Pěstování bylinek či zeleniny pod hladinou moře: právě na tom pracuje tým podnikatelů v Itálii. Projekt, který dostal název Nemova zahrada, je podle autorů předzvěstí zemědělství budoucnosti, které by si snad mohlo poradit i s potravinovou krizí.
Italové začali pěstovat zeleninu pod hladinou oceánu. Nemova zahrádka může pomoci, až nastanou sucha
Bylinky nebo zelenina se dnes zdaleka nepěstují jen na zahrádkách, ale také třeba na střechách domů, nebo dokonce v Antarktidě i na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici. Tým podnikatelů v Itálii se rozhodl prokázat, že je možné pěstovat bylinky a zeleninu také pod hladinou moře. Projekt Nemova zahrada je podle autorů předzvěst zemědělství budoucnosti.
Svazek šesti plujících vaků boří zkušenost, že pěstování rovná se zahrádka, hodně slunce i srážek. „Pokud máme vzduchový prostor pod vodou, můžeme slanou vodu odpařit, čímž se z ní přirozeně stává neslaná voda,“ vysvětluje princip Luca Gamberini, marketingový ředitel Ocean Reef Group.
Pod hladinou je bezpečno
Tohle je ale jen jedno z kouzel, které podle zakladatele podmořská farma a moderní technologie dokážou. Osm metrů pod hladinou není třeba ani jediná hrouda zeminy. Rostliny přitom nestrádají – spíš naopak. Mají zde totiž podmínky, které to bohatě vynahrazují: Stabilní světlo, teplota okolí i ochrana před parazity vytváří ideál, kterému se souš může jen těžko vyrovnat.
Univerzální recept to ale zatím není. „Nemělo by smysl v tom pěstovat například pšenici nebo ovocný strom – alespoň prozatím. Ale všechno, co souvisí s léčivými rostlinami, už jsme pěstovali. Stévii, mátu, rozmarýn a rajčata, takže dokonce i zeleninu,“ vysvětluje Gamberini.
Zemědělství bez lidí
Nemova zahrádka navíc ani nepotřebuje zahradníka. Rostliny stačí většinou sledovat jen na dálku. Nenápadný objekt na pláži skrývá vše potřebné, k dispozici jsou on-line data o teplotě vody, míře světla a vizuální přenos z webkamery. Údaje snímají senzory, data pak vyhodnocuje obsluha v kanceláři.
Každý takový plně vybavený vak stojí až dvacet tisíc eur. A právě peníze jsou to, co tomuto projektu může zatím bránit v rozkvětu. „Musíte ještě zhodnotit, jak dlouhodobě snižovat výrobní náklady, aby to bylo udržitelné,“ popsal problém agronom Antonio Ferrante z Milánské univerzity.
Na tento projekt zatím slyší hlavně výrobci léků. Díky vyššímu tlaku dávají tyto bylinky mnohem lepší výtažky než ty z laboratoří. Nenápadný projekt teď chtějí Luca Gamberini a jeho kolegové dál rozvíjet. Většinu povrchu Země tvoří oceán – i proto jejich snaha prý zatím rozhodně ke dnu neklesá.