Vědci získali detailní údaje o pohybu rybářských lodí po oceánech a poprvé popsali, jak velké jsou dopady rybolovu na životní prostředí. Asi 85 procent lovu mořských ryb má na svědomí pouhých pěti zemí.
Lidé využívají pro „těžbu“ ryb už polovinu rozlohy oceánů. Vede Čína
Nová práce vycházela z 22 miliard identifikačních zpráv systému AIS, které rybářské lodě odesílají, když jsou na moři. Podle této analýzy je víc než 55 procent světových oceánů využíváno pro průmyslový lov ryb.
Analýza dat také ukázala, že ekologická stopa rybářství je v současné době čtyřikrát větší než ta, kterou zanechává zemědělská činnost. Vzhledem k tomu, že z rybolovu pochází pouhá 1,2 procenta kalorií živin, jež lidstvo konzumuje, jsou to nečekaně vysoká čísla.
Kde loví flotily velmocí
Podle této analýzy má největší dopad na rybářství politika a kultura – jde o daleko větší vlivy, než má například počasí nebo roční doby. Lidé se však podle této práce mnohem více řídí tím, zda je svátek, nebo zda nezačal v nějaké oblasti platit zákaz rybolovu než třeba klimatickými jevy nebo migrací rybích hejn.
Velká data ukázala obří rozměry rybolovu
Autory práce jsou experti z neziskové organizace Global Fishing Watch, kteří zveřejnili výsledky svého několikaletého výzkumu v odborném časopise Science. „Je to ale vlastně pozitivní zpráva,“ uvedl pro BBC News hlavní autor práce David Kroodsma. „Protože je rybářství natolik průmyslovou činností spojenou s politikou a kulturou, ukazuje to, že lidská činnost významně ovlivňuje lov ryb – takže je v našich silách věci změnit.“
Jeho tým získal údaje z takzvaného Automatic Identification System (AIS), neboli systému, kterým jsou povinně vybavené všechny velké lodě. Každé takové plavidlo do něj vysílá každých několik sekund data o své rychlosti, poloze a kurzu. Tyto údaje mohou sledovat on-line satelity – v poslední době těchto specializovaných družic na oběžné dráze výrazně přibylo.
Místa s nejrozsáhlejším rybolovem
Kroodsmův tým se zaměřil na údaje z let 2012 až 2016. Obsahují údaje o přibližně 70 000 plavidlech. Je to tolik lodí a takové množství dat, že člověk ani sebevětší tým se nemůže v takové záplavě údajů zorientovat.
Proto vědci využili algoritmy, specializované programy, které udělaly práci za ně. Z pohybu lodí byly tyto „umělé inteligence“ schopné poznat, jak často rybáři lovili ryby i to, jaké typy sítí používali – různé druhy lovu se totiž dají uplatnit jen při dané rychlosti plavby.
Z dat také vyplývá, které oblasti světa jsou nejvíce využívané pro průmyslový rybolov: jedná se zejména o oblasti severovýchodního Atlantiku a severozápadního Pacifiku, plus místa podél břehů Jižní Ameriky a západní Afriky.
Čína. A pak dlouho nic
Které státy jsou zodpovědné za rybolov na Zemi na otevřeném oceánu? Asi 85 procent veškerého rybolovu je výsledkem činnosti pouhých pěti zemí. Těmito velmocemi průmyslového rybolovu jsou Čína, Španělsko, Taiwan, Japonsko a Jižní Korea.
Zaznamenáno a tedy analyzováno bylo přes 37 milionů hodin rybolovu. Za tu dobu spotřebovaly lodě 20 miliard kWh energie a procestovaly 460 milionů kilometrů – v přepočtu je to asi 600krát na Měsíc a zpět.
Top 15 rybářských národů v roce 2016 (v mil. hodin rybaření)
Nejrozšířenější aktivitou je komerční rybolov pomocí mnoha návnad na jednom vlasci – takzvané „longline fishing“. Tímto způsobem se loví například tuňák, žraloci nebo marlíni a mečouni. Tento způsob rybolovu byl pozorován na 45 procentech oceánů.
A co bude dál?
„Konečně se můžeme začít ptát na důležité otázky, protože pro to konečně máme data,“ raduje se z výsledků práce David Kroodsma.„Které druhy ryb jsou nejohroženější kvůli tomu, že se dostanou do sítí náhodou jako součást lovu jiných ryb? Teď to můžeme zjistit – vidíme totiž překrytí mezi místy, kde různé druhy ryb žijí, a aktivitou rybářských lodí v těchto oblastech. Můžeme se ptát také na věci, jako je vliv dotací na rybolov, nebo jak ovlivňují rybolov ceny ropy.“ A z toho všeho se dají najít odpovědi i na ty nejdůležitější otázky, například, které části oceánu potřebují zostřenou ochranu.
Autoři práce přiznávají, že jejich datové mapy nedávají zcela pravdivý výsledek – systém AIS zatím není na všech lodích: jsou jím doposud vybavené jen velké a střední lodě. Není na malých rybářských loďkách a samozřejmě také na těch, které loví ryby nelegálně; ty ho pochopitelně mohou vypnout.
Rybolov Číny ve srovnání s ostatními státy
Vědci se ale domnívají, že se jim podařilo zachytit drtivou většinu rybářských aktivit na oceánech. To je ale jen začátek toho, co všechno se s daty z AIS dá dělat: další vědecké a analytické týmy nyní pomocí nich mohou studovat také takové problémy, jako je například znečištění podél nejdůležitějších námořních tras, námořní bezpečnost nebo to, kde se třeba ryby lovit přestávají – hlavně proto, že už tam ani žádné nejsou.
A co je nejdůležitější: veškerá data, která Global Fishing Watch získala, dala zdarma k dispozici každému, kdo je chce použít – a také je lze sledovat pomocí Google Earth.
