Jeden protein může ovlivnit prognózu nemocných s rakovinou. Nový objev by mohl pomoci při imunoterapii

Výzkum ukázal, že jeden protein v těle může mít velmi nepříznivý dopad na průběh léčby rakoviny pomocí imunoterapie. Vědci teď v rámci výzkumu, který se věnoval vlivu na rakovinu prsu, dokázali tuto vlastnost proteinu vypnout.

Za několik posledních desetiletí se lékařům povedlo výrazně zvýšit šance lidí nemocných s rakovinou na přežití. Řada nových metod pomohla proti druhům nádorů, které dříve byly téměř vždy smrtící. Ale přesto se stále mnoho druhů rakoviny léčit nedaří, včetně více než osmdesáti procent nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. U mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se navíc nakonec objeví metastáze.

Nový výzkum vědců ze Stanfordovy univerzity teď našel nový způsob, jak jim pomáhat. Klíčem je protein ENPP1. Ten podle biochemičky Ling-jin Li, která výzkum na Stanfordu vedla, funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastázovat.

Studie ukázala, že ENPP1 produkují nádorové buňky, ale i zdravé buňky v nádoru a jeho okolí. Vysoké množství ENPP1 u pacientů souvisí s odolností vůči imunoterapii a následným metastázováním. Autoři výzkumu věří, že toto odhalení by mohlo vést k novým účinnějším imunoterapiím, ale také by mohlo pomoci lékařům lépe předvídat reakci pacientů na existující léky. A tím zvýšit jejich účinnost.

Celý proces je nesmírně složitý, ale velmi zjednodušeně ENPP1 pomáhá nádorům odolávat pronikání imunitních buněk, konkrétně T-lymfocytů. Prokázalo se, že pokud má pacient hodně tohoto proteinu, tak mívá současně i horší prognózu vývoje více druhů rakoviny. Problém je, že ENPP1 by mohl v těle vykonávat i spoustu pozitivních činností.

Ling-jin Li sledovala pacientky, které se léčí s rakovinou prsu. Vyhodnocovala, jak reagují na imunoterapii, přičemž u každé sledovala, jaký vliv má na léčbu přirozené množství proteinu ENPP1 v jejich tělech. Výsledky byly jednoznačné: pacientky s vysokou koncentrací ENPP1 spojovalo to, že reagovaly na imunoterapii hůř a současně měly vysokou pravděpodobnost výskytu metastází. Koncentrace ENPP1 tedy velmi přesně předpovídala, jak dopadne léčba, ale také, jestli se léčeným nemoc nevrátí.

Myší model pomáhá

V sérii studií na myších pak jiná část týmu vedená profesorkou Sung-nan Wang prokázala, že úplné odstranění ENPP1 nebo jen odstranění jedné z jeho schopností vede ke stejnému výsledku: snížení růstu nádorů a snížení počtu metastází. Prokázali, že je to přímý důsledek potlačení jedné dráhy v tomto proteinu – tato dráha se jmenuje STING STING. A to znamená, že našli vypínač, který dokáže přepnout tento protein mezi stavem škodí a neškodí.

„Aby rakovina zabránila imunitnímu systému, aby ji detekoval, musí postavit přehrady, které zablokují tok signálu,“ přibližuje Ling-jin Li složitý proces. „Ukázali jsme, že ENPP1 funguje jako velká přehrada na vrcholu vodopádu.“ Co z toho? Znamená to, že lékaři mohou využít měření množství ENPP1 k lepšímu určení vhodné léčby pacientek s rakovinou prsu. Znamená to také, že léky, které ničí přehradu ENPP1, by mohly zefektivnit stávající léčbu. Několik inhibitorů ENPP1 je už v klinickém vývoji.

Tento výzkum se sice věnoval jenom vlivu proteinu na rakovinu prsu, ale Ling-jin Li si myslí, že ENPP1 může mít vliv i na jiné druhy nádorů. „Doufám, že budu inspirovat lékaře, kteří léčí rakovinu – včetně rakoviny plic, glioblastomu a rakoviny slinivky břišní – ke zkoumání role ENPP1 ve výsledcích léčby pacientů,“ dodává vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 11 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 15 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.