Lotyšská europoslankyně byla podle médií agentkou ruské FSB, parlament spustil vyšetřování

Lotyšská politička Tatjana Ždanoková souběžně se svým působením jako europoslankyně po léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB a prosazovala zájmy Moskvy v Lotyšsku i v Evropském parlamentu, tvrdí ruský investigativní portál The Insider. Podle tohoto zdroje uniklé maily svědčí o spolupráci Ždanokové se dvěma důstojníky FSB, která trvala minimálně mezi lety 2004 a 2017. Evropský parlament zahájil ve věci vyšetřování.

V mailové korespondenci se svými dvěma šéfy v ruské tajné službě Ždanoková podávala detailní zprávy o své práci evropské zákonodárkyně, především o své činnosti, jejímž cílem bylo posílit prokremelské nálady v Pobaltí, tvrdí The Insider, který na případu spolupracoval s estonským webem Delfi, lotyšským investigativním centrem Re:Baltica a švédským listem Expressen.

Podle jejich zjištění si politička také domlouvala schůzky se svými ruskými šéfy v Moskvě nebo v Bruselu nebo žádala o financování svých politických aktivit. V jednom případě požádala například o peníze na zorganizování shromáždění, které mělo připomenout úspěchy Rudé armády během druhé světové války.

Oba důstojníci, s nimiž byla Ždanoková v kontaktu, působili podle zjištění novinářů v FSB, která je nástupnickou organizací sovětské tajné policie KGB. Od roku 2004 zhruba do roku 2013 práci europoslankyně řídil Dmitrij Gladěj a posléze Sergej Belťukov, vystupující pod jménem Sergej Krasin.

Ždanoková, která stále vykonává funkci europoslankyně, odmítla zjištění The Insideru komentovat s tím, že jeho text se zakládá na informacích, k nimž by z definice neměli mít novináři webu přístup. Potvrdila, že zná Gladěje, ale odmítla, že by věděla, že jde o příslušníka FSB. Ohledně Belťukova prohlásila, že si nikoho toho jména nepamatuje. Později zveřejnila na svém facebookovém profilu video, v němž spolupráci s FSB popřela, upozornil web Politico.

Případ vyšetřuje europarlament i lotyšská bezpečnostní služba 

Evropský parlament (EP), jehož předsedkyně Roberta Metsolová bere obvinění „velmi vážně“, zahájil ve věci vyšetřování, píše Politico s odkazem na mluvčí EP.

Vlastní šetření spustila i Evropská svobodná aliance (EFA), tedy evropská politická strana, jíž je Ždanoková součástí. Někteří členové EPA jsou v europarlamentu součástí skupiny Zelení/EFA, která vyzvala Ždanokovou k opuštění frakce poté, co jako jedna ze třinácti europoslanců hlasovala v březnu 2022 proti rezoluci odsuzující plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Politička ze skupiny odešla v dubnu 2022.

Také lotyšská bezpečnostní služba VDD uvedla, že obvinění prošetří. Imunita Ždanokové jako poslankyně EP „byla důležitým faktorem při (usnadňování jejích) aktivit na podporu geopolitických zájmů Ruska,“ uvedla VDD podle webu Politico. „Pomáhání cizímu státu podkopávat Lotyšsko je trestně odpovědné teprve od roku 2016. Ruská anexe Krymu a její podpora ze strany Ždanokové ve skutečnosti vyvolaly právní změny,“ uvedl VDD v prohlášení.

EP nemůže Ždanokovou zbavit mandátu

Evropský parlament nemůže poslankyni vyloučit ani jí zabránit v hlasování, i když se zjistí, že porušila pravidla chování. Nejpřísnějším trestem, který jí může parlament udělit, je pozastavení denního finančního příspěvku na 60 dní nebo zákaz účasti na některých činnostech parlamentu na stejnou dobu, dodává Politico. V letošním evropských volbách už Ždanoková kandidovat nehodlá.

Ždanoková se narodila v Rize v ruskojazyčné rodině v době, kdy Lotyšsko patřilo k Sovětskému svazu. Stejně jako ona má ruské kořeny asi čtvrtina lotyšských obyvatel, podotkl The Insider. V 80. letech byla vůdčí osobností organizace, která se stavěla proti lotyšské nezávislosti na Sovětském svazu.

Ždanoková je jednou z čelných postav Lotyšsko-ruského svazu, okrajové prokremelské strany, která nemá posledních čtrnáct let zastoupení v lotyšském parlamentu. Strana podpořila už nelegální ruskou anexi Krymu v roce 2014 a Ždanoková se v témže roce zúčastnila jako mezinárodní pozorovatelka falešného referenda, jímž Rusko odůvodnilo zabrání ukrajinského poloostrova.

Taktéž v roce 2014 se lotyšský europoslanec Karlis Šadurskis obrátil na lotyšskou prokuraturu se žádostí, aby činnost Ždanokové vyšetřila. Tvrdil přitom, že jeho kolegyně podrývá lotyšskou suverenitu ve prospěch Ruska a lobbuje za obnovení Sovětského svazu. Lotyšské úřady ale Šadurskisovu žádost zamítly poté, co v jednání Ždanokové neshledaly známky trestné činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
před 23 mminutami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne se rozezněly sirény v jordánské metropoli Ammánu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo koupí od USA rakety Tomahawk, chce posílit obranu

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.
před 3 hhodinami

Po suchém červnu přišly do Indie silné monzunové deště

Indie má za sebou pátý nejsušší červen od začátku měření v roce 1901. Začátkem července se však situace obrátila. Extrémní lijáky způsobily záplavy a sesuvy půdy v několika částech země. Pro Dillí a sousední stát Harijána vyhlásil meteorologický ústav červený stupeň výstrahy.
před 3 hhodinami

Demokrat Platner po nařčení ze znásilnění ukončí kandidaturu do Senátu

Demokratický kandidát do amerického Senátu Graham Platner ukončí kandidaturu za obvod v Maine po sérii kontroverzí včetně obvinění ze znásilnění ze strany bývalé přítelkyně. Pozastavení kampaně oznámil na sociálních sítích a demokraté nyní musí určit nového kandidáta, kauza jim tak komplikuje listopadové volby do Kongresu. Maine je považován za klíčový stát pro získání kontroly nad Senátem, v němž jsou síly republikánů a demokratů téměř vyrovnané, píší média.
před 3 hhodinami

Ukrajina má dva měsíce na zvýšení tlaku, pak může Putin mobilizovat, míní Pavel

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 7 hhodinami

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.