Lotyšsko strana 2 z 5

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Krajský soud v Liberci bude řešit rozsáhlý případ pašování kokainu a hašiše za několik miliard korun. Jeden z hlavních obžalovaných, devětačtyřicetiletý Vilém Kováč, je na útěku a policie po něm pátrá. Policejní organizace Europol ho zařadila na seznam padesáti nejhledanějších lidí Evropy. Kováč podle kriminalistů díky organizované skupině, kterou kolem sebe vybudoval, poskytoval dalším mezinárodním zločineckým skupinám logistiku a neoprávněně přechovával drogy. Krajská státní zástupkyně podala obžalobu proti jedenácti osobám a jedné firmě.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Polsko od neděle zakáže vjezd automobilům s ruskou poznávací značkou, informoval podle médií polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. Stejný krok v předchozích dnech oznámily i Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Nejméně dva mrtvé si v noci na středu vyžádal ruský vzdušný útok na Kyjev, uvedla média s odvoláním na ukrajinské představitele. Nálety mířily i na Rusko. Drony zasáhly mimo jiné letiště v Pskově, kde poškodily čtyři transportní letouny Il-76, nebo továrnu na elektroniku v Brjansku, která zřejmě dodává díly do raket Iskander. Rusko hlásí také útok na základnu ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Podle Moskvy se celkem jednalo o největší útok bezpilotních letadel na západ Ruska.

Už podruhé za posledních čtrnáct dní musela lotyšská pohraniční stráž varovně vystřelit kvůli nelegální migraci z Běloruska. Podobných případů podle úřadů přibývá. Podle Rigy posílá běžence převážně z Afriky a Blízkého východu do Lotyšska podobně jako do Polska a Litvy totalitní režim Alexandra Lukašenka. V pondělí bude Varšava s baltskými státy jednat o úplném společném uzavření hranic s Běloruskem.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Život v Česku se prodlužuje, roky bez zdravotních komplikací ale narůstají pomaleji. Světová zdravotnická organizace proto za jednu z hlavních výzev označuje prevenci. Vyplývá to ze studie, kterou WHO nechává pravidelně zpracovat v každé evropské zemi.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Devět členských států NATO včetně Česka očekává, že červencový summit Aliance ve Vilniusu rozhodne o posílení politické a praktické podpory Ukrajiny, která se od loňska brání ruské invazi. Ve společném prohlášení to uvedli vrcholní politici zemí východního křídla NATO, kteří se v úterý sešli na společném jednání v Bratislavě. Česko na setkání zastupoval prezident Petr Pavel, podle kterého by si měli spojenci vyjasnit postoj k Rusku již před skončením války. Na summitu promluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

Lotyšsko se obává agrese ze strany Moskvy. Po nepřesvědčivých výsledcích ruské armády panují obavy spíš z hybridních útoků. Kremelská propaganda cílí hlavně na početnou ruskojazyčnou menšinu. Riga proto vytěsňuje ruštinu z veřejného prostoru. Ruší například ruská média.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Po obnovené ruské agresi vůči Ukrajině se zvýšily obavy o bezpečnost v pobaltských zemích. Litva, Lotyšsko a Estonsko mají s Ruskem bohatou historickou zkušenost. Několikrát byly pod nadvládou Moskvy, pokaždé se jim ale povedlo získat zpátky svou nezávislost. Teď jsou členy Severoatlantické aliance a na jejich východní hranici je chrání vojáci NATO včetně Čechů. Ani uvnitř těchto zemí není jednoduchá situace, žijí tam početné ruské menšiny, které přišly především během sovětské okupace a s proevropským směřováním se ne vždy úplně ztotožňují. V Pobaltí pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Lotyšsko se obává ruské agrese. Země hodlá zavést brannou povinnost pro muže nad 18 let, pokračuje také odstraňování ruštiny z veřejného prostoru. Z měst mizí památníky Rudé armády. Nelíbí se to ruské menšině, která se poprvé po začátku války na Ukrajině začíná ozývat.

Lotyšsko se obává agrese ze strany Moskvy. Po nepřesvědčivých výsledcích ruské armády panují obavy spíše z hybridních útoků – kremelská propaganda cílí hlavně na početnou ruskojazyčnou menšinu. Riga proto vytěsňuje jazyk z veřejného prostoru, ruší například ruská média. I proto vznikají nové nezávislé projekty, které mají informační prostor vyplnit.

Míra inflace v Evropské unii v březnu klesla na 8,3 procenta z únorové hodnoty 9,9 procenta, a je tak nejníže od loňského května. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. U České republiky uvádí, že inflace klesla na 16,5 procenta z 18,4 procenta v únoru, oproti unijnímu průměru je tak zhruba dvojnásobná.

Součástí kritické infrastruktury státu jsou nemocnice, energetické společnosti nebo budovy státní správy. Zkrátka vše důležité, co je třeba ochránit pro bezpečné fungování společnosti. Nejde přitom jen o fyzické ohrožení – často na ně míří i kybernetické útoky. Ty mají za cíl instituce ochromit nebo se dostat k citlivým datům. Stopy útoků pak často vedou do států, jako je Rusko, Severní Korea nebo Čína. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Martin Řezníček a Michal Kubal. Řeč byla také o napětí v Jeruzalémě, pořad také ukázal výrobu špičkového francouzského radaru.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Lotyšská vláda vybídla západní spojence k dalšímu navýšení podpory Ukrajině. Pobaltská země už Kyjevu od začátku války poslala pomoc ve výši jednoho procenta HDP. Navzdory horšící se ekonomické situaci má podpora Ukrajině a uprchlíkům stále mimořádně vysokou odezvu i mezi lotyšským obyvatelstvem.

Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 procenta je nejníže za poslední rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.