Jeden protein může ovlivnit prognózu nemocných s rakovinou. Nový objev by mohl pomoci při imunoterapii

Výzkum ukázal, že jeden protein v těle může mít velmi nepříznivý dopad na průběh léčby rakoviny pomocí imunoterapie. Vědci teď v rámci výzkumu, který se věnoval vlivu na rakovinu prsu, dokázali tuto vlastnost proteinu vypnout.

Za několik posledních desetiletí se lékařům povedlo výrazně zvýšit šance lidí nemocných s rakovinou na přežití. Řada nových metod pomohla proti druhům nádorů, které dříve byly téměř vždy smrtící. Ale přesto se stále mnoho druhů rakoviny léčit nedaří, včetně více než osmdesáti procent nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. U mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se navíc nakonec objeví metastáze.

Nový výzkum vědců ze Stanfordovy univerzity teď našel nový způsob, jak jim pomáhat. Klíčem je protein ENPP1. Ten podle biochemičky Ling-jin Li, která výzkum na Stanfordu vedla, funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastázovat.

Studie ukázala, že ENPP1 produkují nádorové buňky, ale i zdravé buňky v nádoru a jeho okolí. Vysoké množství ENPP1 u pacientů souvisí s odolností vůči imunoterapii a následným metastázováním. Autoři výzkumu věří, že toto odhalení by mohlo vést k novým účinnějším imunoterapiím, ale také by mohlo pomoci lékařům lépe předvídat reakci pacientů na existující léky. A tím zvýšit jejich účinnost.

Celý proces je nesmírně složitý, ale velmi zjednodušeně ENPP1 pomáhá nádorům odolávat pronikání imunitních buněk, konkrétně T-lymfocytů. Prokázalo se, že pokud má pacient hodně tohoto proteinu, tak mívá současně i horší prognózu vývoje více druhů rakoviny. Problém je, že ENPP1 by mohl v těle vykonávat i spoustu pozitivních činností.

Ling-jin Li sledovala pacientky, které se léčí s rakovinou prsu. Vyhodnocovala, jak reagují na imunoterapii, přičemž u každé sledovala, jaký vliv má na léčbu přirozené množství proteinu ENPP1 v jejich tělech. Výsledky byly jednoznačné: pacientky s vysokou koncentrací ENPP1 spojovalo to, že reagovaly na imunoterapii hůř a současně měly vysokou pravděpodobnost výskytu metastází. Koncentrace ENPP1 tedy velmi přesně předpovídala, jak dopadne léčba, ale také, jestli se léčeným nemoc nevrátí.

Myší model pomáhá

V sérii studií na myších pak jiná část týmu vedená profesorkou Sung-nan Wang prokázala, že úplné odstranění ENPP1 nebo jen odstranění jedné z jeho schopností vede ke stejnému výsledku: snížení růstu nádorů a snížení počtu metastází. Prokázali, že je to přímý důsledek potlačení jedné dráhy v tomto proteinu – tato dráha se jmenuje STING STING. A to znamená, že našli vypínač, který dokáže přepnout tento protein mezi stavem škodí a neškodí.

„Aby rakovina zabránila imunitnímu systému, aby ji detekoval, musí postavit přehrady, které zablokují tok signálu,“ přibližuje Ling-jin Li složitý proces. „Ukázali jsme, že ENPP1 funguje jako velká přehrada na vrcholu vodopádu.“ Co z toho? Znamená to, že lékaři mohou využít měření množství ENPP1 k lepšímu určení vhodné léčby pacientek s rakovinou prsu. Znamená to také, že léky, které ničí přehradu ENPP1, by mohly zefektivnit stávající léčbu. Několik inhibitorů ENPP1 je už v klinickém vývoji.

Tento výzkum se sice věnoval jenom vlivu proteinu na rakovinu prsu, ale Ling-jin Li si myslí, že ENPP1 může mít vliv i na jiné druhy nádorů. „Doufám, že budu inspirovat lékaře, kteří léčí rakovinu – včetně rakoviny plic, glioblastomu a rakoviny slinivky břišní – ke zkoumání role ENPP1 ve výsledcích léčby pacientů,“ dodává vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 20 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 22 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...