Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).
Státy v ruském sousedství se ohradily vůči Macronovým výrokům o bezpečnostních zárukách
Macron řekl, že Západ by měl předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně NATO, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. „Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je – jak Putin vždy říkal – strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron v rozhovoru po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu.
Jeho výroky v Kyjevě vyvolaly silnou odezvu. „Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky teroristickému a vražednému státu?“ tázal se na Twitteru šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že svět místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska, které by mělo být pohnáno k odpovědnosti. „Civilizovaný svět potřebuje 'bezpečnostní záruky' před barbarskými záměry postputinovského Ruska,“ napsal na sociálních sítích.
Kyjev, který sám usiluje o poválečné bezpečnostní záruky od západních států, odmítl jakékoli návrhy, že by měl být Putin po konfliktu odměněn ústupky, vzhledem k tomu, že agresorem je Rusko, uvedl FT.
Macron podle listu již dříve čelil kritice, že vůči Moskvě není dostatečně tvrdý poté, co například prohlásil, že Západ „by neměl ponižovat Rusko“ kvůli válce, protože i po skončení konfliktu bude stále jeho sousedem.
Proti Macronovu výroku se ohradila část států sousedících s Ruskem
Bývalý premiér Finska, které v důsledku ruské invaze na Ukrajinu požádalo o členství v NATO, Alexander Stubb, uvedl, že s Macronem zásadně nesouhlasí. „Rusko musí nejprve zaručit, že nebude útočit na ostatní. Teprve pak můžeme začít diskutovat o (evropské bezpečnosti),“ napsal na Twitteru.
„Myšlenka, že ruskou invazi na Ukrajinu lze ukončit tím, že Západ poskytne Rusku bezpečnostní záruky, se dostává do pasti Putinova narativu, že Západ a Ukrajina jsou za tuto válku zodpovědné a Rusko je (nevinnou) obětí,“ řekl FT lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.
Macronovy komentáře také podle deníku zdánlivě dávají za pravdu Putinovu tvrzení, že NATO se „rozšířilo“ směrem k ruským hranicím tím, že přijalo bývalé sovětské státy, a že to byl legitimní důvod pro invazi.
Aliance toto tvrzení důrazně popřela a zároveň pravidelně opakuje svou politiku „otevřených dveří“, podle níž se každý stát může rozhodnout požádat o vstup bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. Moskva nemá právo žadatele vetovat.
„Řekněme si jasně, co jsme viděli na Ukrajině. Rusko nebylo vyprovokováno. Rusko nebylo ohroženo,“ řekl v sobotu americký ministr obrany Lloyd Austin. „Putinova válka není důsledkem rozšiřování NATO. Je příčinou expanze NATO,“ dodal.
V době, kdy válka vstupuje do desátého měsíce, západní představitelé uvedli, že se nekonají žádná formální jednání o ukončení konfliktu. USA a další spojenci Ukrajiny, včetně Francie, opakovaně uvedli, že bude na Zelenském, aby rozhodl o podmínkách, které jeho země přijme.