Vědci objevili v Brazílii nový druh lenochoda s hlavou připomínající kokos

V jihoamerickém pralese žije pozoruhodný lenochod, který má hlavu připomínající kokosový ořech. Nemá ani české jméno, špatně se studuje, protože žije jen v korunách vysokých stromů, a je zřejmě ohrožený. Vědci nyní zjistili, že ve skutečnosti se jedná hned o dva druhy.

V brazilském pralese žijí dva druhy lenochodů s hlavou, která vypadá jako kokosový ořech, ukázal nový výzkum. Lenochody Bradypus torquatus, kteří se vyskytují v malé oblasti tohoto pobřežního lesa, vědci až doposud považovali za jeden druh – jenže se ukázalo, že ti v severní části této oblasti se geneticky výrazně liší od těch na jihu.

Může to sice na první pohled vypadat jako skvělá zpráva, ve skutečnosti to ale značně komplikuje práci ochranářům. „Geografické rozšíření jednotlivých druhů se totiž relativně zmenšuje,“ vysvětlují autoři studie a zdůrazňují potřebu další ochrany obou druhů.

Tito lenochodi se špatně sledují, nově to vědci dělají pomocí dronů vybavených termokamerami:

Lenochoda Bradypus torquatus věda popsala už roku 1811 a necelé půlstoletí poté britský zoolog John Edward Gray tvrdil, že objevil druhý druh. Jeho kolegové to tehdy odmítli s tím, že se jedná o jeden a ten stejný druh. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Mammalogy, ale ukazuje, že Gray měl pravdu a zbytek vědeckého světa se mýlil.

Genom pod lupou

Vědci v rámci nového výzkumu provedli morfologickou analýzu 24 lenochodů tohoto druhu, z nichž někteří pocházeli ze severních států Bahia a Sergipe, zatímco zbytek byl z Ria de Janeiro a Espírito Santo na jihu. Ve srovnání se svými severními protějšky měli jižní lenochodi plošší lebky, kulatější čelisti a širší lícní kosti.

Druhou částí, tou důležitější, byla genetická analýza 55 zvířat. Ta odhalila mezi jižní a severní skupinou značné rozdíly. Při studiu skupiny společně děděných mitochondriálních genů vědci identifikovali 86 mutačních kroků, které obě populace od sebe oddělovaly, a vypočítali, že k tomuto genetickému rozdělení došlo už přibližně před 4,24 milionu let.

„Náš integrační přístup ukazuje, že lze rozeznat dva druhy: severního lenochoda Bradypus torquatus, který se vyskytuje v brazilských státech Bahia a Sergipe, a jižního lenochoda Bradypus crinitus, který se vyskytuje ve státech Rio de Janeiro a Espirito Santo,“ píší vědci.

Areály těchto dvou druhů odděluje řeka Rio Doce, která podobně slouží jako dělicí čára mezi příbuznými druhy opic. Vědci ale zatím nejsou schopní říci, jestli řeka představuje opravdu fyzickou bariéru, anebo jestli jsou za tyto rozdíly zodpovědné spíše odlišné klimatické a geografické podmínky na jejích březích.

Autoři studie dodávají, že biotopy obývané oběma druhy jsou „silně fragmentované“ a že oba druhy budou pravděpodobně zařazeny do kategorie „ohrožený“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...