Kolem Země proletěla v noci planetka velká jako náklaďák. Byla blíž než družice

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Planetka s označením 2023 BU se přiblížila k jižnímu cípu Jižní Ameriky v pátek zhruba hodinu a půl po půlnoci SEČ. Proletěla asi 3600 kilometrů nad povrchem, což je menší vzdálenost od Země, než ve které krouží družice na takzvané geosynchronní orbitě. Na ní ve výšce 35 786 kilometrů obíhá Zemi asi třetina všech družic. Pro srovnání: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je ve výšce 408 kilometrů od Země, asteroid byl tedy od naší planety jen asi devětkrát dál než tato stanice.

Planetku objevil teprve v sobotu amatérský astronom Gennadij Borisov ze své observatoře na Krymském poloostrově. Stejný vědec už v roce 2019 jako první zahlédl kometu, která do Sluneční soustavy zavítala z jiného systému. Pozorování planetky pak začali hlásit vědci po celém světě – a díky dalším měřením pomohli lépe určit její trajektorii.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

Systém NASA pro vyhodnocení rizika dopadu, který se jmenuje Scout, rychle vyloučil, že by asteroid 2023 BU mohl Zemi zasáhnout. „Ale navzdory velmi malému počtu pozorování dokázal předpovědět, že se asteroid mimořádně přiblíží k Zemi,“ řekl Davide Farnocchia z Laboratoře tryskového pohonu (JPL), která systém Scout vyvinula. „Dokonce se jedná o jedno z nejtěsnějších zaznamenaných přiblížení známého tělesa,“ dodal vědec. Ve čtvrtek to potvrdil na Twitteru ředitel NASA, který současně uklidnil veřejnost, že nejde o nic nebezpečného:

Během přiblížení nehrozilo podle expertů žádné riziko srážky se Zemí. Za předpokladu, že by asteroid měl odhadovanou velikost kolem osmi metrů, nedopadl by na povrch naší planety vcelku, ale rozpadl by se už asi 30 kilometrů nad zemí. K dopadům objektů o průměru osm metrů dochází v průměru každých pět let a k dopadům objektů o průměru čtyři metry dochází v průměru každý rok. Co se nestalo letos, se ale může odehrát v budoucnosti – podle NASA má tento asteroid šanci 1:10 000, že v letech 2077–2123 narazí do Země.

Dráha planetky se po průletu kolem Země dramaticky změní vlivem zemské gravitace. Místo toho, aby kolem Slunce obíhala každých 359 dní, se podle NASA přesune na oválnou dráhu trvající 425 dní.

V okolí Země vědci identifikovali okolo 27 tisíc planetek, z nichž má asi 10 tisíc více než 140 metrů v průměru, píše agentura DPA. Ani o jedné z nich se nepředpokládá, že by v dohledné době mohla narazit do naší planety. NASA loni poprvé otestovala obranu Země před vesmírným tělesem, když k měsíci planetky Didymos vyslala sondu. Ta objekt, který pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavoval, zasáhla a úspěšně jej vychýlila z kurzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 16 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 21 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 22 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 22 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...