.

Léčba s velkým potenciálem. Ale i problémy

Účinnost imunoterapie však navzdory pokroku zůstává omezená. Pomáhá zhruba dvaceti až 40 procentům pacientů, u ostatních se účinek neprojeví vůbec nebo je jen částečný. Vědcům se rovněž nedaří zajistit účinnost terapie CAR T-buněk proti pevným nádorům. U omezování kontrolních bodů imunity varují lékaři před vedlejšími účinky, které mohou poškodit zdravé tkáně, například kůži, střeva, játra nebo srdce. Neexistuje žádná imunoterapie, která by fungovala u všech pacientů, upozornila onkoložka Samra Turajlicová z londýnského Institutu Francise Cricka. Podle ní hraje roli například struktura tumoru či vlastnosti imunitního systému.

Výzkum se proto zaměřuje na hledání způsobů, jak účinnost léčby zvýšit. Studie naznačují, že roli může hrát například složení střevní mikroflóry nebo strava bohatá na vlákninu. Vliv mohou mít i některé běžně užívané léky snižující cholesterol či načasování podání léčby během dne. Podle výzkumníků pomáhá i kombinace imunoterapie s dalšími způsoby léčby rakoviny.

Léčba pro konkrétního člověka

Velkou naději vědci spojují také s personalizovanou medicínou. Různé nádory mají odlišné genetické vlastnosti, a proto na léčbu reagují rozdílně. „Rakovina není jedno onemocnění. Je to asi 200 odlišných nemocí a všechny vznikají z jiných důvodů a musí být léčeny individuálně,“ sdělila Knudsenová. I dva pacienti se stejným typem a stadiem rakoviny mohou mít na buněčné úrovni odlišné formy onemocnění.

Vědci zkoumají také možnost očkování proti rakovině. Podle Knudsenové by tyto vakcíny fungovaly podobně jako klasické očkování, místo imunizace by se ale používaly k léčení nemoci. Rakovinné buňky mají na povrchu specifické proteiny a výzkumníci by mohli být schopni pomocí očkování naučit imunitní systém pacienta, aby je rozpoznal a zacílil na ně. BBC ale doplňuje, že vývoj tohoto typu léčiv čeká ještě dlouhá cesta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 20 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 22 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled