Lotyšská europoslankyně byla podle médií agentkou ruské FSB, parlament spustil vyšetřování

Lotyšská politička Tatjana Ždanoková souběžně se svým působením jako europoslankyně po léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB a prosazovala zájmy Moskvy v Lotyšsku i v Evropském parlamentu, tvrdí ruský investigativní portál The Insider. Podle tohoto zdroje uniklé maily svědčí o spolupráci Ždanokové se dvěma důstojníky FSB, která trvala minimálně mezi lety 2004 a 2017. Evropský parlament zahájil ve věci vyšetřování.

V mailové korespondenci se svými dvěma šéfy v ruské tajné službě Ždanoková podávala detailní zprávy o své práci evropské zákonodárkyně, především o své činnosti, jejímž cílem bylo posílit prokremelské nálady v Pobaltí, tvrdí The Insider, který na případu spolupracoval s estonským webem Delfi, lotyšským investigativním centrem Re:Baltica a švédským listem Expressen.

Podle jejich zjištění si politička také domlouvala schůzky se svými ruskými šéfy v Moskvě nebo v Bruselu nebo žádala o financování svých politických aktivit. V jednom případě požádala například o peníze na zorganizování shromáždění, které mělo připomenout úspěchy Rudé armády během druhé světové války.

Oba důstojníci, s nimiž byla Ždanoková v kontaktu, působili podle zjištění novinářů v FSB, která je nástupnickou organizací sovětské tajné policie KGB. Od roku 2004 zhruba do roku 2013 práci europoslankyně řídil Dmitrij Gladěj a posléze Sergej Belťukov, vystupující pod jménem Sergej Krasin.

Ždanoková, která stále vykonává funkci europoslankyně, odmítla zjištění The Insideru komentovat s tím, že jeho text se zakládá na informacích, k nimž by z definice neměli mít novináři webu přístup. Potvrdila, že zná Gladěje, ale odmítla, že by věděla, že jde o příslušníka FSB. Ohledně Belťukova prohlásila, že si nikoho toho jména nepamatuje. Později zveřejnila na svém facebookovém profilu video, v němž spolupráci s FSB popřela, upozornil web Politico.

Případ vyšetřuje europarlament i lotyšská bezpečnostní služba 

Evropský parlament (EP), jehož předsedkyně Roberta Metsolová bere obvinění „velmi vážně“, zahájil ve věci vyšetřování, píše Politico s odkazem na mluvčí EP.

Vlastní šetření spustila i Evropská svobodná aliance (EFA), tedy evropská politická strana, jíž je Ždanoková součástí. Někteří členové EPA jsou v europarlamentu součástí skupiny Zelení/EFA, která vyzvala Ždanokovou k opuštění frakce poté, co jako jedna ze třinácti europoslanců hlasovala v březnu 2022 proti rezoluci odsuzující plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Politička ze skupiny odešla v dubnu 2022.

Také lotyšská bezpečnostní služba VDD uvedla, že obvinění prošetří. Imunita Ždanokové jako poslankyně EP „byla důležitým faktorem při (usnadňování jejích) aktivit na podporu geopolitických zájmů Ruska,“ uvedla VDD podle webu Politico. „Pomáhání cizímu státu podkopávat Lotyšsko je trestně odpovědné teprve od roku 2016. Ruská anexe Krymu a její podpora ze strany Ždanokové ve skutečnosti vyvolaly právní změny,“ uvedl VDD v prohlášení.

EP nemůže Ždanokovou zbavit mandátu

Evropský parlament nemůže poslankyni vyloučit ani jí zabránit v hlasování, i když se zjistí, že porušila pravidla chování. Nejpřísnějším trestem, který jí může parlament udělit, je pozastavení denního finančního příspěvku na 60 dní nebo zákaz účasti na některých činnostech parlamentu na stejnou dobu, dodává Politico. V letošním evropských volbách už Ždanoková kandidovat nehodlá.

Ždanoková se narodila v Rize v ruskojazyčné rodině v době, kdy Lotyšsko patřilo k Sovětskému svazu. Stejně jako ona má ruské kořeny asi čtvrtina lotyšských obyvatel, podotkl The Insider. V 80. letech byla vůdčí osobností organizace, která se stavěla proti lotyšské nezávislosti na Sovětském svazu.

Ždanoková je jednou z čelných postav Lotyšsko-ruského svazu, okrajové prokremelské strany, která nemá posledních čtrnáct let zastoupení v lotyšském parlamentu. Strana podpořila už nelegální ruskou anexi Krymu v roce 2014 a Ždanoková se v témže roce zúčastnila jako mezinárodní pozorovatelka falešného referenda, jímž Rusko odůvodnilo zabrání ukrajinského poloostrova.

Taktéž v roce 2014 se lotyšský europoslanec Karlis Šadurskis obrátil na lotyšskou prokuraturu se žádostí, aby činnost Ždanokové vyšetřila. Tvrdil přitom, že jeho kolegyně podrývá lotyšskou suverenitu ve prospěch Ruska a lobbuje za obnovení Sovětského svazu. Lotyšské úřady ale Šadurskisovu žádost zamítly poté, co v jednání Ždanokové neshledaly známky trestné činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba sto pasažérů je zraněných, z toho pětadvacet těžce. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...