Lotyšská europoslankyně byla podle médií agentkou ruské FSB, parlament spustil vyšetřování

Lotyšská politička Tatjana Ždanoková souběžně se svým působením jako europoslankyně po léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB a prosazovala zájmy Moskvy v Lotyšsku i v Evropském parlamentu, tvrdí ruský investigativní portál The Insider. Podle tohoto zdroje uniklé maily svědčí o spolupráci Ždanokové se dvěma důstojníky FSB, která trvala minimálně mezi lety 2004 a 2017. Evropský parlament zahájil ve věci vyšetřování.

V mailové korespondenci se svými dvěma šéfy v ruské tajné službě Ždanoková podávala detailní zprávy o své práci evropské zákonodárkyně, především o své činnosti, jejímž cílem bylo posílit prokremelské nálady v Pobaltí, tvrdí The Insider, který na případu spolupracoval s estonským webem Delfi, lotyšským investigativním centrem Re:Baltica a švédským listem Expressen.

Podle jejich zjištění si politička také domlouvala schůzky se svými ruskými šéfy v Moskvě nebo v Bruselu nebo žádala o financování svých politických aktivit. V jednom případě požádala například o peníze na zorganizování shromáždění, které mělo připomenout úspěchy Rudé armády během druhé světové války.

Oba důstojníci, s nimiž byla Ždanoková v kontaktu, působili podle zjištění novinářů v FSB, která je nástupnickou organizací sovětské tajné policie KGB. Od roku 2004 zhruba do roku 2013 práci europoslankyně řídil Dmitrij Gladěj a posléze Sergej Belťukov, vystupující pod jménem Sergej Krasin.

Ždanoková, která stále vykonává funkci europoslankyně, odmítla zjištění The Insideru komentovat s tím, že jeho text se zakládá na informacích, k nimž by z definice neměli mít novináři webu přístup. Potvrdila, že zná Gladěje, ale odmítla, že by věděla, že jde o příslušníka FSB. Ohledně Belťukova prohlásila, že si nikoho toho jména nepamatuje. Později zveřejnila na svém facebookovém profilu video, v němž spolupráci s FSB popřela, upozornil web Politico.

Případ vyšetřuje europarlament i lotyšská bezpečnostní služba 

Evropský parlament (EP), jehož předsedkyně Roberta Metsolová bere obvinění „velmi vážně“, zahájil ve věci vyšetřování, píše Politico s odkazem na mluvčí EP.

Vlastní šetření spustila i Evropská svobodná aliance (EFA), tedy evropská politická strana, jíž je Ždanoková součástí. Někteří členové EPA jsou v europarlamentu součástí skupiny Zelení/EFA, která vyzvala Ždanokovou k opuštění frakce poté, co jako jedna ze třinácti europoslanců hlasovala v březnu 2022 proti rezoluci odsuzující plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Politička ze skupiny odešla v dubnu 2022.

Také lotyšská bezpečnostní služba VDD uvedla, že obvinění prošetří. Imunita Ždanokové jako poslankyně EP „byla důležitým faktorem při (usnadňování jejích) aktivit na podporu geopolitických zájmů Ruska,“ uvedla VDD podle webu Politico. „Pomáhání cizímu státu podkopávat Lotyšsko je trestně odpovědné teprve od roku 2016. Ruská anexe Krymu a její podpora ze strany Ždanokové ve skutečnosti vyvolaly právní změny,“ uvedl VDD v prohlášení.

EP nemůže Ždanokovou zbavit mandátu

Evropský parlament nemůže poslankyni vyloučit ani jí zabránit v hlasování, i když se zjistí, že porušila pravidla chování. Nejpřísnějším trestem, který jí může parlament udělit, je pozastavení denního finančního příspěvku na 60 dní nebo zákaz účasti na některých činnostech parlamentu na stejnou dobu, dodává Politico. V letošním evropských volbách už Ždanoková kandidovat nehodlá.

Ždanoková se narodila v Rize v ruskojazyčné rodině v době, kdy Lotyšsko patřilo k Sovětskému svazu. Stejně jako ona má ruské kořeny asi čtvrtina lotyšských obyvatel, podotkl The Insider. V 80. letech byla vůdčí osobností organizace, která se stavěla proti lotyšské nezávislosti na Sovětském svazu.

Ždanoková je jednou z čelných postav Lotyšsko-ruského svazu, okrajové prokremelské strany, která nemá posledních čtrnáct let zastoupení v lotyšském parlamentu. Strana podpořila už nelegální ruskou anexi Krymu v roce 2014 a Ždanoková se v témže roce zúčastnila jako mezinárodní pozorovatelka falešného referenda, jímž Rusko odůvodnilo zabrání ukrajinského poloostrova.

Taktéž v roce 2014 se lotyšský europoslanec Karlis Šadurskis obrátil na lotyšskou prokuraturu se žádostí, aby činnost Ždanokové vyšetřila. Tvrdil přitom, že jeho kolegyně podrývá lotyšskou suverenitu ve prospěch Ruska a lobbuje za obnovení Sovětského svazu. Lotyšské úřady ale Šadurskisovu žádost zamítly poté, co v jednání Ždanokové neshledaly známky trestné činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 4 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 22 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 40 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 49 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 57 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...