Pěstování bylinek či zeleniny pod hladinou moře: právě na tom pracuje tým podnikatelů v Itálii. Projekt, který dostal název Nemova zahrada, je podle autorů předzvěstí zemědělství budoucnosti, které by si snad mohlo poradit i s potravinovou krizí.
Bylinky nebo zelenina se dnes zdaleka nepěstují jen na zahrádkách, ale také třeba na střechách domů, nebo dokonce v Antarktidě i na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici. Tým podnikatelů v Itálii se rozhodl prokázat, že je možné pěstovat bylinky a zeleninu také pod hladinou moře. Projekt Nemova zahrada je podle autorů předzvěst zemědělství budoucnosti.
Svazek šesti plujících vaků boří zkušenost, že pěstování rovná se zahrádka, hodně slunce i srážek. „Pokud máme vzduchový prostor pod vodou, můžeme slanou vodu odpařit, čímž se z ní přirozeně stává neslaná voda,“ vysvětluje princip Luca Gamberini, marketingový ředitel Ocean Reef Group.
Pod hladinou je bezpečno
Tohle je ale jen jedno z kouzel, které podle zakladatele podmořská farma a moderní technologie dokážou. Osm metrů pod hladinou není třeba ani jediná hrouda zeminy. Rostliny přitom nestrádají – spíš naopak. Mají zde totiž podmínky, které to bohatě vynahrazují: Stabilní světlo, teplota okolí i ochrana před parazity vytváří ideál, kterému se souš může jen těžko vyrovnat.
Univerzální recept to ale zatím není. „Nemělo by smysl v tom pěstovat například pšenici nebo ovocný strom – alespoň prozatím. Ale všechno, co souvisí s léčivými rostlinami, už jsme pěstovali. Stévii, mátu, rozmarýn a rajčata, takže dokonce i zeleninu,“ vysvětluje Gamberini.
Zemědělství bez lidí
Nemova zahrádka navíc ani nepotřebuje zahradníka. Rostliny stačí většinou sledovat jen na dálku. Nenápadný objekt na pláži skrývá vše potřebné, k dispozici jsou on-line data o teplotě vody, míře světla a vizuální přenos z webkamery. Údaje snímají senzory, data pak vyhodnocuje obsluha v kanceláři.
Každý takový plně vybavený vak stojí až dvacet tisíc eur. A právě peníze jsou to, co tomuto projektu může zatím bránit v rozkvětu. „Musíte ještě zhodnotit, jak dlouhodobě snižovat výrobní náklady, aby to bylo udržitelné,“ popsal problém agronom Antonio Ferrante z Milánské univerzity.
Na tento projekt zatím slyší hlavně výrobci léků. Díky vyššímu tlaku dávají tyto bylinky mnohem lepší výtažky než ty z laboratoří. Nenápadný projekt teď chtějí Luca Gamberini a jeho kolegové dál rozvíjet. Většinu povrchu Země tvoří oceán – i proto jejich snaha prý zatím rozhodně ke dnu neklesá.
