Jižní Amerika strana 2 z 5

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je „nezvratné“.

Americký námořní admirál Alvin Holsey, jenž dohlíží na sílící údery Pentagonu na lodě v Karibiku, které USA viní z pašování drog z Venezuely, oznámil rezignaci, píší americká média. Vyjádřil znepokojení ohledně mise v Karibiku a mezi ním a ministrem obrany Petem Hegsethem vznikla neshoda, píše deník The New York Times s odvoláním na své zdroje. Holsey stojí v čele velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti veškeré operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe.

Uruguayský senát v noci na čtvrtek SELČ schválil zákon, který v zemi legalizuje eutanazii. Napsala to agentura AP. Jde tak o první zemi v převážně katolické Latinské Americe, která eutanazii povolila s pomocí legislativy. Kolumbie a Ekvádor tak učinily na základě soudních rozhodnutí, naopak Chile se podobný zákon snaží prosadit už několik měsíců.

Lidé v Ekvádoru už více než týden demonstrují proti zdražování nafty. V neděli zemřel jeden z účastníků protestů po střetech s policií. Desítky lidí byly zatčeny, třetina z nich čelí obvinění z terorismu. Protestující naopak drží sedmnáct vojáků jako rukojmí, napsala agentura AFP. Prezident Daniel Noboa už dříve vyhlásil výjimečný stav.

Podle zprávy madridské nevládní organizace Prisoners Defenders je na Kubě nuceno pracovat na výrobě doutníků a dřevěného uhlí určených pro export nejméně šedesát tisíc vězňů. Ti pracují za minimální či žádnou odměnu, často v nelidských podmínkách a pod hrozbou násilí, upozornil deník The Guardian.

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že americká armáda v pondělí provedla útok na loď patřící venezuelskému drogovému kartelu. Plavidlo mělo dle prezidenta namířeno do Spojených států. Dodal, že při útoku byli zabiti tři muži.

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Vlády a mezinárodní organizace by měly přestat používat Mercatorovo zobrazení map světa, vyzývá Africká unie (AU). Podpořila tak kampaň na africkém kontinentě, jež kritizuje toto zobrazení, protože světadíl opticky zmenšuje.

V říjnovém druhém kole prezidentských voleb v Bolívii se utkají dva opoziční nelevicoví kandidáti, centristický senátor z Křesťanskodemokratické strany (PDC) Rodrigo Paz a bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez ze strany Svoboda a demokracie. Potvrdily to podle tiskových agentur výsledky nedělního prvního kola prezidentských voleb po sečtení více než devadesáti procent hlasů.

Spojené státy se obávají rostoucího vlivu Číny v Latinské Americe, ale postrádají dlouhodobou strategii, jak mu čelit. Mezitím Peking posiluje svou přítomnost v tradiční sféře amerického vlivu a prezentuje se jako rovnocenný partner, který údajně lépe rozumí problémům rozvojových států, upozorňuje politolog Stanislav Myšička. USA tak jednoznačně hrají druhé housle, míní iberoamerikanista Radek Buben.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

V době, kdy se Evropa i USA potýkají s vlnou veder, řeší Jižní Amerika opačný extrém – na kontinentu se prudce ochladilo a lidé čelí nebývale mrazivému počasí. Na situaci upozornila agentura Reuters.

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.

V 94 letech zemřel v Londýně rakousko-britský klavírista, básník, malíř a esejista Alfred Brendel, který má na svém kontě interpretace Beethovenových či Schubertových skladeb. Rodák z někdejšího Československa, podle BBC jeden z nejvýznamnějších světových klavíristů, byl mimo jiné držitelem Řádu britského impéria.

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.

Toxické látky z lesních požárů pronikly za posledních dvacet let do domů více než miliardy lidí, tvrdí studie publikovaná ve vědeckém časopise Science Advances. Tyto miniaturní částice, které dokáží překonat tisícikilometrové vzdálenosti, jsou nebezpečnější než znečištěné ovzduší ve městě, protože obsahují větší koncentraci potenciálně rizikových chemikálií.

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.