Kolem Země proletěla v noci planetka velká jako náklaďák. Byla blíž než družice

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Planetka s označením 2023 BU se přiblížila k jižnímu cípu Jižní Ameriky v pátek zhruba hodinu a půl po půlnoci SEČ. Proletěla asi 3600 kilometrů nad povrchem, což je menší vzdálenost od Země, než ve které krouží družice na takzvané geosynchronní orbitě. Na ní ve výšce 35 786 kilometrů obíhá Zemi asi třetina všech družic. Pro srovnání: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je ve výšce 408 kilometrů od Země, asteroid byl tedy od naší planety jen asi devětkrát dál než tato stanice.

Planetku objevil teprve v sobotu amatérský astronom Gennadij Borisov ze své observatoře na Krymském poloostrově. Stejný vědec už v roce 2019 jako první zahlédl kometu, která do Sluneční soustavy zavítala z jiného systému. Pozorování planetky pak začali hlásit vědci po celém světě – a díky dalším měřením pomohli lépe určit její trajektorii.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

Systém NASA pro vyhodnocení rizika dopadu, který se jmenuje Scout, rychle vyloučil, že by asteroid 2023 BU mohl Zemi zasáhnout. „Ale navzdory velmi malému počtu pozorování dokázal předpovědět, že se asteroid mimořádně přiblíží k Zemi,“ řekl Davide Farnocchia z Laboratoře tryskového pohonu (JPL), která systém Scout vyvinula. „Dokonce se jedná o jedno z nejtěsnějších zaznamenaných přiblížení známého tělesa,“ dodal vědec. Ve čtvrtek to potvrdil na Twitteru ředitel NASA, který současně uklidnil veřejnost, že nejde o nic nebezpečného:

Během přiblížení nehrozilo podle expertů žádné riziko srážky se Zemí. Za předpokladu, že by asteroid měl odhadovanou velikost kolem osmi metrů, nedopadl by na povrch naší planety vcelku, ale rozpadl by se už asi 30 kilometrů nad zemí. K dopadům objektů o průměru osm metrů dochází v průměru každých pět let a k dopadům objektů o průměru čtyři metry dochází v průměru každý rok. Co se nestalo letos, se ale může odehrát v budoucnosti – podle NASA má tento asteroid šanci 1:10 000, že v letech 2077–2123 narazí do Země.

Dráha planetky se po průletu kolem Země dramaticky změní vlivem zemské gravitace. Místo toho, aby kolem Slunce obíhala každých 359 dní, se podle NASA přesune na oválnou dráhu trvající 425 dní.

V okolí Země vědci identifikovali okolo 27 tisíc planetek, z nichž má asi 10 tisíc více než 140 metrů v průměru, píše agentura DPA. Ani o jedné z nich se nepředpokládá, že by v dohledné době mohla narazit do naší planety. NASA loni poprvé otestovala obranu Země před vesmírným tělesem, když k měsíci planetky Didymos vyslala sondu. Ta objekt, který pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavoval, zasáhla a úspěšně jej vychýlila z kurzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 57 mminutami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 3 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 3 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 6 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025
Načítání...