Lotyšsko se obává agrese ze strany Moskvy. Po nepřesvědčivých výsledcích ruské armády panují obavy spíše z hybridních útoků – kremelská propaganda cílí hlavně na početnou ruskojazyčnou menšinu. Riga proto vytěsňuje jazyk z veřejného prostoru, ruší například ruská média. I proto vznikají nové nezávislé projekty, které mají informační prostor vyplnit.
Arturse Grigorjevse a Annu Grigorjevu měsíčně na Youtube sleduje na 12 milionů lidí. To je šestkrát víc, než má celé Lotyšsko obyvatel. Z jeho hlavního města Rigy provozují on-line informační kanál.
Vysílají jen v ruštině – pro ruskou menšinu v Pobaltí, Ukrajince, ale i pro Rusy a Bělorusy, kteří odmítají kremelskou propagandu. Těm radí, jak se připojit přes VPN. „Někteří z nich se nám ozývají přímo během živých přenosů třeba i přes Telegram, WhatsApp,“ popisuje Arturs.
Jeden z nejsilnějších příběhů přišel z kraje války. Z Moskvy se do vysílání ozval otec jednoho z nasazených ruských vojáků. „Napsal, že chce spáchat sebevraždu, protože v tom nevidí vůbec žádný smysl a s tím, co se děje, nesouhlasí. A co je překvapivé a fenomenální, naši diváci z Ukrajiny ho začali přímo v chatu přesvědčovat, ať to nedělá, a ptali se ho, jak ho mají uklidnit,“ říká Anna.
Nesouhlas s válkou
Oba odsuzují ruskou válku na Ukrajině. Speciálně Anna, která sama z Ruska pochází a emigrovala před Putinovým režimem. Společně se pouští do velmi riskantní práce – budovat mosty. Chtějí spojit zdejší společnost. Zatímco drtivá většina etnických Lotyšů podporuje Ukrajinu, schvaluje postihy za podporu Ruska a nadále mocně pomáhá ve sbírkách pro uprchlíky, v zemi mezitím bobtná nespokojenost části z asi půl milionu etnických Rusů.
Ti, kteří obývají třeba dělnické předměstí Rigy Karangas, sem přicházeli po roce 1940, kdy Lotyšsko ovládl Sovětský svaz a začaly masivní deportace původních obyvatel na Sibiř. Diktátor Josif Stalin tehdy nařídil rusifikaci země. Velká část z potomků tehdejších ruských přistěhovalců se asimilovala, část teď podporuje Putina.
K nespokojenosti etnických Rusů v zemi přispívá, že jim lotyšský stát nepřiznává občanství. Neovládají úřední jazyk. Po začátku války navíc Riga přijala kontroverzní jazykový zákon, který do pár let odstraní ruštinu z médií, škol nebo školek.
Manželské duo novinářů-youtuberů naplňují naopak optimismem poslední průzkumy – podle nich se s prodlužující se válkou na Ukrajině počet lotyšských Rusů podporujících Rusko rychle snižuje.
