Belgie vrátila do Konga zub zavražděného Patrice Lumumby

Belgický premiér Alexander De Croo při slavnostním ceremoniálu v Bruselu předal rodině zavražděného konžského hrdiny boje za nezávislost Patrice Lumumby jeho zlatý zub. Jedná se o známý ostatek politika, který na přelomu 50. a 60. let vedl emancipační hnutí proti tehdejší belgické koloniální správě.

V Egmontském paláci v centru Bruselu převzali členové Lumumbovy rodiny modrou krabici, ve které byl zub uschován. „Po několika letech se dostavil pocit zadostiučinění,“ prohlásil před obřadem jeden ze synů bývalého konžského premiéra Roland Lumumba.

Pro belgické úřady je akt součástí pokračující snahy o narovnání vztahů s bývalou kolonií. Lumumbův zub a jeho pohnutá minulost jsou však také nepříjemnou připomínkou historie, za kterou se belgické úřady zdráhaly převzít odpovědnost a od které se nadále chtějí do jisté míry distancovat.

„Není normální, aby Belgičané uschovávali ostatky jednoho z otců zakladatelů konžského národa po šest dekád,“ zmínil ve svém projevu De Croo.

„Musíme v této kauze přímo uznat naši odpovědnost, vyvodit závěry na všech úrovních, dát Lumumbovi místo hodné jeho slávy a jeho významu pro africké dějiny,“ komentoval dříve belgický sociolog Ludo De Witte, autor knihy „Vražda Lumumby“. Dodal, že role Belgie by měla být jasně vyjádřena na politické, ideologické, ale i finanční úrovni.

První demokraticky zvolený premiér

Lumumba se stal prvním demokraticky zvoleným premiérem Konga poté, co země získala nezávislost na Belgii v roce 1960. V době vrcholící studené války však znepokojil Západ svým sbližováním s Moskvou. Belgii se taktéž znelíbil svým projevem, v němž kritizoval kolonizaci africké země.

U moci vydržel pouhé tři měsíce, než byl svržen a zavražděn. Jeho příznivci a někteří historici nadále obviňují americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) z toho, že jeho zabití nařídila.

Tělo konžského expremiéra bylo po jeho smrti nejprve pohřbeno, ale poté bylo exhumováno, rozřezáno a rozpuštěno v kyselině. Lumumbův zub přivezl do Belgie policejní náčelník Gérard Soete, který jej později označil za loveckou trofej.

Soete v televizi přiznal, že se podílel na Lumumbově vraždě, a ostatek ukázal. O několik let později byl zub zabaven v domě jeho dcery a začala jeho další, pravděpodobně poslední, kapitola.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...