Vědci objevili v Brazílii nový druh lenochoda s hlavou připomínající kokos

V jihoamerickém pralese žije pozoruhodný lenochod, který má hlavu připomínající kokosový ořech. Nemá ani české jméno, špatně se studuje, protože žije jen v korunách vysokých stromů, a je zřejmě ohrožený. Vědci nyní zjistili, že ve skutečnosti se jedná hned o dva druhy.

V brazilském pralese žijí dva druhy lenochodů s hlavou, která vypadá jako kokosový ořech, ukázal nový výzkum. Lenochody Bradypus torquatus, kteří se vyskytují v malé oblasti tohoto pobřežního lesa, vědci až doposud považovali za jeden druh – jenže se ukázalo, že ti v severní části této oblasti se geneticky výrazně liší od těch na jihu.

Může to sice na první pohled vypadat jako skvělá zpráva, ve skutečnosti to ale značně komplikuje práci ochranářům. „Geografické rozšíření jednotlivých druhů se totiž relativně zmenšuje,“ vysvětlují autoři studie a zdůrazňují potřebu další ochrany obou druhů.

Tito lenochodi se špatně sledují, nově to vědci dělají pomocí dronů vybavených termokamerami:

Lenochoda Bradypus torquatus věda popsala už roku 1811 a necelé půlstoletí poté britský zoolog John Edward Gray tvrdil, že objevil druhý druh. Jeho kolegové to tehdy odmítli s tím, že se jedná o jeden a ten stejný druh. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Mammalogy, ale ukazuje, že Gray měl pravdu a zbytek vědeckého světa se mýlil.

Genom pod lupou

Vědci v rámci nového výzkumu provedli morfologickou analýzu 24 lenochodů tohoto druhu, z nichž někteří pocházeli ze severních států Bahia a Sergipe, zatímco zbytek byl z Ria de Janeiro a Espírito Santo na jihu. Ve srovnání se svými severními protějšky měli jižní lenochodi plošší lebky, kulatější čelisti a širší lícní kosti.

Druhou částí, tou důležitější, byla genetická analýza 55 zvířat. Ta odhalila mezi jižní a severní skupinou značné rozdíly. Při studiu skupiny společně děděných mitochondriálních genů vědci identifikovali 86 mutačních kroků, které obě populace od sebe oddělovaly, a vypočítali, že k tomuto genetickému rozdělení došlo už přibližně před 4,24 milionu let.

„Náš integrační přístup ukazuje, že lze rozeznat dva druhy: severního lenochoda Bradypus torquatus, který se vyskytuje v brazilských státech Bahia a Sergipe, a jižního lenochoda Bradypus crinitus, který se vyskytuje ve státech Rio de Janeiro a Espirito Santo,“ píší vědci.

Areály těchto dvou druhů odděluje řeka Rio Doce, která podobně slouží jako dělicí čára mezi příbuznými druhy opic. Vědci ale zatím nejsou schopní říci, jestli řeka představuje opravdu fyzickou bariéru, anebo jestli jsou za tyto rozdíly zodpovědné spíše odlišné klimatické a geografické podmínky na jejích březích.

Autoři studie dodávají, že biotopy obývané oběma druhy jsou „silně fragmentované“ a že oba druhy budou pravděpodobně zařazeny do kategorie „ohrožený“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Slovensko-český tým objevil nejstarší kovový vrták z Egypta. Vznikl před faraony

Nový objev dvoučlenného vědeckého týmu naznačuje, že vyspělými technologiemi disponovali lidé v Egyptě už před 5300 lety, tedy v době, kdy této zemi ještě nevládli faraoni. Mladí vědci vzácný artefakt objevili, když znovu zkoumali dávno popsané předměty v muzeu.
před 2 hhodinami

Rozpoznávací nástroje dokáží odhalit deepfake videa. Většinou jsou ale placené

Umělou inteligenci využívají i „ochránci internetu“. Ty nejlepší rozpoznávací nástroje totiž dokáží ve většině případů odhalit i videa vytvořená nebo upravená pomocí AI, která už lidi přelstí. S nárůstem podvodů a deepfake videí jsou tyto technologie stále důležitější. Většina takových nástrojů je ale placená a ty ve verzích zdarma obvykle tak dobře nefungují. Podobné nástroje proto zatím mají jen ti největší hráči v oblasti kyberbezpečnosti. Podle odborníků ale jejich počet poroste. Důležitý stále zůstává i kontext. I tady nicméně dokáží nástroje pomoci. Třeba rozpoznat, kdo na videu mluví, nebo analyzovat informace ve videu a s pomocí AI je pak srovnat s realitou.
před 5 hhodinami

Analýza fosilií ukázala, že v Japonsku kdysi žili jeskynní lvi

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Odhalila to podle agentury Kjódó analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří tygrům. Ve skutečnosti však patří vyhynulému druhu lvů.
před 20 hhodinami

Mezi pitím slazených nápojů a úzkostí je silná souvislost, varuje studie

Nápoje plné cukrů mají prokazatelně negativní dopad na lidské tělesné zdraví. Nový výzkum se teď podíval na možné dopady na zdraví duševní – a podle něj také v této oblasti existují náznaky negativních dopadů.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili na Moravě masivní kadlub z doby bronzové

Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 ho na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Tato forma na zbraň dle archeologů pochází až z Karpat, z území dnešního Maďarska. Přesun obdobného předmětu na takovou vzdálenost byl tehdy výjimečný, upozornili vědci.
včera v 10:42

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
včera v 10:27

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026
Načítání...