V Paříži tisíce lidí manifestovaly proti rasismu, v Londýně demonstrovala krajní pravice

Nahrávám video

Sobotní demonstraci v centru Londýna provázely násilí a výtržnosti. Podle britských médií přišly do ulic u sídla britského parlamentu stovky lidí, přičemž po poledni začaly potyčky s příslušníky bezpečnostních složek, na které demonstranti mimo jiné házeli různé předměty. Protest svolali představitelé krajní pravice s údajným cílem ochránit památníky před vandaly. Lidé vyšli do ulic i v dalších městech, manifestovalo se například v Paříži nebo v Praze. Tam se ale, na rozdíl od Londýna, protestovalo proti rasismu a policejní brutalitě.

Podle agentury Reuters se asi stovka lidí zapojila do potyček na Trafalgarském náměstí, kde vzduchem létaly lahve a hořela pyrotechnika. Policisté předtím čelili davu také na ulici Whitehall lemované vládními budovami, reportér zpravodajské společnosti BBC zase zachytil výpad demonstrantů proti strážcům zákona na náměstí vedle parlamentu.

„Šlo o to, aby se policii od sebe podařilo odtrhnout znesvářené demonstranty a aby nemohli poškodit sochy,“ popsal policejní zásah v centru Londýna tamní zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Právě kvůli obavám o památky byly sochy včetně památníku Winstona Churchilla, který minulý víkend demonstranti posprejovali, tentokrát obedněné. „Policie dostala mimořádné pravomoci, aby mohla prohledávat osoby, zastavit je a legitimovat, kvůli obavám, aby neměly zbraně,“ dodal Vostal.

Jako nepřijatelné odsoudila násilnosti ve vládní čtvrti britská ministryně vnitra Priti Patelová. „Násilí proti našim policistům nebude tolerováno,“ vzkázala Patelová na Twitteru. Podotkla, že veřejné zdraví v Británii stále ohrožuje koronavirus, a demonstranty vyzvala, aby šli domů a zastavili jeho šíření.

„Je zjevné, že krajně pravicové skupiny vyvolávají v centru Londýna násilnosti a nepořádek,“ dodal londýnský starosta Sadiq Khan. Odkazoval při tom konkrétně na zprávu, podle níž protestující na policisty házeli i dýmovnice. „Nebudeme tolerovat útoky na naši policii a pachatelé pocítí plnou sílu zákona,“ napsal Khan.

Deník Evening Standard uvádí, že dohromady na demostrace přišla asi tisícovka přívrženců krajní pravice. Shromáždění bylo svolané v reakci na plánovanou demonstraci proti rasismu a policejní brutalitě. Organizátoři uváděli, že jejich cílem je zabránit ničení zdejších památníků poté, co minulý víkend někdo posprejoval sochu válečného britského premiéra Winstona Churchilla.

Aktivisté z druhého tábora nakonec svůj plánovaný pochod kvůli obavám ze střetů s pravicovými radikály zrušili, přesto se ale odpoledne v Londýně scházeli i stoupenci hnutí „na černošských životech záleží“.

Demonstruje se i ve Francii

Tisíce lidí se v sobotu sešly i v Paříži, na rozdíl od londýnských demonstrantů ale protestují proti rasismu a policejní brutalitě –⁠ čili v intencích demonstrací, které začaly ve Spojených státech po smrti Afroameričana George Floyda.

Podle listu Le Parisien bylo na náměstí Republiky až 10 tisíc lidí, policie jim ale bránila vyjít na plánovaný pochod směrem k Opernímu náměstí. Agentura Reuters uvedla, že policisté použili slzný plyn. Demonstranti se v sobotu shromáždili také v Marseille, Lyonu, Rouen, Bordeaux či Lille.

Demonstraci v Paříži zorganizoval Výbor Adama. Organizace požaduje spravedlnost pro Francouze malijského původu Adamu Traorého, který zemřel po policejním zásahu v roce 2016. Bylo mu tehdy 24 let. Příčina jeho smrti je dodnes předmětem sporů. Traorého sestra Assa, která je členkou výboru, tvrdí, že mladíka udusili policisté, když jej zalehli.

Hněv nad smrtí Traorého oživila kauza amerického černocha George Floyda, který zemřel na konci května při zatýkání ve městě Minneapolis. Bělošský policista, který mu téměř devět minut klečel na krku, nyní čelí obvinění z vraždy.

Odpůrci protestu proti rasismu, kteří se hlásí ke krajně pravicovému identitárnímu hnutí, na střechu jednoho z domů na náměstí vyvěsili nápis „Spravedlnost pro oběti rasismu vůči bělochům“. Transparent nakonec za potlesku demonstrantů začali ničit z jednoho z balkónů obyvatelé domu.

Do ulic lidé vyšli i v Praze

Zhruba tři stovky lidí v sobotu odpoledne protestovaly i na pražském Klárově a před americkou ambasádou. Demostrace byla namířena proti policejnímu a rasovému násilí ve Spojených státech i jinde ve světě. Dorazili na ni zejména mladí lidé a stejně jako na protestu minulý týden tvořili značnou část účastníků cizinci. Demonstranti překonali nepřízeň počasí, za častých přeháněk si vyslechli projevy organizátorů a minutou ticha před velvyslanectvím uctili oběti rasismu.

„Naší zbraní je solidarita,“ pronesla v úvodním projevu spoluorganizátorka ze Socialistické Solidarity Markéta Juřicová. Podle ní je nutné vytvořit hnutí, které se postaví rasistickému systému.

„V Americe se musí někteří lidé den co den bát vyjít na ulici, aby se nestali oběťmi policejního násilí kvůli barvě své pleti,“ dodala. Upozornila také na diskriminaci při shánění práce či žádostech o úvěr. Další řečníci pak poukázali i na rasismus v České republice.

Další demonstrace se v sobotu konaly i v dalších velkých městech na západě Evropy. Protestní akce jsou kromě Londýna a Paříže hlášené například v Berlíně. Proti rasismu a policejnímu násilí na začátku víkendu protestovali lidé i v několika australských městech a v tchajwanské metropoli Tchaj-peji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
před 30 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled