V USA končí stav zdravotnické nouze. Mění se pravidla i na hranici s Mexikem, čeká se nápor migrantů

V USA končí ve čtvrtek stav zdravotnické krize, takzvané nařízení 42 (Title 42), které americká vláda vyhlásila na začátku pandemie covidu-19. Vláda mimo jiné přestane vyžadovat očkování na tuto nemoc po zahraničních návštěvnících. Současně končí také série protiimigračních opatření na americko-mexické hranici, která umožňovala bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

„Pro Američany to znamená, že tím končí automatická možnost mít zdarma testy na koronavirus, vakcíny, léčbu. To nyní bude možné jen za určitých podmínek. Je to také velká změna pro tři a půl milionu federálních zaměstnanců, kteří se museli povinně očkovat,“ upozorňuje zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal.

Pro všechny, kdo nejsou občany USA a letecky cestují do Spojených států, končí rovněž povinnost prokázat se na hranicích certifikátem o prodělaném očkování proti koronaviru. „Nařízení platilo nejen pro Evropany, ale také pro turisty z Číny, Indie a Brazílie,“ podotýká Vostal.

Končí rovněž opatření pro migranty na americko-mexické hranici. Na mexické straně hranice se tak už několik týdnů hromadí davy migrantů, kteří doufají, že budou mít lepší šanci se do USA dostat legálně. Jiní se naopak snaží co nejrychleji překročit hranici ilegálně, protože zároveň začnou platit jiná přísná pravidla.

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden už v úterý připustil, že situace na mexicko-americké hranici je a nějakou dobu bude chaotická. Vláda kvůli změně pravidel posílila ochranu jižních hranic vysláním dalších stovek vojáků. Od čtvrtka také zpřísňuje pokuty a tresty za nelegální přechody. 

„Jen za poslední dva dny je to každý den deset tisíc zadržených migrantů, kteří se snaží dostat přes hranici, samozřejmě panují obavy, že jakmile tato opatření skončí, tak nápor bude ještě větší. Bidenova administrativa nyní varuje migranty, kteří budou po konci tohoto nařízení chyceni na americké půdě a nebudou se prezentovat tak, že by mohli mít šanci na azyl, že budou deportováni zpět do Mexika a že jim bude zakázán vstup na pět let,“ dodává Vostal.  

Na migrační vlnu se připravují i úřady

Americká administrativa doporučuje zájemcům o azyl, obzvláště uprchlíkům ze zemí Latinské Ameriky, jako je například Kuba, Nikaragua či Venezuela, aby nejdříve vyplnili on-line formulář, získali sponzora a dostali se do Ameriky legálně. „Jedině to jim má zajistit možnost, aby mohli zažádat o azyl, ale realita je úplně jiná. Pašeráci dále pokračují ve výnosném byznysu. Nyní je s Mexikem domluveno, že bude moci v případě některých latinskoamerických zemí dál Amerika vracet migranty a že je bude Mexiko přijímat. Nicméně nejde jen o migranty z jižní Ameriky. Jsou to lidé z celého světa, i tisíce migrantů z komunistické Číny,“ podotýká Vostal.

Na migrační vlnu se připravují i radnice hraničních amerických měst. Například texaská El Paso, Brownsville a Laredo vyhlásila stav nouze. Oscar Leeser, starosta El Pasa, kde už teď spí řada běženců na ulicích, řekl, že velký nápor očekává už v pátek. „V Ciudad Juárez je na ulici odhadem osm až deset tisíc migrantů,“ sdělil po návštěvě mexického města na druhé straně hranice. V mexickém Matamoros, které sousedí s Brownsville, podle agentury Reuters migranti nakupují záchranné vesty, s nimiž se chystají přeplavat řeku Rio Grande. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 41 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 58 mminutami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.