V Česku roste bolševník z Kavkazu. Z lokality dokáže vytlačit skoro všechny slabší rostliny

V Moravskoslezském kraji se objevil nový invazní druh, nebezpečný bolševník Sosnowského, který je příbuzným v Česku běžného bolševníku velkolepého. Mohutná rostlina dokáže z lokality vytlačit skoro všechny ostatní rostliny. Navíc obsahuje látky, které mohou být pro člověka nebezpečné. V Česku se v posledních letech stále více rozšiřují i další nepůvodní rostliny, například křídlatka nebo netýkavka.

Bolševník Sosnowského pochází z Kavkazu a dorůstat může až do tří metrů. Ekologové na něj narazili v Návsí u řeky Olše, jeho přítomnost teď v zimě dokazují suché lodyhy a také nově rostoucí rostliny.

„Jedná se o první záznam na území České republiky. V širším okolí, v Německu nebo Polsku, je těch záznamů mnohem víc,“ uvedl ekolog z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Jan Lukavský.

Jak se bolševník Sosnowského do Moravskoslezského kraje dostal, odborníci neví. Údajně se ale mohla rostlina po toku řeky Olše rozšířit ze sousedního Polska nebo z rychlostní silnice E75, která je hlavním tahem mezi Slovenskem, Polskem a Českem.

Dominantní rostlina, která může být i nebezpečná

Bolševník Sosnowského je silně dominantním druhem, z dané lokality dokáže vytlačit téměř všechny ostatní rostliny. Nebezpečný však může být nejen pro ostatní rostlinné druhy, ale také pro člověka. „Obsahuje látky, které při styku s kůží vytvářejí nepříjemné puchýře,“ upozorňuje Lukavský. 

S bolševníkem, ale také s netýkavkou nebo křídlatkou, už několik let bojuje i Povodí Odry. „Tyto rostliny jsou rozšířené po celém povodí Odry. S bolševníkem se nám bojuje lépe, křídlatka je více agresivní, ale můžeme říci, že se nám daří zastavit rozšiřování,“ uvedla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Invazní druhy tvoří třetinu všech rostlin v Česku

Povodí Odry likviduje invazní druhy chemickou i mechanickou cestou. Náklady na ničení těchto v Česku nepůvodních rostlin dosahují podle Vlčkové částky kolem 700 tisíc korun ročně. 

Třetinu všech rostlin v Česku tvoří právě ty invazní. „Téměř všechny druhy těch široce rozšířených nepůvodních druhů do naší přírody většinou záměrně za nějakým účelem vysadil člověk,“ říká Lukavský. Ekologové vyzývají lidi, aby nepeřesazovali a nevyhazovali okrasné rostliny ze zahrad do volné přírody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči po čtrnácti hodinách zlikvidovali požár rodinného domu v Brně

Hasiči v Brně-Bystrci dohasili v pondělí dopoledne po čtrnácti hodinách požár rodinného domu. Už v noci na pondělí dostali požár pod kontrolu a lidem umožnili návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování trvalo až do dopoledních hodin kvůli členitostí objektu.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

VideoPři západu slunce se rojí chroustci

Soumrak teď provází rojení nemotorného hmyzu. Zdá se, jako by nastal známý chroustí rok. Tak to ale úplně není. Brouci obtěžující večer majitele zahrad nebo lidi na procházce nejsou velcí chrousti obecní nebo maďaloví, ale jejich menší příbuzní. Letní chroustci se rojí zhruba od poloviny června do konce července, ve vyšších polohách i do srpna. Chroustci ani chrousti nejsou člověku vyjma hospodářských škod nijak nebezpeční. A sami v minulosti dokonce sloužili jako potrava.
před 6 hhodinami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
včera v 06:00

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

Evropský pohled