Lotyšsko strana 4 z 5

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Rusko spustilo ohlášenou třídenní odstávku dodávek plynu Nord Streamem 1 do Evropy. Starý kontinent si však klade otázku, zda se provoz plynovodu v sobotu opět vůbec rozběhne, a pokud ano, v jaké výši. Evropští lídři jsou skeptičtí a nejčastěji mluví o tom, že Moskva využívá plyn coby zbraně k prosazení svých cílů. Jednotlivé země EU se už také podle své energetické situace – která se  výrazně liší stát od státu – připravují na různě „studené scénáře“, které mohou podle odborníků nastat.

Lotyšsko zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Může za to historická zkušenost s pět dekád trvající okupací. Pohled na Rusko invaze na Ukrajinu nezměnila, ale vyostřila, shrnula česká velvyslankyně v pobaltské zemi Jana Hynková v Událostech, komentářích.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další maximum. V konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad.

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.

Ruská společnost Gazprom ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Na komunikační síti Telegram firma oznámila, že Lotyšsko porušilo podmínky pro odběr suroviny. V pátek lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze uvedla, že za plyn platí v eurech místo rublů, uvedla agentura Reuters. Platit v rublech nyní požaduje Rusko.

Posílat platby by brzy mohlo být možné pouze se znalostí telefonního čísla. Novinku připravuje Česká bankovní asociace (ČBA) společně s centrální bankou. Podobný systém funguje ve Spojených státech, v Lotyšsku nebo na Slovensku. Takzvaná platba na kontakt má transakce zjednodušit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolává velvyslance v několika zemích, včetně velvyslance v České republice Jevhena Perebyjnise. Informovala o tom v sobotu ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na dekrety zveřejněné kanceláří prezidenta. Důvody nebyly zveřejněny. Kromě Česka byli odvoláni také velvyslanci v Německu, Maďarsku, Norsku a v Indii. Zatím není ani jasné, co budou dále dělat.

Lotyšsko se chystá zbourat téměř tři sta sovětských památníků, včetně obřího pomníku sovětským vojákům-osvoboditelům v Rize. Symbolické gesto pravděpodobně pobouří Kreml a mnoho příslušníků početné ruskojazyčné menšiny tohoto pobaltského státu, napsal v sobotu deník The Times.

Evropská unie se dočkala symbolického okamžiku, když v červnu kvůli prudkému snížení dodávek z Ruska poprvé dovezla více plynu ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států než prostřednictvím plynovodů z Ruska. Na Twitteru to ve čtvrtek napsal výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Litva je první zemí Evropské unie, která se zcela odpojila od ruského plynu, vláda dosáhla stoprocentní energetické nezávislosti na Rusku. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní kvůli blokádě převozů některého zboží z federace přes litevské území na bodu mrazu a Litevci se tak obávají možného ruského vpádu.

Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho metodiky – po trojici pobaltských států – čtvrtou nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

Slovensko, Lotyšsko a Estonsko se přidají k vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý během návštěvy Kyjeva promluvila v ukrajinském parlamentu a podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být „maximální“, včetně embarga na ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině. Ruský lídr Vladimir Putin posléze v Soči řekl, že země dopady sankcí zvládá, zároveň ale přiznal, že ruská ekonomika je v komplikované situaci, k jejímuž zvládnutí je potřeba zvláštní úsilí vlády.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference ke slovenským zákonodárcům. V úvodu proslovu ocenil slovenskou solidaritu s Ukrajinou, která je stále pod ruskou palbou. Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navštívila Kyjev a oznámila, že Německo znovu otevírá ambasádu v ukrajinském hlavním městě.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Hospodářství EU v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Ukázal to rychlý odhad úřadu Eurostat. Z něj dále vyplývá, že míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou EU.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6, kterou pražský magistrát přejmenoval na Ukrajinských hrdinů, je už osazena uličními tabulemi s novým názvem. V pátek je odhalili zástupci města a Prahy 6 spolu s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem a zástupci ambasád dalších zemí. Změnu kvůli ruské invazi na Ukrajinu koncem března schválilo pražské zastupitelstvo, a to na návrh Prahy 6. Ruské velvyslanectví by kvůli tomu mohlo mít v budoucnu problémy s doručováním pošty.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.