Jeden protein může ovlivnit prognózu nemocných s rakovinou. Nový objev by mohl pomoci při imunoterapii

Výzkum ukázal, že jeden protein v těle může mít velmi nepříznivý dopad na průběh léčby rakoviny pomocí imunoterapie. Vědci teď v rámci výzkumu, který se věnoval vlivu na rakovinu prsu, dokázali tuto vlastnost proteinu vypnout.

Za několik posledních desetiletí se lékařům povedlo výrazně zvýšit šance lidí nemocných s rakovinou na přežití. Řada nových metod pomohla proti druhům nádorů, které dříve byly téměř vždy smrtící. Ale přesto se stále mnoho druhů rakoviny léčit nedaří, včetně více než osmdesáti procent nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. U mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se navíc nakonec objeví metastáze.

Nový výzkum vědců ze Stanfordovy univerzity teď našel nový způsob, jak jim pomáhat. Klíčem je protein ENPP1. Ten podle biochemičky Ling-jin Li, která výzkum na Stanfordu vedla, funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastázovat.

Studie ukázala, že ENPP1 produkují nádorové buňky, ale i zdravé buňky v nádoru a jeho okolí. Vysoké množství ENPP1 u pacientů souvisí s odolností vůči imunoterapii a následným metastázováním. Autoři výzkumu věří, že toto odhalení by mohlo vést k novým účinnějším imunoterapiím, ale také by mohlo pomoci lékařům lépe předvídat reakci pacientů na existující léky. A tím zvýšit jejich účinnost.

Celý proces je nesmírně složitý, ale velmi zjednodušeně ENPP1 pomáhá nádorům odolávat pronikání imunitních buněk, konkrétně T-lymfocytů. Prokázalo se, že pokud má pacient hodně tohoto proteinu, tak mívá současně i horší prognózu vývoje více druhů rakoviny. Problém je, že ENPP1 by mohl v těle vykonávat i spoustu pozitivních činností.

Ling-jin Li sledovala pacientky, které se léčí s rakovinou prsu. Vyhodnocovala, jak reagují na imunoterapii, přičemž u každé sledovala, jaký vliv má na léčbu přirozené množství proteinu ENPP1 v jejich tělech. Výsledky byly jednoznačné: pacientky s vysokou koncentrací ENPP1 spojovalo to, že reagovaly na imunoterapii hůř a současně měly vysokou pravděpodobnost výskytu metastází. Koncentrace ENPP1 tedy velmi přesně předpovídala, jak dopadne léčba, ale také, jestli se léčeným nemoc nevrátí.

Myší model pomáhá

V sérii studií na myších pak jiná část týmu vedená profesorkou Sung-nan Wang prokázala, že úplné odstranění ENPP1 nebo jen odstranění jedné z jeho schopností vede ke stejnému výsledku: snížení růstu nádorů a snížení počtu metastází. Prokázali, že je to přímý důsledek potlačení jedné dráhy v tomto proteinu – tato dráha se jmenuje STING STING. A to znamená, že našli vypínač, který dokáže přepnout tento protein mezi stavem škodí a neškodí.

„Aby rakovina zabránila imunitnímu systému, aby ji detekoval, musí postavit přehrady, které zablokují tok signálu,“ přibližuje Ling-jin Li složitý proces. „Ukázali jsme, že ENPP1 funguje jako velká přehrada na vrcholu vodopádu.“ Co z toho? Znamená to, že lékaři mohou využít měření množství ENPP1 k lepšímu určení vhodné léčby pacientek s rakovinou prsu. Znamená to také, že léky, které ničí přehradu ENPP1, by mohly zefektivnit stávající léčbu. Několik inhibitorů ENPP1 je už v klinickém vývoji.

Tento výzkum se sice věnoval jenom vlivu proteinu na rakovinu prsu, ale Ling-jin Li si myslí, že ENPP1 může mít vliv i na jiné druhy nádorů. „Doufám, že budu inspirovat lékaře, kteří léčí rakovinu – včetně rakoviny plic, glioblastomu a rakoviny slinivky břišní – ke zkoumání role ENPP1 ve výsledcích léčby pacientů,“ dodává vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
před 12 hhodinami

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
před 12 hhodinami

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
před 18 hhodinami

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
před 22 hhodinami

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
2. 2. 2026

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
2. 2. 2026

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
2. 2. 2026

Archeologové našli důkazy o první pandemii v dějinách

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.
2. 2. 2026
Načítání...