Čeští vědci otevřeli dveře k efektivnějšímu využití řas po celém světě

Využití řas se v mnoha odvětvích stane neporovnatelně efektivnějším –⁠ díky českým vědcům, kteří dokázali za pomoci elektrolýzy získat ceněnou řasovou biomasu za zlomek běžných energetických nákladů. Právě tato biomasa je využívána v potravinářství, kosmetice a krmivářství. Nový postup separace biomasy povede ke snížení dosavadních nákladů až na polovinu. Jedná se o obrovskou úsporu nákladů v tomto odvětví, tedy objemu trhu přesahujícím 10 milionů eur. Snížení výrobních nákladů také otevírá dveře k využití řas pro výrobu biopaliv.

„Řasy patří spolu se sinicemi k nejstarším obyvatelům naší planety. Jejich produkce ve světě také každým rokem stoupá. Nicméně jejich využití je stále limitováno vysokou výrobní cenou a množstvím vložené energie. Zásadní podíl tvoří energie spotřebovaná při separaci řasové biomasy. Pro získání jednoho kilogramu suché biomasy je třeba odstranit dvě stě až tisíc litrů vody,“ přiblížil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR), která projekt podpořila bezmála čtyřmi miliony korun v rámci Programu ZÉTA.

Výzkumný tým dokázal energetickou zátěž řádově snížit. Pro tyto účely tři roky vyvíjel speciální přístroj, takzvanou elektrokoagulační jednotku. Obdobná zařízení jsou přitom využívána spíše v oblasti elektrochirurgie, kde díky elektrickému proudu dochází například k tepelnému vysoušení tkáně. Stejný princip se ale používá i pro čištění průmyslových odpadních vod.

Princip kontinuální elektrokoagulační jednotky je takový, že řasová suspenze natéká mezi železné elektrody, kde je obohacena o železité ionty, čímž dojde k destabilizaci suspenze. Následně protéká částí se systémem děrovaných stěn, kde dochází k mírnému míchání vedoucímu k tvorbě vloček. Ve třetí části jsou vločky separovány alternativně buď sedimentací, nebo flotací.

Řasy v potravinářství

„Experimentovali jsme na známé řase Chlorella vulgaris. Upravovali jsme velikost proudu, koncentraci biomasy i uspořádání přístroje s cílem co nejefektivnějšího oddělení biomasy od kapalného kultivačního média. Dosáhli jsme účinnosti separace na devadesát sedm procent, což je skvělý výsledek,“ uvedla Irena Brányiková, řešitelka projektu.

Tím ale práce týmu ještě nekončí. Výzkumníci se chtějí nyní aktivně zaměřit i na co největší snížení podílu obsahu železa v získané biomase. Tím by se dala uplatnit i v potravinářském průmyslu. V laboratorním měřítku se toto snížení už podařilo.

Již nyní dosáhl český tým odborníků jedinečných výsledků, které prezentoval na národních i mezinárodních konferencích. Elektrokoagulační jednotka pro separaci řasové biomasy je také užitným vzorem – tedy spadá pod ochranu, která je poskytována technickým řešením, jež jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 4 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 5 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 20 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 23 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...