V USA končí stav zdravotnické nouze. Mění se pravidla i na hranici s Mexikem, čeká se nápor migrantů

V USA končí ve čtvrtek stav zdravotnické krize, takzvané nařízení 42 (Title 42), které americká vláda vyhlásila na začátku pandemie covidu-19. Vláda mimo jiné přestane vyžadovat očkování na tuto nemoc po zahraničních návštěvnících. Současně končí také série protiimigračních opatření na americko-mexické hranici, která umožňovala bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

„Pro Američany to znamená, že tím končí automatická možnost mít zdarma testy na koronavirus, vakcíny, léčbu. To nyní bude možné jen za určitých podmínek. Je to také velká změna pro tři a půl milionu federálních zaměstnanců, kteří se museli povinně očkovat,“ upozorňuje zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal.

Pro všechny, kdo nejsou občany USA a letecky cestují do Spojených států, končí rovněž povinnost prokázat se na hranicích certifikátem o prodělaném očkování proti koronaviru. „Nařízení platilo nejen pro Evropany, ale také pro turisty z Číny, Indie a Brazílie,“ podotýká Vostal.

Končí rovněž opatření pro migranty na americko-mexické hranici. Na mexické straně hranice se tak už několik týdnů hromadí davy migrantů, kteří doufají, že budou mít lepší šanci se do USA dostat legálně. Jiní se naopak snaží co nejrychleji překročit hranici ilegálně, protože zároveň začnou platit jiná přísná pravidla.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal o situaci po zrušení covidových opatření
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden už v úterý připustil, že situace na mexicko-americké hranici je a nějakou dobu bude chaotická. Vláda kvůli změně pravidel posílila ochranu jižních hranic vysláním dalších stovek vojáků. Od čtvrtka také zpřísňuje pokuty a tresty za nelegální přechody. 

„Jen za poslední dva dny je to každý den deset tisíc zadržených migrantů, kteří se snaží dostat přes hranici, samozřejmě panují obavy, že jakmile tato opatření skončí, tak nápor bude ještě větší. Bidenova administrativa nyní varuje migranty, kteří budou po konci tohoto nařízení chyceni na americké půdě a nebudou se prezentovat tak, že by mohli mít šanci na azyl, že budou deportováni zpět do Mexika a že jim bude zakázán vstup na pět let,“ dodává Vostal.  

Na migrační vlnu se připravují i úřady

Americká administrativa doporučuje zájemcům o azyl, obzvláště uprchlíkům ze zemí Latinské Ameriky, jako je například Kuba, Nikaragua či Venezuela, aby nejdříve vyplnili on-line formulář, získali sponzora a dostali se do Ameriky legálně. „Jedině to jim má zajistit možnost, aby mohli zažádat o azyl, ale realita je úplně jiná. Pašeráci dále pokračují ve výnosném byznysu. Nyní je s Mexikem domluveno, že bude moci v případě některých latinskoamerických zemí dál Amerika vracet migranty a že je bude Mexiko přijímat. Nicméně nejde jen o migranty z jižní Ameriky. Jsou to lidé z celého světa, i tisíce migrantů z komunistické Číny,“ podotýká Vostal.

Na migrační vlnu se připravují i radnice hraničních amerických měst. Například texaská El Paso, Brownsville a Laredo vyhlásila stav nouze. Oscar Leeser, starosta El Pasa, kde už teď spí řada běženců na ulicích, řekl, že velký nápor očekává už v pátek. „V Ciudad Juárez je na ulici odhadem osm až deset tisíc migrantů,“ sdělil po návštěvě mexického města na druhé straně hranice. V mexickém Matamoros, které sousedí s Brownsville, podle agentury Reuters migranti nakupují záchranné vesty, s nimiž se chystají přeplavat řeku Rio Grande. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili tři batolata a muže u Charkova

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na středu vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
před 15 mminutami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 54 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 3 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 6 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 12 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...