V USA končí stav zdravotnické nouze. Mění se pravidla i na hranici s Mexikem, čeká se nápor migrantů

V USA končí ve čtvrtek stav zdravotnické krize, takzvané nařízení 42 (Title 42), které americká vláda vyhlásila na začátku pandemie covidu-19. Vláda mimo jiné přestane vyžadovat očkování na tuto nemoc po zahraničních návštěvnících. Současně končí také série protiimigračních opatření na americko-mexické hranici, která umožňovala bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

„Pro Američany to znamená, že tím končí automatická možnost mít zdarma testy na koronavirus, vakcíny, léčbu. To nyní bude možné jen za určitých podmínek. Je to také velká změna pro tři a půl milionu federálních zaměstnanců, kteří se museli povinně očkovat,“ upozorňuje zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal.

Pro všechny, kdo nejsou občany USA a letecky cestují do Spojených států, končí rovněž povinnost prokázat se na hranicích certifikátem o prodělaném očkování proti koronaviru. „Nařízení platilo nejen pro Evropany, ale také pro turisty z Číny, Indie a Brazílie,“ podotýká Vostal.

Končí rovněž opatření pro migranty na americko-mexické hranici. Na mexické straně hranice se tak už několik týdnů hromadí davy migrantů, kteří doufají, že budou mít lepší šanci se do USA dostat legálně. Jiní se naopak snaží co nejrychleji překročit hranici ilegálně, protože zároveň začnou platit jiná přísná pravidla.

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal o situaci po zrušení covidových opatření (zdroj: ČT24)

Americký prezident Joe Biden už v úterý připustil, že situace na mexicko-americké hranici je a nějakou dobu bude chaotická. Vláda kvůli změně pravidel posílila ochranu jižních hranic vysláním dalších stovek vojáků. Od čtvrtka také zpřísňuje pokuty a tresty za nelegální přechody. 

„Jen za poslední dva dny je to každý den deset tisíc zadržených migrantů, kteří se snaží dostat přes hranici, samozřejmě panují obavy, že jakmile tato opatření skončí, tak nápor bude ještě větší. Bidenova administrativa nyní varuje migranty, kteří budou po konci tohoto nařízení chyceni na americké půdě a nebudou se prezentovat tak, že by mohli mít šanci na azyl, že budou deportováni zpět do Mexika a že jim bude zakázán vstup na pět let,“ dodává Vostal.  

Na migrační vlnu se připravují i úřady

Americká administrativa doporučuje zájemcům o azyl, obzvláště uprchlíkům ze zemí Latinské Ameriky, jako je například Kuba, Nikaragua či Venezuela, aby nejdříve vyplnili on-line formulář, získali sponzora a dostali se do Ameriky legálně. „Jedině to jim má zajistit možnost, aby mohli zažádat o azyl, ale realita je úplně jiná. Pašeráci dále pokračují ve výnosném byznysu. Nyní je s Mexikem domluveno, že bude moci v případě některých latinskoamerických zemí dál Amerika vracet migranty a že je bude Mexiko přijímat. Nicméně nejde jen o migranty z jižní Ameriky. Jsou to lidé z celého světa, i tisíce migrantů z komunistické Číny,“ podotýká Vostal.

Na migrační vlnu se připravují i radnice hraničních amerických měst. Například texaská El Paso, Brownsville a Laredo vyhlásila stav nouze. Oscar Leeser, starosta El Pasa, kde už teď spí řada běženců na ulicích, řekl, že velký nápor očekává už v pátek. „V Ciudad Juárez je na ulici odhadem osm až deset tisíc migrantů,“ sdělil po návštěvě mexického města na druhé straně hranice. V mexickém Matamoros, které sousedí s Brownsville, podle agentury Reuters migranti nakupují záchranné vesty, s nimiž se chystají přeplavat řeku Rio Grande.