Po příslibu dodávek tanků západní provenience žádá Kyjev západní partnery o poskytnutí moderních letounů F-16 vyráběných ve Spojených státech. Část spojenců již této žádosti vyjádřila podporu, část je proti. Debata o dodání stíhaček Ukrajině nicméně ožívá, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Polsko také v pátek uvedlo, že je připravené poslat Ukrajině 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy.
Po tancích stíhačky. Část spojenců Kyjeva začíná mluvit o dodávkách amerických letounů F-16
Na začátku ruské invaze loni v únoru se spojenci Ukrajiny shodli, že okamžitá dodávka velkého množství zbraní napadené zemi by vedla k prudké odvetné reakci Ruska. Podle vysoce postaveného evropského diplomata se proto země dohodly na „nepsané zásadě“ – Západ bude podporu poskytovat postupně a při každém kroku vyhodnocovat ruskou odpověď, uvedl server Politico.
„Mnoho zemí na Západě si myslí, že kdybychom Ukrajině dodali veškerou techniku, o kterou nás požádala v první fázi války, došlo by k silné ruské reakci, včetně jaderné. Můžete to nazvat procesem, jak si nechat (ruského prezidenta Vladimira Putina) zvyknout,“ řekl diplomat.
V rámci této strategie se pomalu pomoc Západu navyšovala. Začala protitankovými střelami Javelin a systémy protivzdušné obrany, následovaly dodávky raketometů HIMARS, naposledy byla schválena pomoc v podobě obrněných vozidel a tanků.
Pro jsou Nizozemsko i Pobaltí
Nyní někteří spojenci začínají mluvit o poskytnutí stíhaček F-16. K potenciálním dodávkám letounů se staví kladně například Nizozemsko. Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra minulý týden uvedl, že pokud jde o vojenskou podporu Ukrajiny, neexistují „žádná tabu.“ Podle Politica podporují debaty o dodání stíhaček Ukrajině také pobaltské státy, vyzbrojení Ukrajiny moderními bojovými letouny nevylučuje ani Paříž.
Poptávce je připravena vyhovět též společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, uvedla pro Financial Times. Do jednání o potenciálních dodávkách letounů na Ukrajinu firma sice přímo zapojena není, nebrání se však předání svých stíhaček třetí zemi, která o to projeví zájem s cílem „pomoci v současném konfliktu“, sdělil listu provozní ředitel firmy Frank St. John. Za tímto účelem se Lockheed Martin chystá zvýšit svoji výrobu v Greenville v Jižní Karolíně.
obrázek
Proti jsou Německo i Spojené státy
Někteří spojenci se však proti poskytnutí stíhaček západní výroby vymezili. Podle listu Politico, který se odvolává na rozhovory s „půltuctem západních vojenských představitelů a diplomatů“, bude debata pravděpodobně ještě bouřlivější než spor o dodávky tanků Leopard 2.
S odkazem na obavy z další eskalace konfliktu vyloučil dodávky stíhaček ve středu německý kancléř Olaf Scholz. „Žádné dodávky stíhaček na Ukrajinu nebudou,“ řekl. „To bylo dáno najevo velmi brzy, a to i ze strany (amerického) prezidenta,“ dodal.
Případný prodej nebo poskytnutí amerických stíhaček Ukrajině třetími zeměmi si žádá souhlas právě Spojených států. Takzvaný reexport strojů na Ukrajinu je podle evropských představitelů jednou z možností, jak by mohly letouny k Ukrajincům dorazit. Washington však Kyjevu sdělil, že poskytnutí letadel je „prozatím no-go“, tedy neprůchozí.
„Je zde červená linie – ale loni v létě byly červenou linií HIMARS a to se posunulo. Pak to byly bitevní tanky a opět se posouvá,“ řekl Politicu nejmenovaný diplomat. Podle dalšího zdroje jsou sice dodávky stíhaček „dnes naprosto nepředstavitelné“, „ale tuto diskusi můžeme vést za dva tři týdny.“
Příští měsíc se opět mají sejít ministři obrany spojeneckých zemí na americké vojenské základně Ramstein v jihozápadním Německu. Očekává se, že hlavní pozornost bude věnována právě letecké podpoře. Kvůli odporu některých zemí k dodávkám F-16 se však spíše předpokládá, že se diskuze zaměří na pohotovostní plán pro případ, že by stíhačky byly v budoucnu naléhavě zapotřebí, než na samotné uzavření dohody o dodávkách.
„Evropští spojenci Ukrajiny předpokládají, že konflikt může trvat ještě tři až pět let nebo déle, a existují obavy, že Západ se blíží k hranici toho, co může poskytnout, aniž by vyvolal extrémní reakci Moskvy,“ píše Politico.
Události ČT: Kyjev očekává další západní zbraně (zdroj: ČT24)
Komplexní stroje vyžadují komplexní údržbu
Americká CNN navíc upozornila, že překážkou v dodávkách moderních strojů F-16 není jen nedostatek politické vůle, ale i technická náročnost letounů. Ukrajina využívá v konfliktu zejména menší letecké základny s poměrně krátkými ranvejemi, jejichž povrch je pod úrovní západních standardů.
Kromě toho, že není jasné, kde by mohla ukrajinská armáda stroje provozovat, vyvstávají otázky také nad režimem jejich údržby. „Jsou to neuvěřitelně složitá letadla, zejména z hlediska softwaru,“ říká expert Royal United Services Institute Justin Bronk. „A jsou navržena a vyrobena zcela odlišným způsobem než letouny MIG-29 a Suchoj-27, jež jsou ukrajinští technici, kteří jsou mimořádně kvalifikovaní, zvyklí obsluhovat a udržovat.“
Na údržbu letounů by mohli být ukrajinští technici vyškoleni, což by však trvalo několik měsíců. Výcvikem by museli projít i piloti. V závislosti na zkušenostech by mohl výcvik trvat několik týdnů až měsíců.
Možným scénářem tak je, že by americké stíhačky nebyly poskytnuty přímo Ukrajině, ale zemím bývalé Varšavské smlouvy. Ty by pak Kyjevu dodaly své letouny vyrobené v bývalém Sovětském svazu.
Například Polsko na začátku války navrhlo, že ukrajinským silám poskytne sovětské stíhací letouny MiG-29, přičemž jedna z variant tohoto návrhu počítala s tím, že je v polském letectvu nahradí právě stroje F-16. Od tohoto plánu se v březnu ale upustilo s tím, že by mohl vést k vyostření konfliktu s Ruskem.
Další tanky z Polska
Právě Polsko je klíčovým spojencem Ukrajiny při dodávkách zbraní. Varšava tlačila na váhající Berlín, aby poskytl souhlas s reexportem tanků Leopard 2. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek v rozhovoru s kanadskou stanicí CTV News uvedl, že kromě čtrnácti leopardů poskytne i 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy. Twardy jsou v podstatě modernizované stroje sovětské konstrukce T-72.
„Snažíme se jít příkladem. Polsko poslalo jako první země před půlrokem 250 tanků,“ připomněl Morawiecki. „Řekli jsme našim partnerům v západní Evropě, kolik tanků jsme už doručili, a citoval slova prezidenta (Volodymyra) Zelenského o tom, jak je důležité mít v tomto druhu války moderní tanky. Rusové mají ve svých skladech několik tisíc, někteří říkají dokonce přes patnáct tisíc tanků,“ dodal šéf polské vlády v interview s CTV News.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek na Twitteru Polsku za příslib desítek tanků poděkoval.