Lotyšsko strana 3 z 5

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Lotyšská vláda vybídla západní spojence k dalšímu navýšení podpory Ukrajině. Pobaltská země už Kyjevu od začátku války poslala pomoc ve výši jednoho procenta HDP. Navzdory horšící se ekonomické situaci má podpora Ukrajině a uprchlíkům stále mimořádně vysokou odezvu i mezi lotyšským obyvatelstvem.

Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 procenta je nejníže za poslední rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.

O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu.

Válka na Ukrajině trvá už více než rok a forma nezištné pomoci okupované zemi je různorodá. S další alternativou přišlo Lotyšsko, které zabavuje vozidla silně opilým řidičům. Vzhledem k tomu, že stovky aut začaly přeplňovat záchytná parkoviště, rozhodlo se je po legislativních změnách poslat ukrajinské armádě a do tamějších nemocnic. Prvních osm vozidel bylo transportováno ve středu.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Některé státy hrozí, že budou bojkotovat letní olympijské hry v Paříži v příštím roce. Reagovaly tak na oznámení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), že by na Hrách mohli startovat sportovci z Ruska a Běloruska. O bojkotu mluví Ukrajina či Lotyšsko, další státy plán MOV kritizují. Naopak Spojené státy ho neodmítly. Český olympijský výbor bojkot vyloučil. Česká diplomacie označila úvahy o účasti Rusů a Bělorusů na Hrách za překvapivé, stejně se vyjádřil předseda Národní sportovní agentury (NSA).

Po příslibu dodávek tanků západní provenience žádá Kyjev západní partnery o poskytnutí moderních letounů F-16 vyráběných ve Spojených státech. Část spojenců již této žádosti vyjádřila podporu, část je proti. Debata o dodání stíhaček Ukrajině nicméně ožívá, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Polsko také v pátek uvedlo, že je připravené poslat Ukrajině 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy.

Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy s touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země. Později se přidalo Lotyšsko, které oznámilo snížení diplomatických vztahů s Ruskem. Agentura TASS také citovala šéfa Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andreje Kortunova, podle něhož by Moskva mohla po Estonsku vyhostit velvyslance i dalších „nikoli přátelských“ zemí, přičemž konkrétně zmínil také Česko.

Nerozhodnost Západu ohledně dodávky tanků Kyjevu stojí Ukrajince životy, uvedl na Twitteru poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Představitele západních zemí, kteří se v pátek sešli na americké letecké základně Ramstein v Německu, pak vyzval, aby si dodávky těžké techniky rozmysleli rychleji. K dodání tanků Ukrajině vyzvali Berlín také ministři zahraničí Polska a pobaltských zemí. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že ne všechna domluvená pomoc Ukrajině byla oznámená veřejně.

Inflace v Evropské unii v prosinci dosáhla 10,4 procenta. Druhý měsíc v řadě tak zpomalila, nicméně pořád zůstává výrazně nad průměrem minulých let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z listopadových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se po listopadovém zvýšení zmírnila v posledním měsíci loňského roku i v Česku. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.

Na severu Litvy v pátek odpoledne explodoval plynovod vedoucí z Lotyšska, informoval server Delfi. Masivní výbuch zaznamenali obyvatelé vesnice u města Pasvalys, kterou policie evakuovala. Z místa poškození podle policistů šlehaly padesát metrů vysoké plameny, oheň se od té doby podařilo uhasit. Příčina exploze je zatím neznámá.

Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.

Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

Lotyšský regulační úřad zrušil vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, ohrožovala podle něj národní bezpečnost a veřejný pořádek. V příspěvku na Twitteru o tom informoval předseda Národní rady pro elektronická masmédia (NEPLP) Ivars Áboliňš, podle kterého musí stanice vysílání ukončit do 8. prosince. Televize se proti rozhodnutí může odvolat, obvinění označila za absurdní.

Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).

Čeští vojáci by měli v následujících dvou letech působit na Slovensku, v Pobaltí, Iráku, Kuvajtu a nově i na západním Balkánu. Zahraniční mise armády odsouhlasila Poslanecká sněmovna, posoudit je musí ještě Senát. Naopak z afrického Mali armáda odchází. Poslanci v úterý také kývli na pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Při obřím mezinárodním zátahu zatkla policie v deseti převážně evropských zemích 44 lidí podezřelých ze zločinného spolčení, pašování drog a praní špinavých peněz. Devět osob bylo zatčeno v Česku, stejný počet ve Francii a sedm lidí zatkli policisté na Slovensku a v Litvě. Kromě toho policie zasahovala také v Lotyšsku, Polsku, Norsku, Německu, Španělsku a USA. V pátek o tom informovala unijní policejní organizace Europol. Podle ní všichni zatčení patřili k jedné z nejnebezpečnějších zločineckých skupin v Evropské unii.

Dopad rakety na polské území vyvolal v Lotyšsku diskuzi o nutnosti armádních nákupů. V první řadě by mělo jít o nové systémy protivzdušné obrany. Vedle modernizace armády ale země řeší také přítomnost Rusů, kteří sem přišli po vyhlášení mobilizace. Lotyšští představitelé jim nedůvěřují. Lotyšsko a Rusko spolu sdílí třísetkilometrovou hranici a Sovětský svaz v minulosti pobaltskou zemi anektoval.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v Unii.

Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.