Lotyšsko strana 5 z 5

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

Slovensko, Lotyšsko a Estonsko se přidají k vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý během návštěvy Kyjeva promluvila v ukrajinském parlamentu a podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být „maximální“, včetně embarga na ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině. Ruský lídr Vladimir Putin posléze v Soči řekl, že země dopady sankcí zvládá, zároveň ale přiznal, že ruská ekonomika je v komplikované situaci, k jejímuž zvládnutí je potřeba zvláštní úsilí vlády.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference ke slovenským zákonodárcům. V úvodu proslovu ocenil slovenskou solidaritu s Ukrajinou, která je stále pod ruskou palbou. Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navštívila Kyjev a oznámila, že Německo znovu otevírá ambasádu v ukrajinském hlavním městě.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Hospodářství EU v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Ukázal to rychlý odhad úřadu Eurostat. Z něj dále vyplývá, že míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou EU.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6, kterou pražský magistrát přejmenoval na Ukrajinských hrdinů, je už osazena uličními tabulemi s novým názvem. V pátek je odhalili zástupci města a Prahy 6 spolu s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem a zástupci ambasád dalších zemí. Změnu kvůli ruské invazi na Ukrajinu koncem března schválilo pražské zastupitelstvo, a to na návrh Prahy 6. Ruské velvyslanectví by kvůli tomu mohlo mít v budoucnu problémy s doručováním pošty.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Evropská unie dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard korun). V Kyjevě po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Země, která má zájem o vstup do EU, v současné době čelí nové rozsáhlé ofenzivě Ruska na východě země. Německá armáda ve středu oznámila, že chce přepravit další raněné Ukrajince do své země. Šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ve středu dovezla na polsko-ukrajinské hranice neprůstřelné vesty.

Válka na Ukrajině testuje i náchylnost ruskojazyčné menšiny v Pobaltí věřit kremelským dezinformacím. Lotyšsko, kde je zhruba čtvrtina obyvatel ruské národnosti, v obavě před šířením lživých zpráv ukončilo vysílání ruských médií v zemi.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil ve středu prezident USA Joe Biden. Ve středu také dorazili do Kyjeva prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtěl navštívit i jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier, kvůli vztahům s Moskvou ale není na Ukrajině vítán.

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Často mluví pouze rusky, vůči Moskvě ale sympatie zpravidla necítí. Rusové žijící v baltských zemích se teď ale kvůli válce na Ukrajině obávají nárůstu nenávisti. Strach mají také z toho, že by Putin místní menšinu mohl využít jako záminku pro invazi.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích, uvedl americký prezident Joe Biden ve společném prohlášení s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Biden po jednání v Bruselu také vyzval, aby Západ zůstal sjednocen v postupu proti ruské invazi.

Do Pobaltí už dorazily první jednotky pod velením NATO, které mají posílit vojenskou přítomnost Aliance v regionu. Zatím jde o stovky vojáků. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Do Pobaltí už dorazily první stovky vojáků pod velením NATO, které mají posílit přítomnost Aliance v regionu. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Válka vyvolaná Ruskem nesmí přerůst mimo Ukrajinu, řekl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v lotyšském hlavním městě Rize. Za věrohodné označil zprávy o útocích na prchající civilisty. Stoltenberg rovněž Moskvu vyzval k ukončení konfliktu. Na podpoře diplomatického řešení války se v úterý také shodli německý kancléř Olaf Scholz s prezidenty Francie Emmanuelem Macronem a Číny Si Ťin-pchingem. K poslancům v britském parlamentu v úterý promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Válku na Ukrajině v Událostech, komentářích okomentuje ruský opoziční politik a šachový velmistr Garri Kasparov.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.