Kolem Země proletěla v noci planetka velká jako náklaďák. Byla blíž než družice

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Planetka s označením 2023 BU se přiblížila k jižnímu cípu Jižní Ameriky v pátek zhruba hodinu a půl po půlnoci SEČ. Proletěla asi 3600 kilometrů nad povrchem, což je menší vzdálenost od Země, než ve které krouží družice na takzvané geosynchronní orbitě. Na ní ve výšce 35 786 kilometrů obíhá Zemi asi třetina všech družic. Pro srovnání: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je ve výšce 408 kilometrů od Země, asteroid byl tedy od naší planety jen asi devětkrát dál než tato stanice.

Planetku objevil teprve v sobotu amatérský astronom Gennadij Borisov ze své observatoře na Krymském poloostrově. Stejný vědec už v roce 2019 jako první zahlédl kometu, která do Sluneční soustavy zavítala z jiného systému. Pozorování planetky pak začali hlásit vědci po celém světě – a díky dalším měřením pomohli lépe určit její trajektorii.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

Systém NASA pro vyhodnocení rizika dopadu, který se jmenuje Scout, rychle vyloučil, že by asteroid 2023 BU mohl Zemi zasáhnout. „Ale navzdory velmi malému počtu pozorování dokázal předpovědět, že se asteroid mimořádně přiblíží k Zemi,“ řekl Davide Farnocchia z Laboratoře tryskového pohonu (JPL), která systém Scout vyvinula. „Dokonce se jedná o jedno z nejtěsnějších zaznamenaných přiblížení známého tělesa,“ dodal vědec. Ve čtvrtek to potvrdil na Twitteru ředitel NASA, který současně uklidnil veřejnost, že nejde o nic nebezpečného:

Během přiblížení nehrozilo podle expertů žádné riziko srážky se Zemí. Za předpokladu, že by asteroid měl odhadovanou velikost kolem osmi metrů, nedopadl by na povrch naší planety vcelku, ale rozpadl by se už asi 30 kilometrů nad zemí. K dopadům objektů o průměru osm metrů dochází v průměru každých pět let a k dopadům objektů o průměru čtyři metry dochází v průměru každý rok. Co se nestalo letos, se ale může odehrát v budoucnosti – podle NASA má tento asteroid šanci 1:10 000, že v letech 2077–2123 narazí do Země.

Dráha planetky se po průletu kolem Země dramaticky změní vlivem zemské gravitace. Místo toho, aby kolem Slunce obíhala každých 359 dní, se podle NASA přesune na oválnou dráhu trvající 425 dní.

V okolí Země vědci identifikovali okolo 27 tisíc planetek, z nichž má asi 10 tisíc více než 140 metrů v průměru, píše agentura DPA. Ani o jedné z nich se nepředpokládá, že by v dohledné době mohla narazit do naší planety. NASA loni poprvé otestovala obranu Země před vesmírným tělesem, když k měsíci planetky Didymos vyslala sondu. Ta objekt, který pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavoval, zasáhla a úspěšně jej vychýlila z kurzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.