Český prezident Petr Pavel se v litevském Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten mimo jiné poděkoval za iniciativu na zajištění munice. Oba státníci se účastnili summitu Iniciativy Trojmoří. Zelenskyj po jednání prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin se snaží zničit ukrajinskou infrastrukturu, což spojenci nesmí dopustit, a znovu požádal o prostředky protivzdušné obrany. Pavel oznámil, že Česko chystá bezpečnostní dohodu s Ukrajinou, která by mohla být uzavřena už v květnu nebo v červnu.
Ruská hrozba podle Zelenského platí pro celou Evropu od západu až po hranice s Kazachstánem. Prioritou jsou nyní pro Kyjev prostředky protivzdušné obrany, jelikož Putin se už třetím rokem snaží zničit ukrajinskou infrastrukturu. Rusko v noci na čtvrtek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.
Slíbené dodávky zbraní či finanční pomoc zachraňují ukrajinské životy, zdůraznil po summitu ukrajinský prezident. „Je třeba zahájit co nejdříve jednání o přistoupení Ukrajiny k NATO (a EU), aby Putina ani nenapadalo přemýšlet o slabosti Evropy. Naši vojáci si to zaslouží. Putin usiluje o to, aby Ukrajina byla zničena,“ podotkl Zelenskyj.
Poděkoval také zemím, které s Ukrajinou uzavřely bezpečnostní dohody, nejnověji Lotyšsko. Riga bude Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého HDP. „Lotyšsko se také zavázalo k podpoře Ukrajiny v oblasti kybernetické obrany, odminování, bezpilotních technologií a k podpoře ukrajinského vstupu do EU a NATO,“ přiblížil prezident.
Také Česko nyní domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu či v červnu by mohla být uzavřena, řekl Pavel po summitu novinářům. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit. „Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel.
Milion nábojů na dosah
Pavel po bilaterálním setkání s ukrajinským prezidentem řekl, že Zelenského ujistil o pokračující české podpoře Kyjeva všemi možnými prostředky. „Tedy nejen dodávkami munice ve spolupráci se zahraničními partnery, ale i plánováním poválečné obnovy a podporou země na cestě do Evropské unie a Severoatlantické aliance,“ upřesnil.
Česko už podle Pavla identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo EU, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. „Do konce června tam (na Ukrajinu) bude dodána poměrně velká část a zbytek munice by tam byl dodán do konce roku 2024,“ sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Po summitu Pavel ještě upozornil, že se očekává letní ruská ofenziva. „K tomu, aby ji mohli (Ukrajinci) zastavit, tak potřebují munici, je (pro ně) druhotné odkud. Pak potřebují jakékoli prostředky protivzdušné obrany,“ podotkl český prezident.
Návrh zakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo EU předložil český premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu na počátku února. Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc granátů pro Ukrajince – půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů 122 milimetrů.
Bruselský server Politico počátkem února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice. K iniciativě se dosud připojila zhruba dvacítka zemí.
Pavel se se Zelenským naposledy setkal na okraj Mnichovské bezpečnostní konference v polovině února. V dubnu 2023 Pavel se Zelenským jednal v Kyjevě, kam zamířil se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Česká hlava státu při té příležitosti řekla, že se hodlá zasazovat o zahájení přístupových rozhovorů Kyjeva s Evropskou unií. Ukrajinský prezident pak v červenci loňského roku navštívil Prahu, na Pražském hradě poděkoval za českou pomoc.
Posílení evropské bezpečnosti a mobility
Pavel po čtvrtečním jednání v Litvě se Zelenským upozornil, že nejde jen o ukrajinskou, ale i o evropskou bezpečnost. „Máme za cíl posílit odolnost, obranyschopnost, mobilitu napříč celým regionem a tím tak trochu eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní Evropy a té západní části,“ prohlásil český prezident.
V podobném duchu se vyjádřil po skončení jednání rovněž polský prezident Andrzej Duda. Polsko podle něj vnímá summit jako svědectví jednoty Evropy v otázce podpory Ukrajině, a tím hlavním slovem je „solidarita“. „Nesmíme se nechat rozdělit. Rusko využívá všechny brutální způsoby, aby zastavilo naši spolupráci,“ zdůraznil Duda.
Poděkoval evropským zemím za to, že se obešly bez ruského plynu. „V Polsku jsme to vůbec nepocítili, a to je důsledek evropské spolupráce. Máme plyn ze Španělska, to znamená z jiného konce evropského kontinentu, to ukazuje sílu ekonomické spolupráce,“ řekl Duda.
Podle polského prezidenta je třeba posílit infrastrukturu a bezpečnost, mimo jiné zajistit, aby vojenské dodávky pro Ukrajinu postupovaly co nejrychleji. „Je třeba více investovat do bezpečnosti, pro efektivnější podporu Ukrajiny i k zajištění naší vlastní bezpečnosti,“ konstatoval Duda s tím, že země by mohly dávat na obranu více než dvě procenta HDP dohodnutá v NATO.
Spolupráce v energetice
Kromě podpory Kyjeva měl summit také zdůraznit spolupráci mezi členskými a přidruženými zeměmi v energetice, dopravní infrastruktuře a digitálních technologiích, uvedl Pavel.
Podle jeho slov existuje potenciál odstranit technologickou mezeru mezi západem Evropy a střední a východní částí kontinentu. „Tak, aby tady byla vybudována chybějící propojení, která pomohou ke zlepšení průmyslu i situace v jednotlivých zemích, pokud jde o pohyb pracovní síly, technologií, materiálu,“ řekl prezident.
Dalším důležitým bodem summitu bylo podle Pavla byznysové fórum, kterého se zúčastnilo zhruba tisíc podnikatelů i akademiků. „Budou dojednány mnohé kontrakty, které budou pomáhat nejen firmám v členských zemích, ale i cílům, které si země Trojmoří stanovily,“ poznamenal.
Pavel se v Litvě bilaterálně setkal kromě Zelenského i s estonským protějškem Alarem Karisem a s bulharskou hlavou státu Rumenem Radevem. Estonsko i další pobaltské země podle něj ocenily spolupráci s Českem při zajištění ochrany vzdušného prostoru.
S Radevem hovořil Pavel zejména o dosavadní spolupráci i české podpoře Bulharska při plném začlenění do Schengenu. Bulharsko a Rumunsko po třinácti letech čekání před necelými dvěma týdny do Schengenu oficiálně vstoupily, skončily ale zatím kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly po rakouském vetu zachovány.
„Bulharsko oceňuje přínos České republiky jako strategického partnera při rozvoji celé řady odvětví, ať už je to energetika, strojírenství, zbrojní výroba i další,“ doplnil Pavel.
Trojmoří je iniciativou sdružující třináct států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které uskupení rozšířilo teprve loni.
Cílem iniciativy je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru. Naposled se summit Trojmoří uskutečnil loni v září v Bukurešti. Kromě přijetí Řecka se tehdy také k iniciativě přidružily Moldavsko a Ukrajina.
Každá účastnická či přidružená země předkládá takzvané prioritní projekty, většinou s přeshraničním přesahem. Česko mělo dříve na seznamu projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, nicméně ten byl loni fakticky ukončen a vláda na list zařadila například vysokorychlostní trať z Brna přes Přerov a Ostravu na česko-polské hranice.
Iniciativa také v souvislosti s ruskou agresí podle Pražského hradu deklaruje jednoznačnou a všestrannou podporu Ukrajině i Moldavsku, zasazuje se o aktivní roli při rekonstrukci Ukrajiny a podporuje proces rozšíření Evropské unie.
