Jeden protein může ovlivnit prognózu nemocných s rakovinou. Nový objev by mohl pomoci při imunoterapii

Výzkum ukázal, že jeden protein v těle může mít velmi nepříznivý dopad na průběh léčby rakoviny pomocí imunoterapie. Vědci teď v rámci výzkumu, který se věnoval vlivu na rakovinu prsu, dokázali tuto vlastnost proteinu vypnout.

Za několik posledních desetiletí se lékařům povedlo výrazně zvýšit šance lidí nemocných s rakovinou na přežití. Řada nových metod pomohla proti druhům nádorů, které dříve byly téměř vždy smrtící. Ale přesto se stále mnoho druhů rakoviny léčit nedaří, včetně více než osmdesáti procent nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. U mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se navíc nakonec objeví metastáze.

Nový výzkum vědců ze Stanfordovy univerzity teď našel nový způsob, jak jim pomáhat. Klíčem je protein ENPP1. Ten podle biochemičky Ling-jin Li, která výzkum na Stanfordu vedla, funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastázovat.

Studie ukázala, že ENPP1 produkují nádorové buňky, ale i zdravé buňky v nádoru a jeho okolí. Vysoké množství ENPP1 u pacientů souvisí s odolností vůči imunoterapii a následným metastázováním. Autoři výzkumu věří, že toto odhalení by mohlo vést k novým účinnějším imunoterapiím, ale také by mohlo pomoci lékařům lépe předvídat reakci pacientů na existující léky. A tím zvýšit jejich účinnost.

Celý proces je nesmírně složitý, ale velmi zjednodušeně ENPP1 pomáhá nádorům odolávat pronikání imunitních buněk, konkrétně T-lymfocytů. Prokázalo se, že pokud má pacient hodně tohoto proteinu, tak mívá současně i horší prognózu vývoje více druhů rakoviny. Problém je, že ENPP1 by mohl v těle vykonávat i spoustu pozitivních činností.

Ling-jin Li sledovala pacientky, které se léčí s rakovinou prsu. Vyhodnocovala, jak reagují na imunoterapii, přičemž u každé sledovala, jaký vliv má na léčbu přirozené množství proteinu ENPP1 v jejich tělech. Výsledky byly jednoznačné: pacientky s vysokou koncentrací ENPP1 spojovalo to, že reagovaly na imunoterapii hůř a současně měly vysokou pravděpodobnost výskytu metastází. Koncentrace ENPP1 tedy velmi přesně předpovídala, jak dopadne léčba, ale také, jestli se léčeným nemoc nevrátí.

Myší model pomáhá

V sérii studií na myších pak jiná část týmu vedená profesorkou Sung-nan Wang prokázala, že úplné odstranění ENPP1 nebo jen odstranění jedné z jeho schopností vede ke stejnému výsledku: snížení růstu nádorů a snížení počtu metastází. Prokázali, že je to přímý důsledek potlačení jedné dráhy v tomto proteinu – tato dráha se jmenuje STING STING. A to znamená, že našli vypínač, který dokáže přepnout tento protein mezi stavem škodí a neškodí.

„Aby rakovina zabránila imunitnímu systému, aby ji detekoval, musí postavit přehrady, které zablokují tok signálu,“ přibližuje Ling-jin Li složitý proces. „Ukázali jsme, že ENPP1 funguje jako velká přehrada na vrcholu vodopádu.“ Co z toho? Znamená to, že lékaři mohou využít měření množství ENPP1 k lepšímu určení vhodné léčby pacientek s rakovinou prsu. Znamená to také, že léky, které ničí přehradu ENPP1, by mohly zefektivnit stávající léčbu. Několik inhibitorů ENPP1 je už v klinickém vývoji.

Tento výzkum se sice věnoval jenom vlivu proteinu na rakovinu prsu, ale Ling-jin Li si myslí, že ENPP1 může mít vliv i na jiné druhy nádorů. „Doufám, že budu inspirovat lékaře, kteří léčí rakovinu – včetně rakoviny plic, glioblastomu a rakoviny slinivky břišní – ke zkoumání role ENPP1 ve výsledcích léčby pacientů,“ dodává vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 3 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 5 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 22 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...