Jeden protein může ovlivnit prognózu nemocných s rakovinou. Nový objev by mohl pomoci při imunoterapii

Výzkum ukázal, že jeden protein v těle může mít velmi nepříznivý dopad na průběh léčby rakoviny pomocí imunoterapie. Vědci teď v rámci výzkumu, který se věnoval vlivu na rakovinu prsu, dokázali tuto vlastnost proteinu vypnout.

Za několik posledních desetiletí se lékařům povedlo výrazně zvýšit šance lidí nemocných s rakovinou na přežití. Řada nových metod pomohla proti druhům nádorů, které dříve byly téměř vždy smrtící. Ale přesto se stále mnoho druhů rakoviny léčit nedaří, včetně více než osmdesáti procent nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. U mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se navíc nakonec objeví metastáze.

Nový výzkum vědců ze Stanfordovy univerzity teď našel nový způsob, jak jim pomáhat. Klíčem je protein ENPP1. Ten podle biochemičky Ling-jin Li, která výzkum na Stanfordu vedla, funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastázovat.

Studie ukázala, že ENPP1 produkují nádorové buňky, ale i zdravé buňky v nádoru a jeho okolí. Vysoké množství ENPP1 u pacientů souvisí s odolností vůči imunoterapii a následným metastázováním. Autoři výzkumu věří, že toto odhalení by mohlo vést k novým účinnějším imunoterapiím, ale také by mohlo pomoci lékařům lépe předvídat reakci pacientů na existující léky. A tím zvýšit jejich účinnost.

Celý proces je nesmírně složitý, ale velmi zjednodušeně ENPP1 pomáhá nádorům odolávat pronikání imunitních buněk, konkrétně T-lymfocytů. Prokázalo se, že pokud má pacient hodně tohoto proteinu, tak mívá současně i horší prognózu vývoje více druhů rakoviny. Problém je, že ENPP1 by mohl v těle vykonávat i spoustu pozitivních činností.

Ling-jin Li sledovala pacientky, které se léčí s rakovinou prsu. Vyhodnocovala, jak reagují na imunoterapii, přičemž u každé sledovala, jaký vliv má na léčbu přirozené množství proteinu ENPP1 v jejich tělech. Výsledky byly jednoznačné: pacientky s vysokou koncentrací ENPP1 spojovalo to, že reagovaly na imunoterapii hůř a současně měly vysokou pravděpodobnost výskytu metastází. Koncentrace ENPP1 tedy velmi přesně předpovídala, jak dopadne léčba, ale také, jestli se léčeným nemoc nevrátí.

Myší model pomáhá

V sérii studií na myších pak jiná část týmu vedená profesorkou Sung-nan Wang prokázala, že úplné odstranění ENPP1 nebo jen odstranění jedné z jeho schopností vede ke stejnému výsledku: snížení růstu nádorů a snížení počtu metastází. Prokázali, že je to přímý důsledek potlačení jedné dráhy v tomto proteinu – tato dráha se jmenuje STING STING. A to znamená, že našli vypínač, který dokáže přepnout tento protein mezi stavem škodí a neškodí.

„Aby rakovina zabránila imunitnímu systému, aby ji detekoval, musí postavit přehrady, které zablokují tok signálu,“ přibližuje Ling-jin Li složitý proces. „Ukázali jsme, že ENPP1 funguje jako velká přehrada na vrcholu vodopádu.“ Co z toho? Znamená to, že lékaři mohou využít měření množství ENPP1 k lepšímu určení vhodné léčby pacientek s rakovinou prsu. Znamená to také, že léky, které ničí přehradu ENPP1, by mohly zefektivnit stávající léčbu. Několik inhibitorů ENPP1 je už v klinickém vývoji.

Tento výzkum se sice věnoval jenom vlivu proteinu na rakovinu prsu, ale Ling-jin Li si myslí, že ENPP1 může mít vliv i na jiné druhy nádorů. „Doufám, že budu inspirovat lékaře, kteří léčí rakovinu – včetně rakoviny plic, glioblastomu a rakoviny slinivky břišní – ke zkoumání role ENPP1 ve výsledcích léčby pacientů,“ dodává vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 16 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 21 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 22 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 22 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...