Lotyšsko strana 5 z 5

Evropská unie dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard korun). V Kyjevě po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Země, která má zájem o vstup do EU, v současné době čelí nové rozsáhlé ofenzivě Ruska na východě země. Německá armáda ve středu oznámila, že chce přepravit další raněné Ukrajince do své země. Šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ve středu dovezla na polsko-ukrajinské hranice neprůstřelné vesty.

Válka na Ukrajině testuje i náchylnost ruskojazyčné menšiny v Pobaltí věřit kremelským dezinformacím. Lotyšsko, kde je zhruba čtvrtina obyvatel ruské národnosti, v obavě před šířením lživých zpráv ukončilo vysílání ruských médií v zemi.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil ve středu prezident USA Joe Biden. Ve středu také dorazili do Kyjeva prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtěl navštívit i jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier, kvůli vztahům s Moskvou ale není na Ukrajině vítán.

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Často mluví pouze rusky, vůči Moskvě ale sympatie zpravidla necítí. Rusové žijící v baltských zemích se teď ale kvůli válce na Ukrajině obávají nárůstu nenávisti. Strach mají také z toho, že by Putin místní menšinu mohl využít jako záminku pro invazi.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích, uvedl americký prezident Joe Biden ve společném prohlášení s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Biden po jednání v Bruselu také vyzval, aby Západ zůstal sjednocen v postupu proti ruské invazi.

Do Pobaltí už dorazily první jednotky pod velením NATO, které mají posílit vojenskou přítomnost Aliance v regionu. Zatím jde o stovky vojáků. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Do Pobaltí už dorazily první stovky vojáků pod velením NATO, které mají posílit přítomnost Aliance v regionu. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Válka vyvolaná Ruskem nesmí přerůst mimo Ukrajinu, řekl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v lotyšském hlavním městě Rize. Za věrohodné označil zprávy o útocích na prchající civilisty. Stoltenberg rovněž Moskvu vyzval k ukončení konfliktu. Na podpoře diplomatického řešení války se v úterý také shodli německý kancléř Olaf Scholz s prezidenty Francie Emmanuelem Macronem a Číny Si Ťin-pchingem. K poslancům v britském parlamentu v úterý promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Válku na Ukrajině v Událostech, komentářích okomentuje ruský opoziční politik a šachový velmistr Garri Kasparov.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Rusko uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z České republiky, Polska, Bulharska a Rumunska. Jde o odvetu za stejné rozhodnutí, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu tyto země učinily vůči ruským leteckým společnostem v pátek. Na uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla se v sobotu dohodly také všechny pobaltské země, stejný krok oznámilo i Slovinsko a chystá ho rovněž Německo.

Německo přehodnotilo svůj dosavadní postoj a pošle Ukrajině zbraně. Potvrdil to kancléř Olaf Scholz. Televize Sky News ještě před tímto německým rozhodnutím uvedla, že s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině souhlasilo 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Velké Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika. Ukrajinská ambasáda se během soboty evakuuje z Moskvy do Lotyšska.

Státy Evropské unie jednomyslně podpořily přijetí sankcí proti Rusku. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Sankce uvalí také Spojené státy, Kanada, Japonsko a Velká Británie, která v prvním kroku zmrazí aktiva některých ruských bank.

Vojáci strakonického 25. protiletadlového raketového pluku se vrátili z Pobaltí, kde se poprvé účastnili zahraniční mise jako samostatná jednotka. V pondělí za to obdrželi medaile. V Litvě jich od července loňského roku do ledna působilo 130. Další část protiletadlového pluku odletěla do Pobaltí na půl roku v těchto dnech, jsou součástí alianční mise předsunuté přítomnosti.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Ministři obrany členských států NATO mají příští týden jednat o dalším posilování východního křídla Aliance. Následně se podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty rozhodne i o postupu Česka. Armáda už teď působí v Litvě v bojové skupině, která ve středu shodou okolností slaví pět let své existence. Celkem tam členské země nasadily víc než dvanáct set mužů a žen.

Ministerstvo obrany je podle jeho šéfky Jany Černochové (ODS) připraveno darovat Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. Resort se snaží, aby se tak stalo co nejdříve. Černochová to uvedla na páteční tiskové konferenci. Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) sdělil, že Česko je připraveno i na nejhorší scénář vývoje a na podpoření sankcí proti Rusku. Na ministerstvu zahraničí nově vznikla vnitroresortní skupina, která se situací zabývá.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Otázkách Václava Moravce zkritizoval plán nové vlády, která chce zrušit EET. Podle něj jde o moderní digitální nástroj, který narovnává podnikatelské prostředí. Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš to však odmítá s tím, že se na daních vybralo více i u profesí, kde EET povinná není. Bartoš také sdělil, že má v plánu i nadále spolupracovat se zmocněncem vlády pro digitalizaci Vladimírem Dzurillou, jeho současné místo ale zanikne.

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Koronavirová varianta omikron se rychle rozšiřuje po Evropě. Dánsko a Norsko očekávají velmi prudký nárůst případů, v obou zemích experti předpokládají, že během několika dní tato varianta převládne. Podobné prognózy má i Velká Británie, kde se dle odhadů úřadu pro zdravotní bezpečnost už teď denně nakazí až 200 tisíc lidí. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje před bagatelizováním omikronu, mohlo by to vést k zahlcení nemocnic.

Vláda v demisi chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve sněmovních výborech a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat těm polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Podporu návrhu vyjádřili designovaný premiér Petr Fiala (ODS) i kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS). Senátní výbor pro obranu je připraven mandát schválit obratem v nejbližších dnech, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý).